Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.
Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Stojí to v prohlášení, které dnes večer zveřejnilo italské předsednictví summitu. V textu země také podporují cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Chtějí také společně bojovat proti nelegální migraci.
Velvyslanci zemí EU se dnes v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo večer stálé zastoupení ČR při EU.
Ukrajinská vojačka a bývalá stylistka prezidenta Volodymyra Zelenského Šura Rjazancevová zemřela, píše server United24 Media. O smrti Rjazancevové informovala její sestra Valeria. Příčina úmrtí ani poslední místo jejího pobytu nejsou v současné době známy, podle neoficiálních informací jí selhalo srdce. Bojovnice s volacím znakem „Jalta“ začátkem června oslavila své 40. narozeniny. Celý článek čtěte ZDE.
Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyšetřují údajné ruské kybernetické útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu jako možné válečné zločiny. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s případem.
Vyšetřování zkoumá útoky na infrastrukturu, které ohrozily životy tím, že narušovaly dodávky elektřiny a vody, přerušovaly spojení se záchranáři nebo vyřazovaly mobilní datové služby, které přenášejí varování před nálety, uvedl jeden ze zdrojů.
Argentina se přidá ke kontaktní skupině pro Ukrajinu. Podle agentury EFE to dnes oznámilo argentinské ministerstvo obrany. Takzvaný formát Ramstein koordinuje humanitární a vojenskou pomoc zemi, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Skupina má přes pět desítek členů, Argentina je však jejím prvním členem z Latinské Ameriky.
Argentinský ministr obrany Luis Petri uvedl, že cílem zapojení jeho země je „podpořit mír a mezinárodní stabilitu“. Argentina očekává od členství různé pozitivní dopady, například posílení vztahů se Spojenými státy a evropskými zeměmi.
Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádal ruský vzdušný útok na město Šostka v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, oznámila dnes oblastní správa.
Sumská oblastní správa případné škody, způsobené ruským náletem na Šostku, neupřesnila. Město leží asi 45 kilometrů od hranic s Ruskem, dodala agentura Reuters.
Na okraj jednání lídrů G7 se v Itálii setkal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s papežem Františkem.
Více než polovina Rusů - 57 procent - počítá s možností vypuknutí světové války. V potenciálním globálním konfliktu by podle 71 procent účastníků průzkumu hlavním nepřítelem byly Spojené státy. Ve vítězství Ruska či koalice s ruskou účastí věří 64 procent dotázaných, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum výzkumné skupiny Russian Field.
Putinův požadavek na stažení ukrajinských vojsk z některých regionů je ultimátum, řekl Volodymyr Zelenskyj. Přirovnal postup ruského prezidenta k Hitlerovi.
Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stanou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.
Až dosud se koordinací pomoci zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená Američany a sdružující asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Nyní ale existují obavy, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Ten totiž nemusí být podpoře pro Ukrajinu nakloněn, poznamenaly světové tiskové agentury.
„NATO bude dohlížet na výcvik ukrajinské armády, bude mít přehled o dodávkách pomoci a dalšího vybavení,“ popsal dnes Stoltenberg, co se změní, když bude mít nově koordinaci na starosti Severoatlantická aliance. „Rusko musí pochopit, že musí zastavit agresi na Ukrajině. Čím dříve to prezident Putin pochopí, tím dříve bude na Ukrajině mír,“ dodal.
„Německo oznámilo předání nové vojenské pomoci Ukrajině,“ hlásí kanál Nexta TV.
Podle internetových stránek německé vlády bude balíček pomoci zahrnovat:
- 10 tanků Leopard 1A1 a munici pro ně;
- 20 pásových vozidel pěchoty Marder a munici;
- Protivzdušnou obranu IRIS-T SLM
Summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 vyzve Írán, aby přestal pomáhat Rusku ve válce proti Ukrajině, vyplývá z návrhu závěrů vrcholné schůzky. V nich se také země G7 zavážou, že přijmou opatření proti čínským finančním institucím, které pomáhají Rusku při vyzbrojování ve válce proti Ukrajině.
Británie, Kanada, Francie, Itálie, Německo, Japonsko a USA se rovněž v závěrech jednání, které se koná od čtvrtka na jihu Itálie, zavážou k sankcím proti subjektům, které pomáhají Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. G7 chce omezit přístup ke svým finančním systémům pro jednotlivce a firmy ve třetích zemích, včetně čínských subjektů, které Moskvě sankce pomáhají obcházet.
Írán má podle návrhu závěrů summitu G7 zastavit pomoc Rusku a nedodávat mu balistické rakety a související technologii. Teherán chce G7 také vyzvat, aby nepokračoval v obohacování uranu v rámci svého jaderného programu.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS označil stažení ukrajinských vojáků z východu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinské jednotky podle šéfa Kremlu musí opustit Donbas a Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje. Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce. Kyjev už dříve uvedl, že mír může být založen pouze na úplném stažení ruských invazních sil z ukrajinského území a na obnovení ukrajinské celistvosti.
Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ prostřednictvím Komerční banky dnes končí, dvakrát prodloužený termín se už prodlužovat nebude. O výplatu částečného rozvrhu požádalo 11.300 věřitelů z celkového počtu více než 15.300. Z částky 56,8 miliardy korun bylo vyplaceno 99 procent. ČTK to dnes řekla investiční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.
Výplata začala 18. března a původně měla trvat do 15. dubna, Městský soud v Praze ale lhůtu na žádost insolvenční správkyně dvakrát prodloužil. Důvodem byl vysoký počet nevyplacených věřitelů.
Vysocí představitelé Jižní Koreje a Spojených států varovali, že chystaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v KLDR může posílit vojenské vztahy obou zemí a vést k dalšímu porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Kvůli Putinově návštěvě si telefonovali náměstek jihokorejského ministra zahraničí Kim Hong-kjon se svým americkým protějškem Kurtem Campbellem.
Campbell slíbil, že Spojené státy budou spolupracovat s Jižní Koreou na řešení možného narušení regionální stability a problémů, které může Putinova návštěva vyvolat. „Obě strany se shodly, že budou rázně reagovat na severokorejské provokace vůči Jižní Koreji a akce, jež by mohly vystupňovat napětí v regionu,“ uvedlo jihokorejské ministerstvo zahraničí.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považuje za vhodné zvážit reformy procesu rozšiřování Evropské unie, aby se stal více flexibilním a transparentním. Připomněl, že nedávno inicioval dopis, kterým vyzval belgické předsednictví k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska - a k němuž se připojilo 14 států, například Německo, Slovensko, Španělsko či Dánsko.
„Věříme, že posun ve vyjednávání by přinesl novou energii jejich reformním snahám. Ukrajina a Moldavsko čelí mnoha výzvám a zaslouží si naši podporu a solidaritu při snaze stát se součástí EU,“ uvedl dnes Dvořák na Pražském evropském summitu.
Za poslední den ztratil protivník 1250 lidí, 8 tanků, 26 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Cizinec podezřelý ze žhářského útoku na autobusy Praze jednal sám, neměl v Česku žádné komplice, řekl ve Sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podezření ze zapojení ruských tajných služeb do žhářského útoku na autobusy v Praze se prověřuje, pravděpodobnost je vysoká, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
„Měl jsem telefonický rozhovor s čínským vůdcem. Řekl mi, že Rusku neprodá ani jednu zbraň," hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Pokud je to člověk, kterého si lze vážit, tak to neudělá, dal své slovo,“ řekl prezident podle kanálu Nexta.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.
Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.
„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku.
Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.
Ministry obrany zemí Severoatlantické aliance dnes čeká druhý den jednání v sídle NATO v Bruselu. Zatímco tématem čtvrteční schůzky byla zejména pomoc Ukrajině, neboť s ministry jednal rovněž ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, dnes bude zasedat Severoatlantická rada, tedy nejvyšší orgán NATO. Ministři by měli na zasedání schválit plán, aby NATO převzalo od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu. Česko zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ uvedl po skončení prvního dne jednání šéf aliance Jens Stoltenberg. Ministři obrany by se měli zabývat i tím, jak dál posílit alianční politiku obrany a odstrašení, debatovat by ale také měli o zvýšení produkce zbraní a munice.
Schůzka je přípravou na alianční summit, který se uskuteční od 9. do 11. července ve Washingtonu. Právě na něm by už mělo být jasné, kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí. Vážným kandidátem je nizozemský premiér Mark Rutte, nemá ovšem například podporu Maďarska, jež upřednostňuje rumunského prezidenta Klause Iohannise.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.