Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.
„Po ostřelování obce Sadove kyjevskými bojovníky... byl zničen obchod s velkým počtem návštěvníků a zaměstnanců. Devatenáct lidí zemřelo a pět dalších bylo zraněno,“ napsal na telegramu Ruskem dosazený správce okupované části Chersonské oblasti.
Saldo tvrdí, že ukrajinská armáda místo ležící jihozápadně od Chersonu cíleně zasáhla dvakrát, aby bylo více obětí. Po prvním zásahu se tam totiž vydala řada lidí na pomoc obětem.
Francie hodlá vyslat na ukrajinská ministerstva a úřady zhruba dvě desítky poradců. Obě země podle francouzského prezidenta Emmanuel Macrona také spolupracují na spuštění výroby dělostřelecké munice přímo na Ukrajině.
Při ostřelování obce v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti zemřelo podle okupačních orgánů nejméně 19 lidí. Dalších pět utrpělo zranění.
Rusko během nočního útoku na Ukrajině zasáhlo dva ropné sklady, uvedl Serhij Kujun, vedoucí kyjevské poradenské skupiny A95. Rusko už letos podle Kujuna zaútočilo na Ukrajině na 10 ropných skladů.
Francie vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády, oznámil po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Elysejském paláci francouzský prezident Emmanuel Macron. Je to zhruba 4500 lidí.
Francie hodlá investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přijal v Elysejském paláci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ve Francii dnes obvinili muže zadrženého nedaleko mezinárodního letiště Charlese de Gaulla. Čelí podezření, že plánoval ve Francii násilné činy, píše agentura AFP s odkazem na protiteroristickou prokuraturu. Policie u zadrženého nalezla materiál pro výrobu výbušniny. Podle zdrojů agentury AFP a deníku Le Monde zadržený pochází z ukrajinské oblasti Donbas, kterou okupuje Rusko, a před několika lety dostal ruské občanství.
Nizozemsko investuje 400 milionů eur do švédského fondu na výrobu bojových vozidel pěchoty pro Ukrajinu, informovala nizozemská média. Zpráva neupřesnila typ bojového vozidla pěchoty, ale Ukrajina a Švédsko loni podepsaly dohodu o zahájení společné výroby vozidla CV90, které je považováno za jedno z nejlepších svého druhu na světě.
Ruská armáda zaútočila dronem na automobil v obci Kozača Lopan v Charkovské oblasti a zranila dvě ženy, informovala prokuratura Charkovské oblasti.
Obrazem: Setkání Joea Bidena a Volodymyra Zelenského v Paříži
Rusko nepotřebuje k vítězství na Ukrajině jaderné zbraně, uvedl Putin. Nepočítá ani s mobilizací. Od začátku roku Rusko dobylo 47 vesnic, tvrdí.
Ukrajina a Moldavsko podle EK splňují požadavky, aby začaly jednání o jejich členství v EU, píše Reuters. Zahájení rozhovorů schvalují členské státy.
Ruští vyšetřovatelé obvinili francouzského občana Laurenta Vinatiera ze shromažďování informací o ruských vojenských aktivitách a soud ho dnes poslal do 5. srpna do vyšetřovací vazby. Spolupracovník švýcarské neziskové organizace Centrum pro humanitární dialog před soudem prohlásil, že se cítí vinen. Informují o tom agentury TASS a RIA Novosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters označil Vinatierovo zadržení za součást dezinformační kampaně Moskvy.
Na krátkém videu z dnešního stání u soudu je podle Reuters vidět, jak je Vinatier v poutech přiveden do soudní síně a umístěn do kovové klece. Jeho právní zástupce uvedl, že se Vinatierovi podařilo spojit se s francouzskou ambasádou v Moskvě, která v dopise soud požádala, aby byl stíhán na svobodě, čemuž ale soud nevyhověl.
Ruské síly zaútočily 7. června raketou na dům v Poltavské oblasti a zranily nejméně jednu osobu, uvedl gubernátor Poltavské oblasti Filip Pronin. Podle gubernátora byla ze sutin zachráněna žena, která byla ve vážném stavu hospitalizována.
Německá armáda potřebuje doplnit své stavy o nejméně 75.000 vojáků. Píše to dnes zpravodajský magazín Der Spiegel s odkazem na důvěrné dokumenty z německého ministerstva obrany. Potřeba vyplývá ze závazků Německa vzhledem k novým plánům NATO na posílení obranyschopnosti aliance v reakci na ohrožení ze strany Ruska. Loni měl bundeswehr ve svých řadách 181.500 vojáků a vojaček.
Ruská součást rakouské banky Raiffeisen Bank International (RBI) musí výrazně omezit objem svého úvěrového portfolia, aby vyhověla požadavkům Evropské centrální banky (ECB). S odkazem na sdělení ruské banky o tom dnes informovala agentura Reuters. Pro Raiffeisen to znamená, že na příkaz ECB musí do dvou let objem svého úvěrového portfolia v Rusku snížit zhruba o dvě třetiny.
„Raiffeisen Bank je nucena snížit objemy půjček, aby splnila pokyny ECB, podle kterých musí RBI Group do roku 2026 snížit velikost úvěrového portfolia v Rusku o 65 procent,“ uvedla ruská součást rakouské banky v odpovědi na dotazy na svém chatu zákaznické podpory.
Maďarsko brání dosažení konsensu mezi členy EU ohledně zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, informovala 7. června agentura Interfax Ukraine s odvoláním na nezveřejněné diplomatické zdroje.
Podle šéfa samozvané Luhanské lidové republiky Leonida Pasečnika bylo při ukrajinském útoku na Luhansk poškozeno 33 víceposchoďových domů, dvě školy, tři školky a jedna střední škola.
Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová dnes na okraj ekonomického fóra v Petrohradu řekla, že Ukrajina použila rakety odpálené z amerického raketometu HIMARS k útokům na Belgorodskou oblast. Spojené státy tak podle ní nesou odpovědnost za smrt žen a dětí v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. Úlomky odpálených raket poslouží jako důkaz toho, co se stalo, řekla Zacharovová. Naznačila, že na ukrajinském území jsou západní vojenští poradci. Tvrdila také, že bez jejich přítomnosti není ukrajinská armáda schopná používat zbraně dodávané Západem.
Joe Biden ve Francii oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 225 milionů dolarů. Nejnovější balíček zahrnuje munici pro raketomety HIMARS, minometné systémy a řadu dělostřeleckých nábojů.
Ukrajinská vláda jedná se zahraničními držiteli dluhopisů o restrukturalizace svého dluhu v objemu 20 miliard dolarů (451 miliard Kč) a usiluje o jeho částečný odpis. Zákonodárcům to řekl ministr financí Serhij Marčenko. Ukrajina se po ruské invazi z února 2022 dohodla na dvouletém zmrazení plateb ze svých zahraničních dluhopisů. Kyjev si chce udržet přístup na mezinárodní trhy a chce vyjednat novou dohodu do srpna, než skončí doba, ve které země na základě dohody nemusela dluh splácet.
„V současnosti jednáme s věřiteli o restrukturalizaci, která mimo jiné zahrnuje částečný odpis dluhu,“ řekl Marčenko v parlamentu. V odpovědi na otázky zákonodárců uvedl, že další podrobnosti o jednání o restrukturalizaci budou zveřejněny v blízké budoucnosti.
Ukrajinské síly zaútočily na Luhansk pěti raketami ATACMS, uvedlo ruské ministerstvo obrany. „Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři americké rakety. Jedna střela zasáhla dva bytové domy. V důsledku toho bylo podle předběžných údajů zraněno více než 20 civilistů včetně dětí,“ dodalo ministerstvo.
Joe Biden se dnes v Paříži poprvé veřejně omluvil Volodymyru Zelenskému za několikaměsíční zdržení americké vojenské pomoci.
Evropská komise podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala podpořila zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Podle listu Financial Times se to týká i Moldavska.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.