Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ dodal.
„Bohužel musíme přiznat, že silný impulz z Anchorage ve prospěch dohod byl z velké části vyčerpán úsilím protivníků a podporovatelů války,“ pronesl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Toto je výsledek destruktivních aktivit, především ze strany Evropanů,“ dodal náměstek.
Donald Trump se setkal s Vladimirem Putinem 15. srpna na letecké základně v Anchorage na Aljašce ve snaze ukončit nejkrvavější pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Ani téměř dva měsíce po summitu však nic nenasvědčuje brzkému konci ruské války proti Ukrajině. Vzájemné útoky, zejména ve vzduchu, naopak v posledních měsících spíše zintenzivněly.
Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.
V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.
Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.
23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.
Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.
Není v polském zájmu vydat do Německa Ukrajince obviněného z vyhození plynovodu Nord Stream 2 do povětří, prohlásil polský premiér Donald Tusk. Nicméně připustil, že rozhodnutí náleží polskému soudu, který rozhoduje o německé žádosti o vydání a který na podezřelého uvalil vazbu. Podle premiéra problémem nebylo poškození, ale postavení plynovodu.
Z útoku na plynovody, které přiváděly zemní plyn z Rusko po dně Baltu, je podezřelý Volodymyr Z., který byl na konci září zatčen poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Rusko letos dobylo téměř 5000 kilometrů čtverečních ukrajinského území a na bojišti si Moskva uchovala strategickou iniciativu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin během porady s vojenskými veliteli. Putin také tvrdil, že ukrajinské síly ustupují na všech úsecích fronty a že ukrajinské údery v hloubi ruského území nepomohly Kyjevu změnit situaci ve válce, trvající již více než tři a půl roku, napsaly tiskové agentury s odvoláním na přepis zveřejněný Kremlem. Upozornily, že čísla uvedená Putinem nelze nezávisle ověřit.
Moskva sdělila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že bezpilotní letoun zasáhl uplynulou noc chladící věž Novovoroněžské jaderné elektrárny, která se nachází ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Na síti X to oznámila MAAE, která dodala, že podle hlášení neměl incident dopad na jadernou bezpečnost a na místě nejsou změny v úrovni radiace. Jaderné elektrárny nesmí být napadány, zopakoval ředitel organizace Rafael Grossi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.