Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán míří na návštěvu do Číny a setkání s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem. V průběhu dne již ohlásil, že hodlá podniknout další překvapivé cesty v rámci své „mírové mise“. Podle Orbána je cílem jeho „mise“ mírové urovnání ruské agresivní války na Ukrajině. Již dříve navštivil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Maďarsko sice od pondělí předsedá Evropské radě, evropští představitelé, včetně šéfa zmíněné rady Charlese Michela, však deklarovali, že Orbán nejedná v zájmu unie. Na cestu do Číny upozornili na sociálních sítích maďarští novináři.
První místopředseda Nejvyššího sovětu Ruské federace, tedy horní komory tamního parlamentu a člen vládní partaje Jednotné Rusko Nikolaj Fjodorov naznačil, že pro prezidenta Vladimira Putina možná nadešel čas na odchod do důchodu. Ve svém veřejném vystoupení připomněl výrok šéfa Kremlu, že by se po konci politické kariéry rád věnoval vinařství. „Doufám tedy, že s Boží pomocí brzy ochutnáme ruské víno od Vladimira Putina a vše bude v pořádku,“ řekl Fjodorov.
V rámci ruských reálií jde o málo vídané vyjádření směrem k vládci. Putin letos v říjnu oslaví 72. narozeniny. Část Rusů se v průzkumu před posledními prezidentskými volbami vyslovila, že by země měla hledat mladšího prezidenta. Fjodorov působil v období rozpadu Sovětského svazu jako ministr spravedlnosti v ruské vládě Borise Jelcina. Později byl prezidentem Čuvašska, jedné z republik Ruské federace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil u příležitosti Dne ukrajinského námořního vojska Oděsu. Na místní základně uctil památku námořníků, kteří padli v současné válce proti ruské agresi „Uctíváme památku našich bojovníků, kteří položili své životy za Ukrajinu,“ uvedl.
Estonský prezident v projevu k výročí vstupu země do NATO prohlásil, že by aliance neměla vyjednávat s Ruskem o budoucím členství Ukrajiny. „Členství Ukrajiny v NATO nesmí být věcí k diskuzi, její směřování ke členství je nezvratné,„ řekl Alar Karis “NATO musí vyslat silný signál, že bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné,„ dodal. Varoval před podle něj falešnou dohodou s Ruskem, která by zahrnovala ústupky Ukrajiny.
Mluvil i o posilování výdajů na obranu členských zemí aliance. 2 % HDP už podle něj nemusí stačit k tomu, aby se Evropa mohla ubránit v případě Ruského útoku. Hlavním cílem nastávajícího Summitu NATO ve Washingtonu má být dlouhodobá podpora Ukrajiny
Podle Ukrajinských zdrojů nezničily ruské střely Iskander na Ukrajině v ranních hodnách dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot, jak ohlásili ruští okupanti. Mělo jít ve skutečnosti o nafukovací makety, které slouží ke zmatení nepřátelských zaměřovačů. Ty Ukrajina vyrábí i nakupuje v různých státech světa včetně České republiky. Ukrajina již dříve používala levné klamné cíle, které mají vypadat jako západní protivzdušné a raketové systémy za miliony dolarů, které Moskva na Ukrajině loví. Zprávy žádné ze stran nelze nezávisle ověřit.
Kyjev nepotvrdil ztrátu Čyhar v obci Pivdenne v okrese Bachmut Doněcké oblasti na východě země.
Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že invazní síly jsou v tomto úseku frontové linie „poměrně aktivní“. Ruské útoky ale hlásí i z dalších míst, mimo jiné ve směru na Pokrovsk, kde podle něj ukrajinští vojáci odrazili 49 ruských útoků.
Ukrajinští analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek uvedli, že ruské invazní síly postoupily u osmi obcí na Donbasu včetně u Časiva Jaru. Ukrajinské ozbrojené síly naopak podle něj zatlačují Rusy na severu Charkovské oblasti, konkrétně u obce Hlyboke.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí lokality Čyhari ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Čyhari je jednou ze dvou částí obce Pivdenne v Bachmutském okrese, uvedl ruský server RBK. Ukrajina ztrátu místa nepotvrdila.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů píše, že ruské invazní síly v poslední době nepatrně postoupily u Kupjansku v Charkovské oblasti, kde v sobotu pokračovaly boje kolem linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. A pokrok ve svém tažení zaznamenaly podle něj také u Siversku, Torecku a Avdijivky v Doněcké oblasti. Pravděpodobně se zmocnili vesnice Sokil, píše ISW. Její dobytí Moskva hlásila v sobotu.
Podle agentury TASS sestřelily ruské síly nad okupovaným městem Melitopol v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny pět raket systému HIMARS. Americký systém protivzdušné obrany používá Ukrajina díky pomoci západních zemí. Trosky některých raket měly dopadnout do severní části města. „Podle operačních služeb bylo nad Melitopolem sestřeleno pět nepřátelských raket HIMARS MLRS. Rakety byly sestřeleny protivzdušnou obranou, ale úlomky čtyř raket dopadly na sever města. V místech pádu vznikl požár suché trávy. Na místě pracují jednotky ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedla na sociální síti Telegram okupační správa města.
Ukrajinští obránci zesílí operace proti ruským okupantům v Charkovské oblasti. Serveru Ukrajinska pravda to sdělil ministr vnitra Ihor Klymenko. Ten dnes navštívil vesnice mezi Charkovem a frontovou linií, respektive rusko-ukrajinskou hranicí. „Nepřítel zasahuje obydlené oblasti, aby zastrašil civilisty. Ale ani dělostřelecké údery, ani útoky sabotérů nás ale nepřinutí ustoupit,“ řekl. Vedle ostřelování čelí oblast také infiltarci ruských sabotérů a průzkumných skupin. Právě na jejich potírání se musí ukrajinští obránci podle Klymenka zaměřit.
Vojáci ukrajinské 110. mechanizované brigády dnes sestřelili v Doněcké oblasti ruský letoun Su-25. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo obrany. Suchoj Su-25 je letadlo určené k přímé podpoře pozemních vojsk. Ve válce na Ukrajině jej používají obě strany. Vedle Ruska a Ukrajiny stroj pocházející ze sovětských časů používá také letectvo Bulharska a Íránu.
Estonské ministerstvo obrany oznámilo, že systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu Mistral a rakety do nich dodané právě pobaltskou zemí dorazily na Ukrajinu. Ukrajinská obrana za podporu na sociálních sítích poděkovala. „Spolu jsme silnější,“ uvedli Ukrajinci v prohlášení.
Noviny Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje z ukrajinské tajné služby SBU píší, že v ruské Voroněži útočily ukrajinské drony a exploze otřásly tamním muničním skladem. Oblastní gubernátor Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.
Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Ukrajinska pravda píše, že sklad se nachází u obce Sergejevka a rozkládá se na ploše 9000 metrů čtverečních. Rusové tam podle zdrojů portálu uchovávali střely země-země, země-vzduch, granáty do tanků i děl a munici do střelných zbraní. Vše bylo určeno do války, kterou Rusko proti Ukrajině vede už třetím rokem. S obdobnými informacemi přišla také agentura Reuters s odvoláním na svůj blíže nespecifikovaný bezpečnostní zdroj.
Podle bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra Antona Heraščenka byly v zasaženém muničním skladu v ruské Voronežské oblasti skladovány rakety země-země a země-vzduch, granáty do tanků a dělostřelectva i munice do střelných zbraní. Z tohoto místa měly být dodávány ruské armádě na frontě. Své informace prý čerpá z ruských vojenských kanálů na sociální síti Telegram.
Několik hodin po zásahu muničního skladu ve Voroněžské oblasti, ze které Rusko obvinilo ukrajinskou stranu, v místě pokračují výbuchy skladované munice. Svědectví o tom přinášejí místní obyvatelé na sociálních sítích. Ruské úřady v části oblasti vyhlásili výjimečný stav a evakuaci. Kyjev zatím údajný úder nekomentoval.
Ruské ostřelování během dnešního dne zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech regionu, severně a jižně od správního střediska Chersonu. Ukrajinské armádě se část okupované oblasti podařilo získat zpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.
Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno severně od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě jižně od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Ruská armáda zabrala téměř celou Chersonskou oblast na začátku své invaze na jaře roku 2022. Po tlaku ukrajinských ozbrojených sil se na podzim 2022 stáhla z pravobřežní části regionu na levý břeh Dněpru, ale region západně od řeky neustále ostřeluje.
V Ruskem okupovaném městě Mariupol v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala letní sezóna. I přes válečné těžkosti vyrazili místní obyvatelé na pláže Azovského moře. K dispozici jim kromě pláže jsou i vodní atrakce nebo kavárny. Pro místní jde zřejmě o jednu z mála možností odpočinku ve složité situaci. Do Mariupolu se dostavilo teplé počasí s teplotou 31 stupňů Celsia a vodou kolem 26 stupňů Celsia. Město i před válkou patřilo k hlavním letoviskům ukrajinského pobřeží.
Kyjev se zatím k údajným úderům ve Voroněžské oblasti nevyjádřil.
Server Meduza v souvislosti s děním ve Voroněžské oblasti poznamenal, že ruské ministerstvo obrany útok bezpilotních letounů v tomto regionu v noci na dnešek nehlásilo. Podle resortu ruská protivzdušná obrana zničila jeden dron nad územím Belgorodské oblasti.
Voroněžská oblast se nachází v jejím sousedství, sousedí také s východoukrajinskou Luhanskou oblastí, kterou nyní okupují ruské invazní síly. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, podle agentury Reuters uvádí, že útočí na ruskou vojenskou, dopravní a energetickou infrastrukturu s cílem podkopat ruské válečné úsilí a také jako reakci na nekončící ruské vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Ruské úřady vyhlásily výjimečný stav v části Voroněžské oblasti, kde před tím podle nich trosky sestřelených ukrajinských dronů spadly na sklad, jenž začal hořet a začaly v něm explodovat výbušniny. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS. Gubernátor regionu Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, že úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.
Gusev nejprve informoval o sestřelení blíže neupřesněného počtu bezpilotních letounů nad Voroněžskou oblastí. Části trosek podle něj dopadly na místní sklad, kde poté začalo hořet. Co se ve skladu nacházelo, neuvedl. Informoval však, že následovaly "detonace výbušných předmětů".
Ruské střely Iskander zničily na Ukrajině dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot. Informovaly o tom dnes ruské státní agentury s odvoláním na ministerstvo obrany.
Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko na Ukrajinu vypálilo dvě střely Iskander. Nesdělily však, jaký byl výsledek tohoto útoku. Oznámily rovněž, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila všech 13 dronů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.