Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Válka na Ukrajině: Jak se boje vyvíjí a jak reaguje svět

Aktualizováno -
25. dubna 2022
13:41
Autor: mah, swp, ČTK - 
2. března 2022
08:53

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Boje začaly ve čtvrtek ráno poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil začátek speciální vojenské operace na Donbase. Konflikt zahájilo ostřelování ukrajinských měst včetně Kyjeva nebo Charkova. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska. Svět na ruskou agresi zareagoval zpřísněním sankcí. Podívejte se, jak se konflikt vyvíjí a jaký je poměr sil.

Ruský útok na Ukrajinu

Rusko zahájilo útok na Ukrajinu ve čtvrtek ráno. Zahájení operace oznámil Vladimir Putin. V zápětí začala média informovat o výbuších v ukrajinských městech včetně Kyjeva a Charkova. 

Aktuální vývoj bojů na Ukrajině

Aktuální dění na Ukrajině můžete sledovat v podrobné online reportáži.

22:02
18. 3. 2024

„V letošním roce musíme a dosáhneme nejvyššího výkonu obranného průmyslu v historii nezávislé Ukrajiny. A každý rok budeme i nadále přidávat; to je jasná strategická perspektiva Ukrajiny,“ uvádí ve svém pravidelném videoposelství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

Jsem vděčný každému, kdo pracuje na dosažení tohoto cíle, přispívá všemi silami a kdo skutečně pomáhá,“ dodává. 

21:35
18. 3. 2024

I přes pokračující válku na ukrajinském území se snaží místní z Charkova užívat života. Na snímku mladá baletka trenující podle popisku u fotografie v jednom z bunkrů. 

Válka na Ukrajině: Dívka trénuje balet v krytu poblíž Charkova (18.3.2024)
20:58
18. 3. 2024

V Charkově a nejbližším okolí sbírají technici úlomky a pozůstatky zbraní, aby mohli vyšetřovat případné válečné zločiny. 

Válka na Ukrajině: Vyšetřování válečných zločinů v Charkově pomocí úlomků a střepin ze zbraní (18.3.2024) Válka na Ukrajině: Vyšetřování válečných zločinů v Charkově pomocí úlomků a střepin ze zbraní (18.3.2024)
Zobrazit celý online

Potopení křižníku Moskva

13. dubna vypukl požár na vlajkové lodi ruského Černomořského loďstva - raketovém křižníku Moskva. Ukrajina v zápětí uvedla, že loď zasáhly dvě ukrajinské rakety Neptun. O den později potopení Moskvy potvrdilo i ruské ministerstvo obrany, jako důvod ovšem uvedlo požár na palubě.

Na začátku dubna Rusko přeskupovalo síly

4. dubna vytlačila Ukrajina útočící rusy z Žitomyrské oblasti. Ukrajinská armáda se zároveň o den později dočkala dodávky tanků ruské výroby, které jí věnovala ze svých rezerv Česká republika.

K 7. dubnu se z území Ukrajiny stáhla více než třetina ruských praporních taktických skupin. V pátek 8. dubna pak ruská armáda zabila 50 civilistů a dalších 300 zranila, když kazetovou municí ostřelovala evakuační nádraží v Kramatorsku.

Odhalení válečných zločinů ve městě Buča

Na přelomu března a dubna pokračoval ruský ústup z okolí Kyjeva. V pondělí 28. března oznámil starosta osvobození města Irpiň. Ve stejný den navíc ukrajiská rozvědka zveřejnila jména, pracoviště a další údaje více než 600 důstojníků ruské zpravodajské služby.

O den později vyhostila řada evropských států část ruských diplomatů. Mezi nimi i Česká republika, která vyhostila zástupce ruského velvyslance. Další obce ukrajinská armáda zvládla osvobodit i v Chersonské oblasti na jihu země.

Na začátku dubna dorazila do Kyjeva předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která tamní vládu ujistila, že Ukrajině bude po skončení ruské okupace poskytnuta pomoc při obnově a zároveň bude uznána za kandidáta na členství v EU.

2. dubna Ukrajinci uvedli, že za poslední den osvobodili přes 30 obcí od ustupující ruské armády. Ve stejný den ovšem svět šokovaly snímky z města Buča, které zveřejnil poradce ukrajinské prezidentské kanceláře.  Ty ukazují válečné zločiny, které napáchali ruští vojáci. 

Konec března a protiútoky Ukrajiny

Konec března přinesl i opatrné ukrajinské protiútoky. 22. března oznámila ukrajinská armáda, že se jí povedlo vyhnat ruské jednotky z Makariva v Kyjevské oblasti.

O dva dny později pak armáda Ukrajiny osvobodila další obec v Kyjevské oblasti, kde zároveň zničila větší počet kusů ruské techniky. Další vesnici pak Ukrajinci osvobodili v Záporoží.

Další území začala Ukrajina osvobozovat 25. března, kdy se její armádě podařilo osvobodit další dvě města v Kyjevské oblasti. Další pokroky zaznamenali Ukrajinci v Charkovské oblasti a u města Mykolajiv.

V sobotu 26. března pak ukrajinská armáda s pomocí územní obrany a partyzánů osvobodila i město Trostjanec v Sumské oblasti. V neděli pak ukrajinské síly dobyly zpět několik vesnic v okolí Charkova a Sumské oblasti, další oblasti v okolí Kyjeva nebo u Chersonu.

V druhé polovině března se ruský postup zastavil

V polovině března se postup Ruska z velké části zastavil. Největší boje probíhaly v okolí obleženého přístavního města Mariupol. K městu, kde před válkou žilo přes 400 tisíc lidí se nemohly dlouho dostat ani humanitární konvoje.

15. března navštívili Kyjev premiéři tří evropských zemí - Petr Fiala, Mateusz Morawiecki z Polska a Janez Janša ze Slovinska. Setkali se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterému vyjádřili podporu Ukrajině. Ve stejný den se podařilo evakuovat 20 tisíc obyvatel do Záporoží.

Ve čtvrtek 17. března se z obleženého Mariupolu podařilo evakuovat dalších 30 tisíc lidí. Ukrajinské armádě se během týdne podařilo vytlačit ruské jednotky z přístavního města Mykolajiv a odrazit útoky na několik obcí v Luhanské oblasti.

V polovině března dopadaly ruské rakety i u polských hranic

V pondělí 7. března zaznamenalo ruské vedení další ztrátu. U Charkova byl zabit náčelník štábu 41. armády Vitalij Gerasimov. Ten měl za sebou boje v Čečensku a Sýrii. Společně s ním zahynulo několik dalších vysokých důstojníků.

V okolí Kyjeva zároveň začali zaujímat bojové pozice členové cizinecké legie.

Od začátku týdne se rovněž nedařilo naplnit dohody o evakuaci civilistů z ohrožených měst. Ukrajina totiž odmítala evakuaci civilistů koridory vedoucími na území Ruska nebo Běloruska, které navrhovalo Rusko.

8. března přišlo Polsko s nabídkou přenechat své stíhací letouny MiG-29 americké armádě. Polsko doufalo, že letadla by byla poté poskytnuty Ukrajině. Polská iniciativa ovšem spojence zaskočila a k přesunu techniky tak nedošlo.

9. března Rusko bombardovalo porodnici v obleženém Mariupolu.  Vedení přístavního města ve stejný den odhadlo civilní ztráty ve městě na 1170 životů.

O den později proběhla v Turecku schůzka ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska. Šlo o první jednání na úrovni ministrů od začátku války. Rusové ve stejný den bombardovali i dvě nemocnice ve městě Žytomyr.

V pátek 11. března se objevily informace podle kterých Vladimir Putin zahájil represe proti 5. službě FSB, která mu před invazí měla poskytnout milné informace o politické situaci na Ukrajině. Ve stejný den na Ukrajině zemřel generálmajor Andrej Kolesnikov, který velel 29. armádě východního ruského okruhu.

V sobotu 12. března Ukrajina poprvé zveřejnila své ztráty. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského  bylo zabito kolem 1300 ukrajinských vojáků. Ukrajinská vláda ovšem odhadla ruské ztráty jako takřka desetinásobné.

V neděli Rusko ostřelovalo základnu v Javorivě. Ta se přitom nachází nedaleko polských hranic. Při ostřelování zemřelo devět lidí a 57 dalších bylo zraněno.

Na začátku března se ruský postup zastavil

V pondělí 28. února se objevily zprávy, že v Kyjevě operuje 400 ruských žoldáků z Wagnerovy skupiny, kterou řídí blízký spolupracovník Vladimira Putina. Jejich cílem má být zavraždění ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V noci z pondělí na úterý se objevily satelitní snímky nového ruského konvoje, který míří na Kyjev. Ten má podle některých zpráv délku až 60 kilometrů. Pokračovaly i tvrdé boje v Charkově nebo Chersonu.

Ukrajinská armáda zároveň oznámila, že na cestě k ukrajinským hranicím jsou i běloruské jednotky. O možném brzkém zapojení Běloruska do ruské invaze na Ukrajinu se spekulovalo už předchozí den.

Ve středu 2. března ráno přišla zpráva o tom, že ruská armáda zcela obklíčila jihoukrajinské město Cherson. Pod tvrdou palbou dělostřelectva byla ovšem i města Charkov a Žytomyr.

Ukrajinské armádě se zároveń podařilo získat dokumenty, které na místě nechali ustupující Rusové. Z těch vyplývá, že útok byl plánován od 18. ledna. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo obrany.

Ve čtvrtek 3. března pokračovalo ostré ostřelování města Mariupol, ukrajinské síly ovšem zatím útokům odolávají. Pod palbou se ovšem ocitla i další města včetně Charkova a Kyjeva.

Zároveň přišla zpráva o tom, že padlo město Cherson na jihu Ukrajiny.

Brzy ráno 4. března docházelo k ostrým střetům u ukrajinského Záporoží. Ruská armáda při nich zasáhla i dva bloky tamní jaderné elektrárny. Podle expertů nedošlo k úniku radiace a následný požár v objektu mimo perimetr elektrárny se později podařilo uhasit.

Jaderno elektrárnu ruská armáda nakonec obsadila. Během bojů se zároveň ukrajinskému odstřelovači podařilo zatřelit ruského generála Andreje Suchověckého, který velel elitní divizi výsadkářů.

V sobotu 5. března došlo k zastřelneí jednoho ze členů ukrajinské vyjednávací delegace. Došlo k němu při jeho zatýkání Ukrajinskou bezpečnostní službou, která jej podezírala z velezrady.

Ve stejný den se ukrajinským vojákům při protiútoku podařilo osvobodit přístavní město Mykolajiv.

V neděli 6. března uvedla Světová zdravotnická organizace porušení ženevských úmluv. K tomu mělo dojít, když ruská armáda znemožnila provoz více než 30 nemocnic na Ukrajině.

Začátek války na Ukrajině

První den invaze začalo Rusko ostřelováním, které zasáhlo místa napříč celou Ukrajinou. Hlavní údery ruských pozemních sil vedly na Charkov, z Běloruska do Černihivské oblasti a z Krymu na Chreson a ke Dněpru.

Během dne rovněž ruští výsadkáři obsadili mezinárodní letiště Hostomel nedaleko centra Kyjeva. To se ovšem později podařilo dobýt zpět jednotkám ukrajinské Národní gardy.

Bojovalo se i v okolí černobylské jaderné elektrárny. Ukrajina kvůli tomu varovala před hrozícím uvolněním radioaktivního materiálu. Ukrajinský Státní inspektorát pro jadernou regulaci pak skutečně v oblasti zvýšené hodnoty radiace naměřil.

V noci na pátek 25. února ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

V Oděské oblasti bylo zajato 13 vojáků, kteří bránili Zmijí ostrov u ukrajinského pobřeží. Ti se přitom původně odmítli vzdát ruskému válečnému plavidlu. Ukrajina zároveň ve stejný den obvinila ruské námořnictvo z toho, že nedaleko Oděsy ostřelovalo tanker plující pod moldavskou vlajkou a nákladní loď plující pod moldavskou vlajkou.

Ukrajinská armáda zasáhla ruské vojenské letiště asi 15 kilometrů za hranicemi, kde balistickými střelami krátkého doletu zničila několik ruských vojenských letadel.

Během soboty 26. února se bojovalo především v Kyjevě a jeho okolí. Ruské raketové ostřelování zasáhlo i jeden z výškových obytných domů.

Boje pokračovaly i na jihu země, kde byl ostřelován přístav Mariupol a bojovalo se i o města Cherson a Melitopol. Na západě země se ukrajinské armádě podařilo odrazit útok ruských výsadkářů ve Lvově.

Ukrajinským vzdušným silám se podařilo sestřelit ruský transportní letoun a protiletadlová obrana sestřelila jeden útočný letoun a jednu helikoptéru.

V neděli 27. února Rusko ostřelovalo vojenské letiště nedaleko Kyjeva a výbuchy se ozývaly i na dalších místech. V Charkově probíhaly pouliční boje, během kterých ukrajinští obránci eliminovali ruské síly, které do města pronikly v noci.

Kancelář prezidenta Zelenského informovala o zničení kolony speciálních jednotek z Čečenska u Hostomelu nedaleko Kyjeva. Ukrajinská protivzdušná obrana pak nad Kyjevem sestřelila dva ruské transportní letouny, které pravděpodobně přepravovaly výsadkáře.

Ruský prezident Vladimir Putin 27. února nařídil uvést do vysokého stupně pohotovosti ruské jaderné síly.

Uprchlická krize

Od začátku války z Ukrajiny prchlo před válkou už přes milion lidí. Většina z nich pokračuje především od slovenských a polských hranic dál do Evropy, včetně České republiky. Vlna uprchlíků zároveň v Česku i dalších státech Evropy vzbudila nebývalou vlnu solidarity.

Kolik lidí prchlo z Ukrajiny?

Počet ukrajinských uprchlíků registrovaných v ČR

Zbraně pro Ukrajinu

Ačkoli se NATO nebo Evropská unie nehodlají zapojit do bojů na Ukrajině, řada členských zemí zasílá na Ukrajinu zbraně nebo vybavení. Česko Ukrajině slíbilo poslat zbraně a munici za 400 milionů korun, první vlak přitom odjel již v neděli, kromě zbraní a munice zároveň ministerstvo průmyslu a obchodu zajistilo nákup a přepravu stovek tun pohonných hmot, které Česko Ukrajině daruje.

Dlouhodobě Ukrajinu podporují i Spojené státy, které se o víkendu rozodly poslat do země zbraně za 350 milionů dolarů (7,8 miliardy Kč) včetně protitankových střel Javelin, systémů protivzdušné obrany nebo neprůstřelných vest.

V bezprecedentním rozhodnutí se zbraně na Ukrajinu rozhodla poslat i Německo, které dodá 1000 protitankových granátometů, protiletecké střely Stinger. Díky německému rozhodnutí povolit vývoz německých zbraní pošle Ukrajině 50 raketometů a 400 raket i Nizozemsko.

Pomoc na Ukrajinu posílá i Rumunsko, které zemi nabídlo poalivo, munici, neprůstřelné vesty, potraviny a vodu v hodnotě 3 milionů euro (75 milionů Kč). Rumunsko zároveň ukrajinské straně nabídlo, že se ve svých nemocnicích postará o zraněné a pomůže s urychleným odvozem žen a dětí od hranic.

Další pomoc nabídlo Švédsko, které se rozhodlo Ukrajině zaslat protitankové střely NLAW, neprůstřelné vesty a helmy a 135 tisíc přídělů jídla. Evropská unie zároveň uvedla, že společně poskytne Ukrajině zbraně v hodnotě 450 milionů euro (11,25 miliardy Kč). 

Německo 3. března schválilo další dodávku zbraní na Ukrajinu. Do země by tentokrát mělo dodat 2700 kusů protiletadlových raket typu Strela. 

Sankce proti Rusku

Evropská unie a členské státy NATO na ruskou invazi na Ukrajinu zareagovaly přísnými sankcemi. První balík sankcí cílil na majetky Vladimira Putina a jeho mininstra zahraničí Sergeje Lavrova. Rusku bylo zároveň pozastaveno členství v Radě Evropy.

Ještě tvrdší sankce byly schváleny v neděli 27. února. Evropská unie vyloučila Ruské banky z platebního systému SWIFT a zároveň došlo k zákazu transakcí ruské centrální banky. EU zároveň uzavřela svůj vzdušný prostor všem letadlům, které jsou registrovaná v Rusku nebo je provozují ruské společnosti či ruští občanů. Kromě toho byly na sankční seznam připsány i dvě desítky ruských oligarchů.

Sankce po uznání separatistických republik

Uznání separatistických republik pobouřilo řadu evropských státníků. Ruské kroky ještě v pondělí odsoudil Boris Johnson, který je označil za porušení mezinárodního práva a stejně se vyjádřila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Von der Leyenová v prohlášení dodala, že Evropská unie zareaguje sankcemi proti lidem, kteří se na uznání republik podíleli. Francouzský prezident Emmanuel Macron se pak rozhodl svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Na sankčních seznamech se nakonec ocitlo 351 poslanců ruské Státní dumy, kteří schválili uznání separatistických republik a 23 dalších činitelů a subjektů. Mimo jiné i Putinův ministr Obrany Sergej Šojgu nebo mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová či významní podnikatelé.

Okamžitě exekutivním příkazem reagoval i prezident USA Joe Biden, který tak Američanům zakázal investice v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice. Zároveň Američané nesmí přímo i nepřímo dovážet zboží ze separatistického území.

V úterý pak německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že kvůli současnému postupu Ruska není možné udělit souhlas k provozu plynovodu Nord Stream 2. Stejně jako jiní státníci zároveň označil uznání separatistických republik za porušení mezinárodního práva.

Český premiér Petr Fiala (ODS) označil invazi za „neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu“. Dodal, že na 11:00 svolal jednání české bezpečnostní rady, večer se pak v Bruselu zúčastní mimořádného jednání Evropské rady. 

Co vedlo k válce na Ukrajině

První eskalace situace na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou přišla už na jaře roku 2021, kdy vrchní velitel ukrajinské armády oznámil, že Rusko na hranicích jeho země koncentruje vojenské oddíly. Jeho slova později potvrdilo i americké ministerstvo obrany. Podle Pentagonu bylo u ukrajinských hranic v dubnu více vojáků, než v roce 2014 před ruskou anexí Krymu.

Situace začala znovu eskalovat na podzim roku 2021. V polovině listopadu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že Rusko má u hranic s Ukrajinou 100 tisíc vojáků. Jeho slova následně potvrdil i velitel ukrajinské vojenské rozvědky, který doplnil, že Rusko k hranicím přemístilo i balistické střely krátkého doletu. Dodal, že Rusko podle něj plánuje rozsáhlou invazi, kterou očekává na konci ledna, nebo začátku února 2022.

Rusko následně v prosinci začalo obviňovat Ukrajinu z porušování Minských dohod a z toho, že země plánuje vojenskou akci proti separatistům na východě země. Kreml zároveň vyzval NATO, aby přestalo s koncentrací vojenských sil blízko svých hranic a dodávkami zbraní Ukrajině.

Na konci ledna potom zaznělo další tvrdé obvinění Ruska. Britské ministerstvo zahraničí obvinilo Kreml, že plánuje na Ukrajině dosadit proruského vůdce. Rusko obvinění označilo za dezinformace a snahu NATO o eskalaci situace.

V sobotu 12. února pak ruské námořnictvo zahájilo vojenské cvičení, kterého se účastní přes třicet lodí. Ještě dříve začalo společné cvičení ruské a běloruské armády, které probíhalo v blískosti běloruských hranic s Polskem, Litvou a Ukrajinou.

Německý deník Der Spiegel informoval o tom, že informace americké CIA ukazují jako datum útoku středu 16. února. Rusko v té době mělo u ukrajinských hranic 130 tisíc vojáků.

Koncem února došlo k další eskalaci. Tentokrát na frontě mezi ukrajinskou armádou a územím kontrolovaném separatisty. Pozorovatelé OBSE z místa hlásili dramatický nárůst porušení příměří. V sobotu 19. února například zabila dva ukrajinské vojáky dělostřelecká palba ze separatisty ovládaného území.

Reakce NATO

Členské státy NATO na eskalaci situace reagují různě. V listopadu například Spojené státy dodaly Ukrajině dvě lodě, které dřív používala pobřežní stráž. Zbraně nebo munici ovšem Ukrajině posílají i další členské státy. K dodávkám se přidalo i Česko, které na Ukrajinu pošle dělostřeleckou munici. Výrazně se ovšem na dodávkách zbraní odmítá podílet Německo.

Zároveň Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost v Baltském moři, kam vyslala více lodí a letadel. „NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance,“ komentoval to generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Velká Británie a USA navíc na krizi na Ukrajině reagují i tím, že ze země stahují rodinné příslušníky svých diplomatů. Česká republika zatím podobný krok nepřipravuje. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ovšem Čechy varoval před cestami na východ Ukrajiny.

12. února pak české ministerstvo zahraničí rozhodlo o evakuaci rodinných příslušníků pracovníků velvyslanectví v Kyjevě. Ve stejný den se přitom Spojené státy rozhodly stáhnout ze země 160 vojáků, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády.

Ve čtvrtek 17. února v Bruselu vystoupil americký ministr obrany Lloyd Austin, který varoval, že Rusko své vojáky přesouvá blíže k ukrajinským hranicím. Dodal, že Rusko zároveň v pohraničí zvyšuje zásoby krve, která by mohla být podávána zraněným vojákům.

V neděli 20. února vyzval po jednání českého krizového štábu ministr zahraničí ČR Jan Lipavský (Piráti) české občany, aby urychleně opustili východ Ukrajiny a aby do země necestovali.

Situace na Ukrajině

Situaci vnímají i běžní lidé na Ukrajině. Velká část populace, zejména na východě země, počítá s tím, že v případě potřeby by se podíleli na obraně své vlasti. Řada lidí si dělá zásoby potravin. Další se pro jistotu vyzbrojují a na vojenský výcvik chodí často i ženy.

Výjimkou nejsou ani nezvyklé náborové akce. Jedna pizzerie v centru Kyjeva například nabízela pizzu zdarma každému, kdo ukázal doklady o tom, že si v lednu pořídil zbraň nebo získal zbrojní průkaz.

Vojenští experti se shodují na tom, že Ukrajina Rusku vojensky vzdorovat nezvládne a to navzdory tomu, že během posledních let ukrajinská armáda značně posílila. V aktivní službě je nyní kolem čtvrt milionu Ukrajinců, dalších 900 tisíc vojáků je v záloze.

Ukrajinští politici zároveň veřejně vyzývají Západ k větší podpoře. Jiní, jako například bývalý boxer a současný starosta Kyjeva Vitalij Kličko, kritizují Německo za jeho současnou liknavost.

Ukrajina už přitom jednu ruskou agresi zažila. V roce 2014 došlo k anexi poloostrova Krym. Proruští povstalci zároveň na východě země vytvořili separatistické útvary Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

Na rozhodnutí Ruska v projevu okamžitě reagoval prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Ten ve svém projevu prohlásil, že se Ukrajina nikoho nebojí. Dodal, že počítá s pomocí západních zemí.

Po začátku ruské invaze se jedním z cílů okamžitěl stalo hlavní město Ukrajiny Kyjev. Ukrajinský prezident k tomu v jednom ze svých projevů řekl, že důvodem je, že je pro ruské útočníky cílem číslo jedna. I přes ostřelování a nebezpečí zůstává s dalšími čelními představiteli Ukrajiny v hlavním městě.

Ukrajinská armáda svou zemi zatím houževnatě brání. Sociální sítě například zaujal příběh obránců Zmijího ostrova. Ti padli poté, co k ostrovu přijelo ruské plavidlo, které je vyzvalo ke kapitulaci. Vojáci ovšem ruské lodi odpověděli slovy: „Hele, ruská lodi, táhni do haj*lu!“

Co chce Rusko

Rusko poprvé začalo hromadit vojáky na ukrajinských hranicích na jaře. Poté, co se situace během léta uklidnila, začaly další přesuny na podzim. Kromě toho se Vladimir Putin domluvil s běloruským prezidentem Alexanderem Lukašenkem na společném vojenském cvičení.

Podle USA je ovšem hlavním cílem přesunu ruských vojáků do Běloruska jejich přesun k ukrajinsko-běloruské hranici, která je blízko hlavnímu městu Ukrajiny.

Rusko zároveň vyjednává s USA a NATO. Moskva po alianci požaduje to, aby zastavila dodávky moderních zbraňových systémů na Ukrajinu. Dále Moskva žádá záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, nebo to, aby NATO neposílalo vojáky mimo své území.

V projevu, který měl Putin předtím, než oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, Ukrajinu označil za loutkový stát. Dodal, že sousední zemi vnímá jako neodmyslitelnou část ruské historie a duchovního prostranství.

V projevu, kterým zahájil invazi na Ukrajinu pak ruský prezident prohlásil, že jde ze strany Ruska o sebeobranu a pohrozil zahraničním státům, že v případě že by chtěly do války zasáhnout, provedlo by Rusko odvetu, která v historii nemá obdoby.

Video  Co se děje na Ukrajině?  - Videohub
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa