Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rusko, navzdory bezpečnostním rizikům, znovu otevře letiště Gelendžik v Krasnodarské oblasti.
Zelenskyj po jednání s papežem prohlásil, že oceňuje veškerou podporu Ukrajině, i tu duchovní. Jednání o míru ve Vatikánu jsou podle něj stále možné. „Pouze Moskva to odmítá, tak jako odmítá i další návrhy na mír,“ uvedl Zelenskyj, který se dnes odpoledne setkal i s italským prezidentem Mattarellou.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16. Půjde o 150 hodin leteckého výcviku v hodnotě zhruba 32 milionů korun, který v letošním roce obstará státní podnik LOM Praha. Materiál o výcviku dnes projednala vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo obrany. Jde o součást podpory, kterou Česko poskytuje Ukrajině a jejím ozbrojeným silám v obraně proti ruské agresi.
Piloti se budou cvičit na letouny F-16, které sice česká armáda ve své výzbroji nemá, ukrajinská strana ale projevila zájem i o výcvik na simulátorech a podzvukových letounech L-39. „Pokud se má Ukrajina dál a účinně bránit ruské agresi, potřebuje nejen vojenskou techniku, ale i dobře vycvičené ozbrojené síly včetně těch vzdušných,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podpora Ukrajiny je podle ní ve strategickém zájmu.
Jednání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní vztahy Česka a Německa. Na závěr své dnešní návštěvy Berlína to řekl český prezident Petr Pavel. Prezidenti se podle něj shodli na většině aktuálních témat, včetně pohledu na Evropskou unii, NATO, válku na Ukrajině, ale třeba i na vztah k Číně. Z Německa zamíří Pavel do Itálie, kde bude ve čtvrtek na konferenci jednat o poválečné obnově Ukrajiny. Hodlá vyzvat k vytvoření obdoby Marshallova plánu.
Pavel se dnes se svým německým protějškem setkal ve Steinmeierově sídle, berlínském zámku Bellevue. Jednání podle českého státníka potvrdilo „nadstandardní úroveň vztahů“ Česka a Německa. „Ale zároveň také shodu ve většině základních témat dneška,“ dodal. Prezidenti mimo jiné společně ocenili výherce studentské soutěže, jejímž tématem bylo 80. výročí konce druhé světové války.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Verdikt je ovšem především symbolický, neboť Moskva verdikty ESLP neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců. Rusko sice 16. září 2022 opustilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, z pohledu soudu však zůstává odpovědné za porušování základních práv spáchané před tímto datem.
Ukrajinská kontrarozvědka dopadla dva čínské špiony, otce a syna, snažící se získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun, uvedla dnes tajná služba SBU. Střely Neptun v dubnu 2022 potopily vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, raketový křižník Moskva, připomněla SBU. Mezitím Ukrajinci vyvinuli modernizovanou verzi s větší bojovou hlavicí a delším doletem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se má dnes setkat s papežem. Podívejte se na nové snímky.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dnes dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Soud rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Informují o tom agentury AFP a AP. Je to rovněž poprvé, kdy mezinárodní soud shledal Moskvu odpovědnou za porušování lidských práv na Ukrajině po zahájení ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022. Rozhodnutí přijal velký senát ESLP složený ze 17 soudců.
Osm ukrajinských civilistů zahynulo při ruských útocích na východě Ukrajiny, uvedla prokuratura. V Chersonské oblasti ruský dron zabil roční dítě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Podle agentury AFP se také setká s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou.
Zelenskyj se se Lvem XIV. setkal v papežově letním sídle v Castel Gandolfo asi 20 kilometrů jižně od Říma, kde papež tráví až do 20. července prázdniny. Jejich dnešní schůzka byla již druhou od papežova zvolení 8. května.
Americký prezident Donald Trump loni na soukromé schůzce s dárci řekl, že se v minulosti snažil odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze na Ukrajinu hrozbou, že v odvetě vybombarduje Moskvu. Stanice CNN dnes zveřejnila zvukový záznam, na kterém podle ní Trump o rozhovoru s Putinem dárcům vypráví.
„Co se týče Putina, řekl jsem mu: ‚Jestli půjdeš na Ukrajinu, vybombarduji Moskvu na prach. Říkám ti, že nemám na výběr‘,“ prohlásil podle CNN Trump na záznamu z roku 2024. „A on říká, ‚Nevěřím ti.‘ Ale z deseti procent mi věřil,“ dodal nynější republikánský prezident, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za den.
Kreml přistupuje s klidem k drsným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa a počítá s pokračováním dialogu s Washingtonem o nápravě poškozených vztahů mezi oběma zeměmi. Novinářům to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Bereme to docela klidně. Zaprvé, Trump má obecně dost drsný styl vyjadřování,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. „Přistupujeme k tomu klidně. Počítáme s pokračováním našeho dialogu s Washingtonem a našeho zaměření na nápravu těžce poškozených vzájemných vztahů,“ dodal.
V Rusku za prvních šest měsíců letošního roku úřady zaznamenaly 333.251 těžkých a zvláště těžkých trestných činů. Je to rekordní údaj za posledních 15 let, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na údaje zveřejněné statistickým úřadem. Nárůst závažné kriminality se odehrává na pozadí návratu trestanců z války proti Ukrajině, upozornil.
Meziročně – ve srovnání s prvním pololetím loňského roku – počet zaznamenaných těžkých a zvláště těžkých zločinů vzrostl o 10,4 procenta. Oproti předválečnému roku 2021 růst činil 12,7 procenta a oproti analogickému období roku 2019 o 32,3 procenta.
Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Na dotaz ČTK to uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří.
Podívejte se na nové snímky z Kyjevské oblasti, kde dnes útočili Rusové.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
„Myslím, že způsobem, jak se dostat z této situace, jsou přímá a upřímná jednání s Ruskem – nejen o Ukrajině, ale o bezpečnosti v Evropě obecně,“ uvedl český prezident v odpovědi na dotaz, jak by měla Evropa reagovat na ruskou hybridní válku, kybernetické útoky, sabotáže, špionáž a dezinformační kampaň. Součástí takových jednání by podle Pavla měla být i témata jako rozmístění vojsk u hranic, velikost a počet cvičení, inspekce či situace v Severním ledovém oceánu a Černém moři. Jednání s Ruskem by se neměla soustředit jen na Ukrajinu a její snahu vstoupit do NATO. „To by mimochodem nemělo Rusko zpochybňovat,“ dodal.
Podívejte se na nové snímky z Volyňské oblasti, kde dnes útočili Rusové.
Noční ruský útok proti Ukrajině s rekordním množstvím použitých dronů dokazuje potřebnost sankcí proti Rusku a proti ruské ropě, zdůraznil Zelenskyj.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 728 dronů, sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zničit 714 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko podniklo dosud největší útok proti Ukrajině od začátku války, kterou rozpoutalo před více než třemi lety, informují média, například server Ukrajinska pravda či agentura Reuters. Hlavním terčem ruského útoku byl podle ukrajinského letectva Luck na západě Ukrajiny.
Ukrajina v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému vzdušnému útoku Ruska, exploze zněly v Kyjevě i v Lucku na západě země. Letecký poplach byl vyhlášen po celé zemi. Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky, informovaly agentury Reuters a DPA.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.