Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
„Cílem prezidenta Volodymyra Zelenského je zajistit spravedlivý a trvalý mír pro naši zemi a naše obyvatele – a tím i pro celou Evropu,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov. „Pracujeme na tom, aby se tento cíl stal skutečností,“ dodal.
V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska. Děkujeme vám za sledování dnešního online přenosu k válce na Ukrajině, v pondělí ráno se ohlásíme zpět.
Za produktivní označil na sociální síti X ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnešní jednání ukrajinské a americké delegace v Rijádu o možnostech příměří ve válce s Ruskem. Rozhovory se podle něho týkaly klíčových otázek, jako je energetika. V pondělí čeká americké vyjednavače schůzka se zástupci Ruska, které proti Ukrajině válku vede už déle než tři roky.
„Náš tým pracuje zcela konstruktivním způsobem,“ řekl Volodymyr Zelenskyj dnes večer v televizním vystoupení o dalším kole rozhovorů mezi Ukrajinou a USA v Rijádu. „Ale bez ohledu na to, co dnes našim partnerům řekneme, musíme Putina přivést k tomu, aby dal příkaz zastavit útoky. Kdo tuto válku začal, ji musí ukončit,“ prohlásil prezident Ukrajiny.
Účast českých vojáků v mírových sborech na Ukrajině? „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi Nova.
Při výbuchu v sídle policie v Oděské oblasti přišla o život žena, tři policisté utrpěli zranění. Podle tajné služby šlo o pokus o terorismus.
Obrazem: Dronoví operátoři ukrajinské 93. samostatné mechanizované brigády v bunkru u Kramatorsku.
Čína zvažuje, že se připojí k potenciální mírové misi pro Ukrajinu, kterou zvažují evropští představitelé, uvedl v sobotu německý list Welt. Účast Číny v misi na garanci příměří „by mohla potenciálně zvýšit souhlas Ruska s mírovými silami na Ukrajině“, uvedli diplomaté EU pro Welt.
V Saúdské Arábii začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací ohledně případného příměří ve válce s Ruskem, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
„Zahajujeme jednání s americkým týmem v Rijádu,“ oznámil Umerov na sociální síti X. Delegace bude podle něj postupovat „podle nařízení ukrajinského prezidenta přiblížit spravedlivý mír a posílit bezpečnost“.
V ukrajinské delegaci jsou podle Umerova odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva. V pondělí mají američtí vyjednávači v plánu rozhovory s ruskou delegací.
Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v Otázkách Václava Moravce o obranných jednotkách na Ukrajině, kdyby se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu. „Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.
Americký vyslanec Steve Witkoff před jednáním v Saúdské Arábii v televizi Fox News řekl, že se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin chce více než tři roky trvající konflikt ukončit. „Cítím, že chce mír,“ uvedl. Myslí si, že jednání přinesou „opravdový pokrok, zejména co se týká příměří v Černém moři a lodí obou zemí“. Z tohoto bodu podle něj znepřátelené strany „přirozeně přejdou k plnému příměří“.
„Putin se vydal na Ukrajinu v domnění, že to bude snadná a rychlá operace. Po třech letech ovládá 20 % Ukrajiny, ale za strašlivou, strašlivou cenu. Vždyť Rusové v podstatě prohrávají. Jde ale o to, že Ukrajinci prohrávají rychleji,“ řekl CNN přední analytik Ruska Mark Galeotti.
„Pro Putina a lidi kolem něj představuje Trumpova snaha o příměří jednoduše příležitost, jak si zajistit rychlá vítězství a zároveň sledovat dlouhodobé cíle. Putin je oportunista. Rád vytváří dynamické, chaotické situace, které nadhazují celou řadu příležitostí. A on si pak může jen vybrat, která příležitost se mu líbí, a může si to rozmyslet,“ dodal Galeotti.
Ukrajinští představitelé se mají podle AFP a Reuters sejít ještě dnes v noci s Američany v Saúdské Arábii k jednáním o případném příměří s Rusy.
Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump mohli mít v posledních měsících více kontaktů než jen dva veřejně oznámené telefonáty. Připustil to dnes podle médií Putinův mluvčí v rozhovoru, jehož úryvky dnes v předstihu zveřejnil kremelský zpravodaj státní televize.
Letos se uskutečnily zatím dva oznámené telefonáty mezi Putinem a Trumpem, 12. února a 18. března, ačkoliv se spekulovalo o mnohem častějším kontaktu. Také se tvrdilo, že oba vůdci spolu mohli hovořit ještě před Trumpovým znovuzvolením, poznamenala agentura Reuters.
Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, napsal dnes na síť X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tím na slova prezidenta Petra Pavla, který je přesvědčený o tom, že součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky.
„(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan.
Ruská vojska dobyla obec Sribne u Pokrovska na východu Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Ve Sribne žilo 561 lidí podle posledního sčítání lidu, uskutečněného ale skoro před čtvrt stoletím, v roce 2001. Skoro 87 procent se hlásilo k ukrajinštině jako mateřskému jazyku a necelých 13 procent k ruštině.
Kyjev se dosud k údajnému dobytí vsi nevyjádřil.
„V Kyjevě podle dostupných informací zahynuli tři lidé, včetně pětiletého dítěte. Dalších deset bylo zraněno. Mezi mrtvými je otec a jeho dcerka. Nejmladšímu ze zraněných při ruském útoku je teprve 11 měsíců,“ uvedla kyjevská vojenská správa.
Ukrajinská záchranná služba na sociální síti Telegram dříve uvedla, že jedna žena zemřela poté, co padající trosky ze zničeného dronu vyvolaly požár ve výškové budově v Dniprovské čtvrti. Z budovy bylo evakuováno nejméně 27 osob. Další člověk zemřel při nočním útoku v kyjevské Holosijivské čtvrti.
USA doufají v dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou během několika týdnů. Cílovým datem je 20. duben, což jsou Velikonoce, píše Bloomberg.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 147 dronů, z nichž ukrajinská obrana sestřelila 97, dalších 25 nedoletělo do cíle, nejspíše kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. „Protivzdušná obrana třetí noc za sebou ničí okolo stovky ruských dronů,“ poznamenal server Ukrajinska pravda a připomněl, že v předchozích dnech Ukrajinci sestřelili 100 a 114 dronů.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.