Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno. Za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.
Rusko od zahájení své rozsáhlé invaze v únoru 2022 několikrát zaútočilo na Záporoží a sousední města, ale v posledních týdnech soustředilo své úsilí spíše na východ země než na jih, připomněla agentura AFP.
Ukrajinské úřady dnes ráno informovaly také o ruském ostřelování ve frontové obci Zarične u Lymanu v Doněcké oblasti, kde zemřeli tři lidé. Další člověk byl zabit v obci Ňju-Jork u Torecka.
Tyto útoky přicházejí den po jiném ruském útoku na město Dnipro severně od Záporoží. Jeden člověk byl při něm zabit a 13 dalších zraněno, uvedla dnes ukrajinská policie.
Ukrajina neplánuje dovážet plyn na příští topnou sezónu. Podle prognóz Naftohazu bude země uspokojovat spotřebu výhradně domácí těžbou. Uvádí to TV Nexta na sociální síti X.
Obrazem: Poničené domy v Doněcku
Šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov uvedl, že zásah na Vilňansk byl především na infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy. „Předběžně bylo zabito šest civilistů a osm obyvatel bylo zraněno,“ uvedl šéf Záporožské oblasti na telegramu. „Operativně pomáháme lidem, které to postihlo,“ dodal.
Fedorov dříve během dne informoval o několika explozích v Záporožské oblasti. Nejméně jedna podle něj cílila na kritickou infrastrukturu v Záporožském okrese, kde se nachází Vilňansk.
Ruský útok na město Vilňansk poblíž Záporoží si vyžádal šest mrtvých, uvedl šéf oblasti. Zasažen byl infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy.
Situace na bělorusko-ukrajinské hranici se vyznačuje rostoucím napětím, uvedly podle serveru Ukrajinska Pravda Ozbrojené síly Běloruské republiky.
„Koalice západních zemí rozpoutala v blízkosti našeho území vyhrocený konflikt. Z jejich strany jsou činěny pokusy zatáhnout naši zemi do války. V těchto obtížných podmínkách naše země dělá vše pro zachování míru na běloruské zemi,“ uvedl k tomu běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se dnes potkal s jedním ze zajatců, které na popud Vatikánu propustilo Rusko. „Dnes jsem se setkal s Narimanem Dželyalem, kterého jsme úspěšně přivedli domů z ruského zajetí. Okupanti ho zadrželi na Krymu v roce 2021,“ uvedla hlava státu na sociální síti X.
Zelenskyj zmínil i dopisy, který Nariman posílal ze zajetí. „Bojujeme nejen za celistvost našich území, ale také za jednotu naší společnosti, našeho krásného, silného národa. Tato mocná slova nám připomínají, že prostřednictvím jednoty můžeme dosáhnout i těch nejtěžších cílů. Přineseme bezpečnost všem našim lidem a mír na Ukrajinu,“ psal Nariman.
Ukrajinská brigáda „Azov“ zveřejnila záběry z pozic znovu získaných od Rusů ve směru na Doněck. V důsledku operace jednotka upevnila své držení na osvobozených pozicích. Video ukazuje eliminaci ruského vojáka blížícího se k nedávno dobytým pozicím.
Britská BBC přináší příběh námořníka Oleksije (jméno bylo pozměněno), který už několik měsíců bojuje o udržení ukrajinské pozice na malém kusu země v Charkovské oblasti. Podle ukrajinského vedení se jedná o klíčový kus země.
Přes tento jižní opěrný bod na okupovaném východním břehu Dněpru se totiž snaží Ukrajina omezit ruské dělostřelecké údery na Chersonské město za řekou a chtějí odsud osvobozovat další a další území. „Podařilo se nám udržet předmostí, ale žádné zařízení je nepřekročilo a ani jednou jsme neprorazili ruskou obranu,“ říká Oleksij.
Námořník také uvádí, že tato oblast byla zredukována na „měsíční krajinu“ a celé vesnice byly srovnány se zemí. Ukrajinci tam také utrpěli těžké ztráty. „Zničili jsme mnoho ruského vybavení a oni zničili mnoho našeho personálu,“ říká. „Nechali jsme naše nejlepší kluky na břehu řeky.“
Evropská unie dnes rozšířila sankce proti běloruské ekonomice v reakci na podíl Minsku na ruské agresi proti Ukrajině. Podle komuniké Rady EU nová omezení zahrnují i zákaz dovážet z Běloruska zlato, diamanty, helium, uhlí a ropu.
Kromě toho unie zakázala na svém území přepravu nákladů na přívěsech a návěsech zaregistrovaných v Bělorusku a zavedla dodatečná opatření ke kontrole vývozu citlivého zboží a technologií, zbraní a munice. Unie rovněž zakázala poskytovat účetní, inženýrské, konzultační a právní služby běloruským státním orgánům a společnostem spojeným s režimem.
Ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti hlásí oživení ruských operací u Torecka, za nejtěžší ale podle serveru RBK-Ukrajina označil situaci u Pokrovska, který se rovněž nalézá v Doněcké oblasti. Nepřítel se snaží vytlačit ukrajinské obránce z postavení u Torecka a boje pokračují ve třech lokalitách, uvedl štáb bez dalších podrobností. Ruské ztráty za posledních 24 hodin odhadl na 1070 mužů, celkem pak více než 541.000 od začátku války.
Ruská strana hlásí prakticky denně dílčí úspěchy či alespoň taktické vylepšení postavení svých vojsk. V ukrajinských médiích se naopak objevují zprávy, podle kterých ukrajinské jednotky dobývají zpět pozice ztracené při nedávné ruské ofenzívě v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Ruská vojska dobyla osadu Šumy na východě Ukrajiny, tvrdí podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Osada leží nedaleko města Doněck.
Olena Pekh byla několik let vězněna Ruskem. V rámci dohody, kterou zprostředkoval Vatikán, se konečně dostala do Kyjeva, a tedy své rodné země. Na letišti si přes videohovor zavolala v sobotu se svou dcerou.
V důsledku ruské agrese přišlo na Ukrajině o život 551 dětí a dalších 1411 utrpělo zranění, uvedla dnes na sociální síti kancelář generálního prokurátora. Nejvíce zabitých a zraněných dětí – 550 – připadá na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, následuje Charkovská oblast (399), Chersonská oblast (154) a Kyjevská oblast (130).
Prokuratura připomněla případy z posledních dnů: v pátek byla v obci Ňju-Jork na východě země zraněna osmiletá dívka a ve městě Dnipro, kde ruská raketa zasáhla devítipodlažní dům, zranění utrpělo i sedmiměsíční nemluvně. Ve čtvrtek byla v obci Selidove na východě Ukrajiny zraněna jedenáctiletá dívka. Ve středu ve městě Derhači u Charkova byli zraněni dva chlapci ve věku 12 a 15 let, zatímco ve vsi Antonivka na jihovýchodě země utrpěly zranění dvě dívky ve věku 12 a 15 let.
Z Doněckého regionu probíhá evakuace místních obyvatel.
Vzdušné síly Ukrajiny večer sestřelily 10 ruských dronů. Letectvo uvedlo, že se jednalo o útočné stroje typu Shahed.
Nejméně pět mrtvých si vyžádal nálet ukrajinského dronu, oznámil úřadující gubernátor ruské Kurské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země všech deset dronů, kterými Rusové útočili na Ukrajinu, uvedl na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů.
„V důsledku svržení výbušnin zahynulo pět lidí, z toho dvě malé děti,“ napsal na sociální síti o útoku kvadroptéry, tedy bezpilotního letounu se čtyřmi rotory, na ves Gorodišče gubernátor Alexej Smirnov. Dva těžce ranění byli převezeni do okresní nemocnice, dodal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.