Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ruské tržby z exportu ropy a plynu se v letošním roce zvýší o zhruba šest procent na 239,7 miliardy dolarů (zhruba 5,4 bilionu Kč). Vyplývá to z nových prognóz ruského ministerstva hospodářství, ke kterým získala přístup agentura Reuters. Ministerstvo tak zlepšilo svůj dubnový odhad, podle kterého měly letošní tržby činit zhruba 222 miliard dolarů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se dnes shodli na nutnosti další podpory Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné. Po společném jednání obou státníků ve francouzském Evianu to uvedl Elysejský palác.

Šťastná, nebo nešťastná náhoda? Pětičlenná rodina ve Lvově se ve středu vypravila z bytu, jenže zapomněli pití. Táta se pro láhev vrátil – a to mu zachránilo život. Ruská střela s plochou drahou letu zabila mámu i tři dívky na schodišti. Jaroslav (48) vyvázl se zraněními; v pátek svou rodinu doprovodil na posledním rozloučení. Ceý článek čtěte ZDE.

Vojenská správa v ukrajinském Charkově slíbila vyšetřování incidentu, při kterém měli vojáci hrubě napadnout civilistu a jeho společníka. Video ze rvačky začalo dnes kolovat na sociálních sítích. „Na videu je zachycen muž ve vojenské uniformě, který bije civilistu. Tisková služba armády uvedla, že k incidentu došlo 6. září v Charkově během práce pohotovostní skupiny. Podle služby občané hrubým způsobem odmítli předložit doklady k ověření a jeden z nich začal vojáka neslušně urážet,“ napsal server Ukrajinska pravda. Podle tohoto média byla důvodem roztržky patrně branná povinnost. Jeden z mužů měl totiž po ztotožnění civilní policií zamířit k odvodové komisi. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za dnes oznámený balíček americké vojenské pomoci pro svou zemi. Jeho obsah podle něj posílí obranu Ukrajiny, především protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a jednotky s obrněnými vozidly. „Jsem vděčný americkému prezidentovi Josephu Bidenovi, oběma stranám v Kongresu a americkému lidu za dnes oznámený balíček bezpečnostní pomoci. Přichází v den, kdy jsme se sešli v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu k důležitým diskusím s našimi partnery a k rozhodným krokům na podporu našich mužů a žen na frontě,“ ocenil Zelenskyj. 

Podle deníku Wall Street Journal USA oznámily svým spojencům, že Írán poslal balistické rakety krátkého doletu do Ruska. Zatím jich měl poslat nižší stovky. USA, EU a partneři podle deníku připravují sankce. 

Při ruském náletu na ves Krasnopillja v pohraniční zóně v Sumské oblasti na severovýchodě země řízené bomby zabily ženu ve věku 66 let a zranění utrpěli čtyři další lidi, včetně patnáctileté dívky, oznámila ukrajinská prokuratura.

Podle šéfa oblastní právy Serhije Lysaka počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny stoupl na 64. Dříve Státní služba pro mimořádné události informovala o 55 raněných. Útok si vyžádal také jednu oběť na životě. 

Ruská armáda ostřelovala osadu Kozácké v katastru obce Nová Kachovka v Chersonské oblasti a zranila jednu ženu. Podle agentury Ukrinform o tom informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

„V odpoledních hodinách zahájily okupační síly palbu na Kozatske z obce Nová Kachovka,“ uvádí se v prohlášení.Dle zjištění agentury byla při nepřátelském ostřelování zraněna 59letá civilistka. Utrpěla zranění způsobené výbušninou a poranění nohy. Zraněná byla převezena do nemocnice k lékařskému ošetření.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem. Spolu řešili Zelenského mírový plán i přípravy na druhý mírový summit. „Jsem vděčný za všestrannou podporu, zejména za vojenskou pomoc poskytnutou Ukrajině od začátku ruské invaze v plném rozsahu. Tato podpora je velmi důležitá - je základem našeho úspěšného boje za nezávislost Ukrajiny. Jsem vděčný za vedení při posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ uvedl po jednání Zelenskyj. „Německo je a zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude třeba,“ doplnil Scholz. 

Na bývalého ruského okupačního správce ukrajinského města Enerhodar, který je nyní zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny, byl spáchán atentát. Andrij Ševčik utrpěl těžká zranění, uvedl dnes šéf ruského státního koncernu Rosatom Alexej Lichačov.

„Jen před pár dny došlo k pokusu o útok na život bývalého starosty Enerhodaru, našeho kolegy, nyní zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny Ševčika. Byl vážně zraněn,“ řekl Lichačov podle agentury TASS po schůzce s šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim v Kaliningradu na západě Ruska.

Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.

O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska. 

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě. 

Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti. 

„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin. 

Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území. 

Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.

Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).

Výbuch byl slyšet v ukrajinském městě Dnipro. Podle místních obyvatel šlo pravděpodobně o práci tamní protiletecké obrany. „Síly protivzdušné obrany možná sestřelily dron, který změnil kurz z Pavlohradu na Dnipro,“ tvrdí jeden z občanů města. 

Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobodu projevu a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.

„Ve válečném stavu, ve kterém se nacházíme, jsou taková omezení ospravedlnitelná, stejně jako je ospravedlnitelná cenzura, buďme upřímní,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu TASS.

Agentura DPA podotýká, že vyjádření Putinova mluvčího je neobvyklé, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura a z omezování svobody projevu obviňuje Západ. Opozice, ochránci lidských práv a nezávislá média čelí v Rusku tvrdému tlaku už léta. Represe ještě posílily v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu a ruské úřady tvrdě postihují zejména autory informací o neúspěších a zločinech ruské armády.

Ruský parlament krátce po začátku války přijal zákon o trestání „diskreditace ruských ozbrojených sil“ a trestné je v Rusku použít v souvislosti s invazí na Ukrajině slovo „válka“. Útok na sousední zemi Rusko oficiálně označuje jako „speciální vojenskou operaci“. O „válku“ se podle Moskvy ovšem jedná v případě akcí Ukrajiny a Západu.

Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.

Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.

Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.

Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.  

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.

„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit. 

Německo dodá Ukrajině dalších 12 samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy Kč), polovinu letos, polovinu příští rok. Na okraj jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké vojenské základně Ramstein v Německu to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius. Zdůraznil, že Německo dodá slíbené protivzdušné systémy a bude Ukrajinu podporovat v obraně proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba.

Kancléř Olaf Scholz odmítá Ukrajině dodat výkonnější německé střely s plochou dráhou letu Taurus. Přesto je Německo co do objemu zdaleka nejdůležitější dodavatel zbraní na Ukrajinu ze zemí EU a celkově druhý nejvýznamnější po Spojených státech.