14°C
Afrika konečně dostává vakcíny. Jenže často skoro prošlé, nezvládají je rozdávat
Konečně se do chudších zemí dostává očkování proti covidu-19 – ale nerovnost přetrvává. Místo nedostatku vakcín se teď Afrika a další rozvojové země potýkají s nedostatečnými kapacitami na očkovací kampaně, píše Washington Post. Spousta darovaných vakcín se odmítá, ba dokonce likviduje, když expirují.
Místo slibů očkování pro třetí svět přišla varianta delta a potřeba třetích dávek očkování. Až loni na podzim skončilo období hromadění a začalo se dostávat i na Afriku. Posledních 40 dní roku 2021 distribuoval program Covax, podporovaný OSN, víc dávek než za celý zbytek toho roku.
Jenže mnohé přicházejí vniveč. I v bohatých zemích může trvat měsíce rozběhnout složité soukolí očkovací kampaně, a co teprve ve státech s podstatně méně rozvinutým zdravotnictvím? V těch se nyní opakují výzvy, jimž před rokem čelila Evropa a Severní Amerika – například kde, kdy a koho nejdřív očkovat i jak k nim patřičné množství dávek dopravit, stejně jako nejistota, ba odpor vůči očkování u některých lidí. Navíc často v těchto zemích žije nemalý podíl obyvatel v těžce přístupných oblastech a nezřídka chybí zdravotnické kapacity jak po technické (např. mrazáky), tak po personální stránce.
I polovina vakcín vniveč
Světová banka, některé agentury OSN, očkovací aliance Gavi i charitativní organizace vyvíjejí úsilí a shánějí prostředky na zefektivnění distribuce vakcín, ale podle kritiků to prostě nestačí. Spousta vakcín pak sedí ve skladech a hodiny tikají. Podle výzkumu mezinárodní humanitární organizace CARE je 32 nízko- a středněpříjmových zemí, jež z obdržených nevyužilo ani polovinu. V některých afrických zemích jsou čísla ještě děsivější: Burkina Faso využila 27 %, Ghana 37 %, Somálsko 26 %. A Burundi pouhé jedno procento.
Zčásti za to může globální důraz na zajištění vakcín pro chudší oblasti, na další náležitosti očkovacích kampaní se poněkud zapomínalo. Podle statistik ke konci listopadu zajistila Světová banka 5,8 miliardy dolarů na očkovací pomoc, ale jen 14 % z toho šlo na distribuci.
„Rozvojové země nemají kapacitu distribuovat, neboť do toho nešly odpovídající investice; a kdyby je do toho vložily, musely by ve svém zdravotnictví obětovat jiné služby,“ uvedla pro Washington Post Emily Janochová z vedení CARE.
V Ugandě byly ve skladech miliony dávek – ale z hlavního města Kampaly se dál nedostávaly. Šlo totiž o přípravky firem BioNTech/Pfizer a Moderna, které oba vyžadují teploty hodně pod nulou.
Stávky zdravotníků
V některých případech bylo už na začátku špatné odhadnutí situace. V Nepálu Covax počítal, že průměrně podání jedné dávky vyjde na 3,70 dolaru (80 Kč), reálná zkušenost ale byla přes 8 dolarů – to kvůli lidem v odlehlých horských vesnicích. A tak se v hlavním městě očkovalo už přes 60 % populace, zatímco celonárodní průměr je 36 %.
Nezřídka se nedostává doktorů a zdravotníků. Například v Kongu veřejné nemocnice přicházely o doktory kvůli ostrému sporu s vládou o platy. V Ugandě, Keni, Nigérii či Guineji paralyzují zdravotnictví stávky personálu kvůli platům i bídným pracovním podmínkám.
„Očkovací kampaně do velké míry závisejí na efektivním a účinném zdravotnictví, což je nemožné, když jsou zaměstnanci demoralizovaní,“ uvedla pro Wall Street Journal (WSJ) Genevieve Begkoyianová z pobočky UNICEF v Kongu. „Nemůžete toho čekat moc, když zdravotníci často stávkují.“
Jihoafrická republika zase na podzim oddalovala očkovací kampaň mimo jiné i kvůli pochybovačům, jak v listopadu informovala agentura Reuters.
„Studie za studií ukazují, že 80 procent naší populace je připraveno nechat si dát očkování, bude-li dostupné,“ kontruje však John Nkengasong, ředitel Afrických center pro kontrolu a prevenci nemocí. „To nikdo nemůže popírat,“ řekl na telekonferenci Světového ekonomického fóra.
Kvůli nedostatečným možnostem distribuce řada afrických zemí v minulých měsících likvidovala nebo vracela spousty vakcín, které měly blízko k datu spotřeby. Často to byly dary z Evropy. Mohou mít i mnoho týdnů do exspirace, jenomže než se naplánuje a vyřeší logistika, je už pozdě.
Nejde jen o vakcíny, jež se musejí mrazit. I oxfordská vakcína, kterou vyrábí AstraZeneca či Indický sérologický institut a které stačí chladnička, se často nevyužije; podle mluvčí Covaxu se některé tyto dávky vyhazovaly nejméně ve 23 nízkopříjmových zemích. Jen v Nigérii to byl milion dávek. Namibie zase likvidovala 150 tisíc dávek vakcín od AstraZeneky, čínského Sinopharmu a ruského Sputniku V. Podle zasvěceného vládního zdroje Wall Street Journalu situaci komplikují také zákonné a logistické překážky, které dovoz zdržují.
Takže i když Covax v polovině ledna slavnostně ohlašoval, že už doručil miliardu dávek, zbývá ke skutečnému milníku ještě nějaký kus. „Přes sto milionů dávek bylo odmítnuto,“ referovala podle Euronews Etleva Kadilliová, jež v UNICEF řídí divizi dodávek – a to je číslo jen za prosinec.
No, u nás to vypadá, že se pěkných pár prošlých ještě zdařilo posledním naivům narvat do těla díky pěkné propagandě Válka, Kubka a spol. 
Afrika by hlavně měla dostávat a aplikovat antikoncepci-aby se tak nemnožili.Jeden plachetkář,4 manželky,12 dětí-to je ta světlá budoucnost.