Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc.
Vnitro pošle Ukrajině 50 mil. Kč a nepotřebné policejní vozy a elektrocentrály.
„Reagujeme nejen na aktuální migrační situaci na Ukrajině a v Moldavsku, ale také na to, o co konkrétně nás Ukrajina žádá a s čím chce sama pomoci. Pomůžeme jí bránit se před Ruskem a současně podpoříme ty, kteří museli utéct ze svých domovů nebo se do země z různých důvodů vracejí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský dnes mluvil se sportovci, kteří budou reprezentovat jeho zemi na letních Olympijských hrách ve Francii. „Naše vlajka a hymna budou ve Francii stát po boku všech národů, které respektují život a principy olympismu. Děkuji všem, kteří navzdory všemu pomáhají Ukrajině zachovat co nejvíce normálního života. Děkuji také těm, kteří bránili principy olympismu před zkreslením a zajistili, že vlajky a účast teroristického státu na olympiádě nebyly povoleny. Putin proměnil ruský sport ve sport zabíjení lidí. Tohle svět nikdy nebude tolerovat. Rusko musí být v této válce a jejím teroru poraženo. Teprve pak zvítězí život,“ uvedl ve svém videoposelství na sociální síti X.
Podle orientačních dat Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k dnešnímu dni zlikvidováno ruských 363 letadel, 21 tisíc obrněných vozidel či třeba 8 300 tanků. O život mělo přijít ruských 570 tisíc vojáků.
V továrně německé zbrojovky Rheinmetall ve městě Zalaegerszeg na západě Maďarska sjelo z výrobní linky první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41, oznámil dnes maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky podle agentury MTI. Maďarsko se pro lynxy rozhodlo v roce 2020.
Ministr dnes uvedl, že válka na Ukrajině ukázala, že zbrojní výroba vyžaduje dlouhodobý rozvoj a plánování. Maďarský zbrojní průmysl potřebuje přebudovat, a tak je záhodno rozvíjet „plodná partnerství“ k získání toho, co zemi dosud chybí. Za příklad takové spolupráce označil obrněná vozidla Gidrán turecké konstrukce, vyráběná rovněž v maďarské továrně Rheinmetall.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jedná s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v jihočínském městě Guangzhou. Kuleba uvedl, že hledají „společnou řeč“ o ukončení války s Ruskem. Jde o první návštěvu ukrajinského ministra zahraničí od začátku války v roce 2022.
Zelenskyj oznámil úspěch ve vývoji ukrajinských raket dlouhého doletu. „Náš raketový program má dobrou dynamiku, a přestože je to těžký úkol, postupně se přibližujeme schopnosti používat vlastní rakety a nespoléhat se pouze na rakety v dodávkách od partnerů,“ řekl ukrajinský prezident.
Dva lidé byli dnes zraněni při explozi osobního auta v Moskvě, informují ruská média. Panují však rozpory v informacích, o koho jde. Podle státní tiskové agentury TASS se jedná o vojáka, jenž se účastnil invaze na Ukrajinu, a jeho ženu. Agentura Interfax uvádí, že majitelem auta je důstojník generálního štábu ruské armády. Server Kommersant psal, že zraněný je pracovník ministerstva obrany, jenž sloužil ve vojenské rozvědce GRU. Později však napsal, že šlo o shodu jmen. Podle některých médií ale v armádě slouží i tento jmenovec. Šéf tajné služby FSB mezitím oznámil, že podezřelý ze spáchání útoku je v Turecku.
Exploze otřásla vozem Toyota Land Cruiser ráno na parkovišti na severu metropole. Vůz vybuchl v době, kdy do něj nastoupili muž a žena, popsal TASS. Podle mluvčí ministerstva vnitra Iriny Volkové explozi způsobila detonace neznámého předmětu. Nacházel se pod podvozkem v oblasti sedadla řidiče, podotkl TASS s odvoláním na další zdroje. Server RBK mezitím zveřejnil video, které podle něj výbuch zachycuje.
Německo s Británií dnes podepsaly obranné prohlášení, ve kterém se zavazují posílit zbrojní spolupráci i evropskou bezpečnost a nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Dokument za Británii podepsal britský ministr obrany John Healey, který dnes v Berlíně jednal se spolkovým kolegou Borisem Pistoriusem.
„Chceme a také musíme spolupracovat,“ řekl Pistorius o podepsaném dokumentu. Uvedl, že spolupráce se zaměří na zbrojní průmysl a také na společnou produkci a nákup zbraní. Nový rozměr zbrojních vztahů podle Pistoriuse povede i k posílení evropského pilíře NATO.
Slovenský prezident Peter Pellegrini varoval Ukrajinu před odvetnými opatřeními, pokud nebude vyřešena otázka tranzitu ruské ropy. Slovenský premiér Robert Fico už dříve kritizoval ukrajinské sankce vůči ruské ropné společnosti Lukoil.
Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.
„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.
Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.
Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.
Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním.
Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.
Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.
Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.
Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.
Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.
Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.
Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.
První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.