Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující ruskou agresi na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Ukrajina v noci na dnešek provedla svůj dosud největší dronový útok na čtyři ruská vojenská letiště, řekl agentuře Reuters nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní zdroj. O nejrozsáhlejším ukrajinském dronovém útoku na ruská vojenská letiště píše také server Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj z tajné služby SBU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer označil údery na ruská letiště za přesné a účinné. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Dosahujeme v Kurské oblasti dobrých výsledků - plníme náš strategický úkol. Významně jsme také doplnili fond pro výměnu zajatců,“ uvedl prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj ve svém večerním videoposelství.
Prezident také znovu vyzval ukrajinské spojence, aby zrušili dosud platná omezení týkající se používání západních raket dlouhého doletu proti cílům v ruském týlu.
Polská prokuratura obvinila ze špionáže rusko-španělského novináře Pabla Gonzáleze, kterého Polsko nedávno propustilo v rámci rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Napsala to dnes agentura AP, podle níž není zřejmé, proč polské úřady formálně obvinily muže až poté, co opustil zemi. Není také jasné, zda s ním bude v jeho nepřítomnosti soudní proces. González je nyní zřejmě v Rusku.
Polské bezpečnostní složky zatkly Gonzáleze, který vystupuje také pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, 28. února 2022 v jihopolském městě Przemyśl, které se nachází nedaleko hranic s Ukrajinou. Učinily tak jen několik dní poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Polská policie ho zatkla na základě podezření ze špionáže pro Rusko.
Ukrajinská ofenzíva šokem i pro Západ? Spojenci mlčí, NATO se bojí jaderného arzenálu Ruska
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Napsala to dnes agentura AP, podle níž přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, se Ukrajině povedlo převzít iniciativu na bojišti. V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.
Obrazem: Ukrajinští vojáci v Sumské oblasti v okolí hranic s Ruskem.
Ruský dronový útok zabil nedaleko ukrajinského frontového města Vovčansk dva dobrovolné zdravotníky. Útok se odehrál u vesnice Bilyj Koloďaz v Charkovské oblasti. Zasažené vozidlo patřilo ukrajinskému zdravotnickému praporu takzvaných Špitálníků, který poskytuje první pomoc a evakuuje raněné ukrajinské vojáky z frontových linií.
„Dva zdravotníci - muž a žena, kteří se ve vozidle nacházeli - zemřeli. Výbuch ruského dronu zasáhl také civilní automobil jedoucí stejným směrem. V autě byli tři lidé, všichni byli zraněni,“ uvedl náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov..
Ministerstvo obrany ČR uvedlo, že odmítá, že by byla česká muniční iniciativa nehospodárná a netransparentní a munice pořizovaná pro Ukrajinu předražená.
Ruská policie v Moskvě zadržela Američana. Viní jej z použití násilí proti představiteli státní moci, informovala dnes agentura Interfax.
„Občan USA byl v nočních hodinách 12. srpna 2024 předveden na policejní oddělení hlavního města v souvislosti se spácháním výtržnosti. Obviněný odmítl předložit doklady totožnosti, načež použil násilí proti strážci zákona,“ uvedl ruský vyšetřovací výbor.
Na základě této skutečnosti bylo podle něj zahájeno trestní stíhání Američana pro podezření z násilí vůči představiteli orgánů veřejné moci. Podle ruského trestního zákoníku za tento čin hrozí až pět let vězení.
Ukrajinská armáda plánuje v ruské Kurské oblasti otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů, a to jak do Ruska, tak na Ukrajinu. Oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
„Porada o situaci v Kurské oblasti. Projednali jsme klíčové otázky. Bezpečnost, humanitární pomoc, v případě nezbytnosti vytvoření (kanceláří) vojenských velitelství,“ napsal na platformě Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň ujišťoval, že ukrajinská armáda přísně dodržuje mezinárodní úmluvy a humanitární právo.
Ruští policisté už sepsali více než 10.000 protokolů kvůli vyjádřením a vystoupením proti válce, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo proti Ukrajině, uvedl server Mediazona odvoláním na údaje okresních soudů v Rusku.
První protokoly začali policisté sepisovat v březnu, kdy ruští zákonodárci novými zákony zakázali protiválečné protesty. První tisícovka protokolů vznikla za méně než měsíc. Ke konci předloňského roku jich bylo už 5614, ke konci loňského roku 8590. A čísla 10.000 se podařilo strážcům zákona dosáhnout během prvního srpnového týdne.
Za diskreditaci armády podle zákonů, přijatých po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, hrozí fyzickým osobám v prvním případě pokuta 30.000 až 50.000 rublů (asi 7700 až 12.800 Kč). Celková výše pokut uložených soudy ke konci loňského roku podle portálu činila téměř 228 milionů rublů (asi 58,5 milionu Kč).
Ministerstvo školství letos opět podpoří kurzy českého jazyka pro ukrajinské studenty. Jazykové vzdělání by mělo ukrajinským migrantům usnadnit přístup ke studiu na českých vysokých školách ve studijních programech v českém jazyce. Jde o druhý ročník programu.
V rámci výzvy budou podle úřadu realizovány tři kurzy, každý z nich by měl mít minimálně 660 vyučovacích hodin. Kurzy pro 12 až 18 účastníků se budou konat od 1. října letošního roku do konce srpna 2025. Jsou určeny pro ukrajinské uprchlíky, kteří nejsou zapsaní v českojazyčném studijním programu a zároveň o takové studium projevili zájem. Účastníci kurzu dostanou stipendium 16.000 korun měsíčně. Náleží těm, kteří se zúčastní minimálně 70 procent vyučovacích hodin za kalendářní měsíc, stojí ve výzvě.
O dotaci na pořádání těchto kurzů si mohou zažádat veřejné vysoké školy, které v letech 2021 až 2023 poskytovaly jazykovou a odbornou přípravu cizinců v rozsahu alespoň 400 hodin za semestr. Na projekt je vyčleněných 14 milionů korun, uvedl resort.
Polský premiér Donald Tusk se zastal Ukrajiny a jeho vpádu do Ruska. „To, co dělají ruské jednotky a ruské letectví na území Ukrajiny, nese znaky genocidy a nelidských zločinů. Ukrajina má plné právo vést válku takovým způsobem, aby co nejúčinněji paralyzovala Rusko v jeho agresivních záměrech,“ řekl Tusk.
Další postup ukrajinských jednotek v ruské Kurské oblasti. Za dnešní den postup o kilometr až dva v různých směrech a zajata stovka ruských vojáků. Sdělil to velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který na sociální síti zveřejnil video z porady s generálem. Ten rovněž uvedl, že ukrajinské síly plně ovládly okresní město Sudža.
Ukrajinský útok v Kurské oblasti, zahájený 6. srpna, přiměl ruské velení, aby sem přesunulo část sil z jiných úseků ukrajinského bojiště, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na americké představitele.
„Postupujeme v Kurské oblasti, od začátku jeden až dva kilometry v různých oblastech za den. Během tohoto období jsme zajali více než 100 ruských vojáků. Jsem vděčný všem zúčastněným; to urychlí návrat našich kluků a holek domů,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síť k postupu Ukrajiny na území Ruska.
Ruský arbitrážní soud nařídil zmrazit majetek britské dceřiné společnosti německé firmy Linde v hodnotě zhruba 1,15 miliardy USD (26,3 miliardy Kč). Důvodem je spor o závod na zpracování plynu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na soudní dokumenty.
Žalobu podala společnost RusChemAlliance, která je společným podnikem, ve kterém vlastní podíl 50 procent ruský Gazprom. RusChemAlliance podala i několik dalších žalob na evropské banky kvůli výstavbě závodu na zpracování plynu v Rusku německou firmou Linde, která byla kvůli západním sankcím ukončena.
Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí podmořského plynovodu Nord Stream. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom dnes informují německé deníky.
Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že muž byl jedním z potápěčů, kteří v září 2022 nainstalovali výbušná zařízení na plynová potrubí vedoucí z Ruska do Německa na dně Baltského moře. Záhadou podle agentury Reuters zůstává, kdo stál za výbuchy, které zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Ty se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 staly kontroverzním symbolem závislosti Německa na ruském plynu.
Populární blogger Drew Pavlau znovu upozornil na to, že vojenská fronta na Ukrajině je patrná i z vesmíru. Je ji možné vidět na východě Ukrajiny, kde jsou patrné vypálené pole a zničená krajina. „To je to, co Rusko dělá vaší zemi, když říkáte, že nechcete být znásilněni a zmasakrováni kremelskými oligarchy,“ napsal Pavlau.
Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo aktualizovaný seznam ruských ztrát na Ukrajině. Zraněno nebo zabito by mělo být 594 tisíc ruských vojáků. Zničeno pak bylo třeba 366 letadel a stíhaček či 8476 tanků. Čísla však nelze nezávisle ověřit.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 117 ukrajinských dronů a čtyři balistické rakety nad příhraničními oblastmi, včetně Kurské a Voroněžské, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Nad Kurskou oblastí protivzdušná obrana sestřelila 37 dronů a balistické rakety, dalších 37 bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Voroněžskou oblastí, uvedlo na komunikační platformě Telegram ruské ministerstvo obrany.
Ukrajina pokračuje v ostřelování pohraniční Kurské oblasti. Územní zisky, kterých Kyjev dosáhl, označil americký prezident Joe Biden za „skutečné dilema“ pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Západoruská Belgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni. Dnes ráno to podle agentury TASS oznámil oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila i sousední Kurská oblast, která čelí rozsáhlému vpádu ukrajinských jednotek.
„Situace v naší Belgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ uvedl Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Zatím není jasné, co způsobilo požár, který v neděli propukl v areálu Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Oheň ale nezačal ve spodní části chladicí věže a uvnitř stavby nebyly nalezeny žádné stopy po dalších předmětech. Vyplývá to z důkazů, které prověřila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), uvedl v úterý pozdě večer v prohlášení její šéf Rafael Grossi.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.