Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.
„Vůbec se nezajímají o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie,“ napsal Trump. „Kvůli tomu výrazně zvýším clo, které platí Indie Spojeným státům,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk v severovýchodní části Charkovské oblasti. Město je vzdáleno pět kilometrů od ruských hranic a ruská ofenzíva v oblasti ho téměř srovnala se zemí.
„Hovořili jsme s veliteli o situaci na frontě, o obraně Vovčansku a o dynamice bitev. Zvláště jsme se věnovali takovým tématům, jako jsou dodávky dronů, nasazení narukování vojáků a přímé financování brigád (u Vovčansku). Naši bojovníci zde přinášejí svědectví o zapojení žoldnéřů z Číny, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Pákistánu a afrických států do války (na straně Ruska). Odpovíme na to,“ tweetoval Zelenskyj.
V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.
Ruské úřady ráno informovaly o sestřelu 61 ukrajinských dronů. Rozsáhlý útok na nádraží ve městě Frolovo oznámil gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) hlásí „novou speciální operaci“, zaútočila na leteckou základnu na Krymu. „Dnes v noci drony Ústředního velitelství A SBU 'navštívily' vojenské letiště Saky na dočasně okupovaném Krymu. Jedná se o klíčovou ruskou leteckou základnu pro operace v Černém moři. V důsledku útoku byl jeden letoun Su-30SM zcela zničen, další poškozen. Zasaženy byly také tři letouny Su-24,“ chlubí se SBU. „Nepřítel utrpěl značné ztráty. Vždyť i jeden letoun Su-30SM může stát v průměru 35 až 50 milionů dolarů“ (i přes miliardu Kč).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval ke všeobecnému zmírněné rétoriky ohledně jaderných zbraní. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump minulý týden nařídil rozmístit dvojici jaderných ponorek „v příslušných oblastech“ v reakci na výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
„Domníváme, že všichni by měli být s jadernou rétorikou velmi a velmi opatrní,“ řekl Peskov.
Slova amerického prezidenta mluvčí Kremlu nicméně odmítl označit za „jadernou eskalací“. Důsledky Trumpova rozkazu zlehčoval s tím, že americké jaderné ponorky by i bez něj byly v bojové pohotovosti.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 162 bezpilotními letouny a jednou střelou Kinžal. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila nad Oděskou a Kyjevskou oblastí celkem 161 dronů, přičemž jeden stroj dosáhl blíže neupřesněného cíle.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek zažehl požár budovy železniční stanice ve Volgogradské oblasti a poškodil elektrické vedení. Uvedla dnes správa této ruské oblasti. Kyjev se k úderu nevyjádřil a agentura Reuters napsala, že se jí nepodařilo zprávy o útoku nezávisle ověřit.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná vyšle svého zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska. Šéf Bílého domu zároveň varoval, že uvalí na Moskvu sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Budou sankce, ale docela jim jde se sankcím vyhýbat,“ sdělil Trump novinářům. „Jsou mazaní a docela dobře se vyhýbají sankcím, takže uvidíme, co se stane,“ dodal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.