Velvyslanec Kulhánek pro Blesk: OSN může nasadit mírové jednotky. Souhlasit ale musí i Rusko

Pane velvyslanče, jaká konkrétní opatření může přijmout Organizace spojených národů vůči Rusku za jeho útok na Ukrajinu?

„OSN má dva hlavní orgány. Tím prvním je Rada bezpečnosti, která má 15 členů, z toho pět je stálých a deset nestálých. Těch deset je voleno vždy na dva roky. A Rada bezpečnosti OSN může přijímat rozhodnutí včetně sankcí nebo použití síly k obnovení míru. Tato její rozhodnutí jsou pak závazná pro všechny členské státy. Jakýkoliv stát z pěti stálých členů, a mezi nimi je i Rusko, může ale rozhodnutí Rady zablokovat.“

Předpokládám, že rezoluce Rady odsuzující kroky Ruska sama Moskva zablokuje svým vetem..

„Dá se to očekávat, ale pak je tu další, a to hlavní orgán OSN, kterým je Valné shromáždění. Na tom jsou zastoupeni všechny členské země a každý členský stát, bez ohledu na velikost, počet obyvatel či sílu ekonomiky má jeden hlas. Takže tam jsou si všichni rovni. Jedná se s určitou nadsázkou o celosvětový parlament. A pokud rezoluce Radou bezpečnosti neprojde, bude předložena na Valné shromáždění.“

ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Mohlo by také být Rusku pozastaveno či zrušeno členství v OSN? Pokud ano, co by to pro Moskvu znamenalo?

„Teoreticky to možné je. Charta OSN, tedy zakládající dokument organizace to popisuje. Návrh musí přijít z Rady bezpečnosti a hlasovat o tom pak musí Valné shromáždění. A jelikož má Rusko v Radě právo veta, lze celkem snadno odhadnout, jak by hlasování o takovém návrhu dopadlo. Navíc vyloučení členského státu je bezpochyby velmi silné gesto, ale na druhou stranu se pak na něj přestávají vztahovat závazky a pravidla, která vyplývají z členství v OSN. Rusko by pak teoreticky bylo složitější hnát k zodpovědnosti za jeho agresi vůči Ukrajině.“

Ukrajina by ráda vyloučila Kreml z Rady bezpečnosti OSN, je to vůbec možné? A nemůže to některý člen zablokovat? Třeba Čína, která se již postavila na stranu Ruska?

„Tento návrh v OSN čas od času padá. Aktuálně to zmínil ukrajinský velvyslanec na středečním vypjatém nočním zasedání Rady. Toto je ale poměrně složitá mezinárodně-právní otázka. Zpochybnění stálého místa v Radě bezpečnosti pro Rusko mohlo být teoreticky možné po rozpadu Sovětského svazu. Od toho ale uběhlo třicet let a brát jim toto místo by bylo velmi složitě obhajitelné, hlavně z právního hlediska.“

OSN má své Mírové síly, tzv. modré přilby, za jakých podmínek je vlastně může organizace vyslat do nějaké země?

„OSN může nasadit mírové jednotky, nebo chcete-li modré přilby, pokud to odsouhlasí Rada bezpečnosti OSN. Ta také těmto jednotkám stanoví mandát pro jejich působení. Mírové jednotky OSN působí pod mezinárodním velením OSN a jsou většinou lehce vyzbrojené. Obvykle jsou nasazovány až v momentě, kdy jsou hlavní boje ukončeny a jejich úkolem je dohlížet na dodržování příměří, případně předcházení (znovu) vypuknutí konfliktu.“

Pomoc Ukrajině: Takhle můžete přispět. Potřeba jsou léky i teplé deky

Dá se očekávat, že by modré přilby byly vyslány na Ukrajinu?

„Za současné situace na Ukrajině to spíše nepředpokládám a hlavně by s tím muselo souhlasit Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Co v téhle souvislosti vidím jako podstatné, je, aby se mezinárodní společenství ohradilo proti zneužívání pojmu mírové operace ruskými představiteli. Ruské vojenské jednotky na Ukrajině opravdu nejsou žádné mírové jednotky, jak se nám to Moskva snaží namluvit. Na Ukrajině ruští vojáci páchají obyčejnou vojenskou agresi, nejsou to žádní mírotvorci. To, že se nejedná o žádnou mírovou operaci, ostatně jasně řekl generální tajemník OSN Guterres tento týden. A i já jsem to za Českou republiku zdůraznil v projevu ve Valném shromáždění.“

Jaké pravomoci mají vlastně tyto jednotky? Mohou bojovat proti ruským vojákům?

„O mandátu mise včetně jejích úkolů rozhoduje Rada bezpečnosti. Jak jsem říkal, spíše mají omezený mandát. Jsou spíše lehce ozbrojení a cílem jejich nasazení je zklidňovat napětí a dohlížet na příměří. Vedle toho může Rada bezpečnosti povolit použití ozbrojené síly k obnovení míru. Taková situace nastala například v době invaze Iráku do sousedního Kuvajtu v roce 1991. Tehdy Rada bezpečnosti povolila užití síly mezinárodní koalicí vedenou Spojenými státy k vyhnání irácké armády z Kuvajtu.“

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský prohlásil, že by Vladimir Putin měl za své činy stanout před mezinárodním tribunálem. Je toto vůbec právně možné? A kdo by ho musel obžalovat?

„Mezinárodní trestní soud nespadá pod OSN, je to samostatná instituce a zdaleka ne všechny členské státy OSN jsou smluvní stranou Římského statutu, kterým byl založen. Rusko je právě jedním ze států, které nejsou smluvní stranou. Problémem je tedy otázka jurisdikce soudu. Žalobce soudu může vyšetřovat zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané na území Ukrajiny od 20. dubna 2014, a to na základě prohlášení, kterým byla jurisdikce přijata. Soud ale nemá jurisdikci pro vyšetřování a stíhání zločinu agrese v dané situaci. Jurisdikci soudu může teoreticky založit svým rozhodnutím Rada bezpečnosti OSN, narážíme ale na ruské veto.“

Mediální magnáti, nebo znovu Janukovyč? Expert řekl, kdo by vedl „loutkovou“ vládu na Ukrajině

A bude OSN nějak vyšetřovat kroky Ruska na Ukrajině?

„Valné shromáždění nebo jiný orgán OSN – například Rada pro lidská práva – může například zřídit speciální vyšetřovací mechanismus nebo to může udělat sama Rada bezpečnosti, ale i tady opět narážíme na případné ruské veto.“

Ruský prezident Vladimir Putin své konání obhajuje, že Ukrajina se dopouštěla genocidy na ruském obyvatelstvu. Neměla by Moskva Radě bezpečnosti OSN předložit nějaké důkazy, když toto tvrdí?

„Rusko to tvrdí, jako spoustu jiných věcí, ale nepředložilo jediný důkaz. A tady je dobré pojmenovat věci, jak se doopravdy mají a nebýt diplomat…  Rusko prostě lže.“

OSN také hojně poskytuje humanitární pomoc, jak velká se dá očekávat od Spojených národů?

„Tým OSN na Ukrajině se stává z 18 specializovaných agentur, fondů a programů. Asi ty nejznámější jsou UNICEF, který se zaměřuje na pomoc dětem, nebo Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V případě, že se uprchlíci v důsledku války dají do pohybu nejen v rámci Ukrajiny, ale i do sousedních zemí, budou se požadavky na zapojení OSN stupňovat. To bude ale také znamenat nutnost navýšit finanční prostředky, včetně zapojení jednotlivých členských států. Co se týče poskytování humanitární pomoci, může OSN sehrát významnou roli.“