Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Trump na schůzku přišel v modrém obleku a žluté kravatě, tedy národních barvách Ukrajiny. Zelenskyj si oblékl svou typickou černou mikinu s ukrajinským státním znakem. Podle Zelenského mluvčího Serhije Nykyforova setkání trvalo 35 minut a byli na něm přítomni pouze jeho tři hlavní protagonisté.
„Měl jsem dobré a produktivní třístranné setkání s prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Emmanuelem Macronem,“ napsal Zelenskyj na X. „Všichni si přejeme, aby tato válka skončila co nejdříve a spravedlivým způsobem. (...) Dohodli jsme se, že budeme nadále spolupracovat a zůstaneme v kontaktu,“ dodal Zelenskyj s tím, že „mír prostřednictvím síly je možný“. Trumpa označil za „rozhodného jako vždy“.
Macron po schůzce rovněž na X vyzval k „pokračování společného úsilí o mír a bezpečnost“.
Příští americký prezident Donald Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.
Příští americký prezident Donald Trump dnes v Paříži povede třístranné rozhovory s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom podle agentury Reuters Elysejský palác.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump se dnes vrací na mezinárodní scénu při slavnostním znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Přijme ho francouzský prezident Emmanuel Macron a Trump se také setká s britským princem Williamem. Slavnostního ceremoniálu v Notre-Dame se zúčastní více než 60 světových představitelů, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Naopak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou účast na poslední chvíli odvolala. Píší o tom média.
Člen ukrajinské delegace podle listu Le Figaro uvedl, že Zelenskyj v Paříži zůstane do dnešního večera. Nezmínil, jestli se ukrajinský prezident setká s Trumpem.
Ukrajinské námořní drony podnikly útok na Ruskem obsazené těžební plošiny poblíž pobřeží anektovaného Krymského poloostrova. Dnes to uvedlo ukrajinské námořnictvo, podle nějž byly zničeny sledovací systémy nepřítele. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ministři zahraničí Ruska, Íránu a Turecka se dnes v Dauhá podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova shodli, že boje v Sýrii musí okamžitě skončit. Islamistické povstalce, kteří se rychle přibližují k Damašku, Lavrov označil za teroristy. Ruský ministr zahraničí také řekl, že je nepřípustné „teroristickým skupinám“ umožnit, aby ovládly syrské území.
Moskva patří k nejbližším spojencům režimu syrského autokrata Bašára Asada a v bojích proti povstalcům ho podporuje i tentokrát. Přesto ale rebelové vedení islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) rychle postupují k metropoli Damašku. Některé povstalecké skupiny jsou od ní podle AFP vzdálené jen zhruba deset kilometrů jihozápadním směrem.
Ruští váleční blogeři navíc podle agentury Reuters vyjadřují obavu, že vážnému ohrožení čelí i dvě strategicky významné ruské vojenské základny v Sýrii. Kvůli válce na Ukrajině, kterou Moskva vede už třetím rokem, je její kapacita zasáhnout ve prospěch Asada, stejně jako to udělala v roce 2015, výrazně omezená.
„Děkuji, Dánsko! Díky podpoře partnerů, jako jste vy, bude naše nebe bezpečnější,“ napsal poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na X a sdílel video se stíhačkami F-16, které Dánsko Ukrajině dodalo.
Ukrajina dostala druhou várku stíhaček F-16 z Dánska. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. „Stíhačky z Dánska z první série již sestřelují ruské rakety a chrání naše lidi, naši infrastrukturu. Nyní byla naše vzdušná obrana dále posílena,“ řekl ukrajinský prezident.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. Rusko ztratilo 1 300 vojáků.
Následky ruského útoku v Záporoží.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil ruské útoky na Kryvyj Rih a Záporoží, po kterých zemřelo v pátek 12 lidí a desítky dalších zranily. Podle serveru Ukrajinska pravda ruské útoky odsoudil a prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin o mír nestojí.
„Tisíce takových útoků, které Rusko během této války provedlo, jasně ukazují, že Putin nechce skutečný mír. Chce mít možnost zacházet s každou zemí pomocí bomb, raket a dalších forem násilí,“ řekl podle DPA Zelenskyj. Zdůraznil, že ruské agresi lze čelit jen silou. „A jen díky síle můžeme dosáhnout skutečného míru,“ dodal.
Německý kancléř Olaf Scholz věří, že se podaří vyvinout společnou strategii se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro dosažení míru na Ukrajině. Šéf německé vlády to podle agentury DPA řekl médiím ze skupiny Funke.
„Jsem přesvědčen, že můžeme vypracovat společnou strategii pro Ukrajinu. Mou hlavní zásadou zůstává, že o ničem nelze rozhodnout, aniž by se k tomu vyjádřil ukrajinský lid,“ řekl Scholz. Dodal, že s budoucím americkým prezidentem hovořil „podrobně“ a že jeho tým si přímo vyměňuje názory s Trumpovými bezpečnostními poradci.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.