Putin má problémy, naznačují experti. Zmínili mozkovou mlhu po covidu, delirium i Parkinsona

Vladimir Putin (69) se k nákaze koronavirem dosud veřejně nepřiznal, okolnosti jeho říjnového zmizení tomu ale nasvědčují. Ruský prezident musel na konci září nastoupit do preventivní izolace poté, co se navzdory přísným preventivním opatřením nakazil jeden z jeho blízkých spolupracovníků. Celý následující měsíc se držel v ústraní. Je tedy možné, že Putinovu racionalitu negativně ovlivňuje dlouhý covid? Nebo za tím stojí něco jiného?

Podle americké Rady pro mezinárodní vztahy nasvědčuje nedávné jednání ruského prezidenta závažným psychickým problémům. Za jeho proslovy a výroky z posledních měsíců by mohla stát mozková mlha způsobená dlouhodobými příznaky covidu. Jeho duševnímu zdraví navíc nemusela pomoct ani izolace, která ho potenciálně dál oddělila od reality.

„Původní výzkum provedený na začátku pandemie odhalil, že malý počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, si najednou procházeli výraznými behaviorálními změnami včetně deliria, zmatenosti a podrážděnosti,“ řekl ředitel britské lékárenské společnosti Medicine Direct Hussain Abdeh.

ONLINE: Ukrajinci zničili vrtulník nedaleko Moskvy! A náhlá evakuace dvou kyjevských nemocnic

Se zmíněnými příznaky jde podle odborníka ruku v ruce ztráta kontaktu s realitou a přeceňování vlastní kompetence, svých úspěchů nebo schopností. Typická je pro tyto pacienty i extrémní sebedůvěra, ledabylost a opovrhování ostatními lidmi. Takové jevy vědci navíc nejvíce pozorovali u mocných lidí na vysokých pozicích, píše server DailyMail.

„Dlouhý covid rozhodně dokáže ovlivnit vaše duševní zdraví. Ovlivňuje vaší schopnost pracovat a vrátit se po uzdravení zpět k normálnímu životu,“ popsal britský praktický lékař Paul Ettlinger. „Může kombinovat hned několik omezujících příznaků, nejčastěji lidé hlásí chronickou únavu a svalovou slabost. Jedná se o dysfunkci autonomního nervového systému, způsobuje neschopnost se správně rozhodovat a stojí za mozkovou mlhou, která vyvolává pocity zmatenosti,“ pokračoval Ettlinger. „Mozková mlha může přetrvávat i dlouho poté, co se pacientovi vrátí jeho fyzická zdatnost.“

Neuropsycholog a profesor z irské univerzity Trinity College Dublin Ian Robertson za Putinovou agresí nevidí covid, nýbrž syndrom hubris. Podle Robertsona je prezidentova strategie „stejně tak osobní, jako je politická, protože jakmile syndrom hubris ovládne mozek člověka, jeho osobní a národnostní stránka se stanou jednou a tou samou, vůdce představuje celý národ i jeho osud“.

Profesor dodal, že výrazné změny v mozkovém čelním laloku způsobené syndromem mohou mít drastické dopady na schopnost člověka vyhodnocovat a zvažovat rizika.

Rusové používají staré sovětské mapy a chybují! Nové značky je mají zavést do „p*dele“

V roce 2014 vyvolal americký tisk The New York Post horlivé debaty o prezidentově potenciální rakovině slinivky, v Polsku a Bělorusku se v tu samou dobu šířily zvěsti o jeho rakovině míchy. Všechna tvrzení ale tehdy negoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který podle ruské tiskové agentury RIA Novosti prohlásil následující: „Sněte dál. Proklínat jejich jazyky! Všechno je v normálu.“

„Mé zdroje tvrdí, že jde o rakovinu slinivky, jednu z nejsmrtelnějších typů nemoci,“ stál si ale za svým autor původního článku. „Putina zřejmě léčil lékař ze starého Východního Německa. Ten zkoušel několik různých léčeb včetně steroidních injekcí, což by vysvětlovalo Putinův oteklý a nafouklý zevnějšek.“

Rusové používají staré sovětské mapy a chybují! Nové značky je mají zavést do „p*dele“

Nejen internet dál debatoval o možném rozvinutí Parkinsonovy choroby. Na sociálních sítích kolovala videa prezidentovy třesoucí se ruky, uživatelé se zaměřovali také na jinak dlouhou trajektorii mávání jeho levé paže při chůzi v porovnání s pravou. „Prvotní znak Parkinsona, o kterém lidé moc nevědí, je mírná a téměř nepovšimnutelná změna pacientovy chůze,“ vysvětlil Hussain Abdeh.

„Změny jsou tak nenápadné, že si jich nemusí všimnout ani sami pacienti. Lidé s Parkinsonem mohou například přestat přirozeně mávat pažemi při chůzi, ke změně může dojít u obou paží nebo jen u jedné. S postupem nemoci mohou začít dělat kratší kroky a šoupat nohama,“ doplnil Abdeh. V souvislosti s tím si lidé všimli nepřirozených pohybů Putinových nohou, když si na jednom ze sdílených videí sedal na křeslo, zatímco rukama se pevně držel za opěrky.