Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.
Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.
Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.
Šestice poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) poletí do Moskvy v neděli. Kromě místopředsedů sněmovny Andreje Danka a Tibora Gašpara je v delegaci například i šéf zahraničního výboru Národní rady Marián Kéry (Směr). Informoval o tom dnes slovenský server Denník N.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj na schůzce se spojenci a partnery Ukrajiny na základně Ramstein v Německu. Slíbili mu další podporu.
„Fico dosud lhal jen na Slovensku, ode dneška lže i v Bruselu. Jde jim o tlumočení Putinovy propagandy. Chtějí poštvat Evropskou unii vůči Ukrajině,“ reagoval předseda slovenské opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling na dnešní výroky premiéra Roberta Fica v Bruselu.
Podle SaS tranzit plynu přes Ukrajinu skončil proto, aby Rusko přišlo o peníze z prodeje suroviny, které používá na financování vojenské agrese vůči Kyjevu. „Ukrajina je ta země, která se brání agresorovi, Rusku. To je problém celé této situace. My bychom měli připravovat sankce vůči Rusku,“ uvedl Gröhling.
Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.
„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.
Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.
Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.
Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.
Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než 50 spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského také mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Podle Zelenského by se měla nyní prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců mimo jiné při výrobě dronů. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal 13 obětí. Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.
Situace v Kupjansku na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda je dva kilometry od města. Kurachove zřejmě padlo, Kyjev to ale nepotvrdil.
Vladimir Putin podle svého mluvčího Dmitrije Peskova vítá zájem o kontakt ze strany nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, prozatím ale žádná taková žádost nepřišla, je třeba nejprve počkat na inauguraci.
Překážky, plameny, ostnatý drát... Fotograf 65. mechanizované brigády takto zachytil výcvik na polygonu v Záporožské oblasti
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 dronů, 46 z nich obrana sestřelila a zbývajících 24 byly návnady, takže nepředstavovaly hrozbu a do cíle nedoletěly. S odvoláním na velitelství vzdušných sil ukrajinské armády o tom informoval portál RBK-Ukrajina.
Ačkoli protivzdušná obrana zlikvidovala všechny drony, které představovaly hrozbu, i tak hlásí ukrajinské úřady škody. Padající trosky totiž poškodily několik domů.
Drony na Ukrajinu letěly od ruských měst Millerovo, Orel, Kursk, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Obrana pak bezpilotní letouny sestřelila v Poltavské, Sumské, Charkovské, Čerkaské, Mykolajivské, Černihivské, Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti.
„Zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu a poškození slovenských národních a finančních zájmů byl důvod, proč jsem cestoval do Moskvy. Potřeboval jsem zabezpečit minimálně plyn pro domácí spotřebu Slovenska, což máme zabezpečené. Dokonce bez zvyšování cen plynu,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico před dnešním jednáním v Bruselu s představiteli Evropské komise. „Rovněž jsem chtěl dostat odpověď od ruského partnera, zda je Ruská federace připravena pokračovat v dodávkách plynu na tranzit přes Ukrajinu a Slovensko dále na západ. Odpověď byla kladná, ruská strana byla vždy spolehlivým dodavatelem energií,“ uvedl ve videu, které ve středu zveřejnil na Facebooku. „V Bruselu si kvůli Zelenskému nebudu dávat servítku před ústa,“ označil spot.
Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Záporoží si ve středu podle nově zveřejněné bilance vyžádal 13 mrtvých a 113 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu. Dnes ráno o tom podle webu RBK-Ukrajina informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
„Zemřelo 13 lidí. Zdravotní pomoc dostalo 113 lidí včetně 13letého dítěte. Aktuálně je v nemocnici 59, z nichž je deset ve vážném stavu,“ uvedl Fedorov. „To jsou následky včerejšího ruského útoku na Záporoží,“ dodal.
Na americké letecké základně Ramstein na západě Německa se dnes uskuteční další jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Zúčastní se ho mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Půjde pravděpodobně o poslední setkání v tomto formátu před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.