Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, to je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Končící administrativa prezidenta Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů. Trump část z ní ale může zastavit.
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v době, kdy ukrajinská obrana čelí sílícímu tlaku ruských invazních sil, vyvolalo v ulicích Kyjeva a Charkova obavy. Napsala to dnes agentura AFP a připomněla, že Ukrajina je ve své obraně před ruskou invazí závislá na zahraniční vojenské pomoci - hlavně z Washingtonu. Usiluje také o integraci do Severoatlantické aliance.
„Je to znepokojující,“ řekla agentuře Natalija, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.
Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.
Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.
Vítězství republikána Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta znamená porážku liberálních a progresivistických myšlenek. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico, který také hlasování voličů ve Spojených státech využil k opětovné kritice médií. Podle Fica by Trump mohl snížit pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
„Myslíme si, že bude klást důraz na ekonomické záležitosti Spojených států. Myslím, že se zapotíme v Evropské unii. Ani zdaleka nejsme schopni v Evropské unii být tak draví, jak může být administrativa nového amerického prezidenta,“ uvedl Fico.
Snímky 13. brigády Národní gardy Ukrajiny z míst poblíž Charkova, kde se v době jejich pořízení připravovali střílet z děla.
Ruský nejvyšší soud dnes zamítl odvolání bývalého velitele proruských separatistů Igora Girkina, známého také pod jménem Igor Strelkov, proti odsouzení do vězení po veřejné kritice Kremlu. Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií, a Girkin se jednání nezúčastnil, uvedla ruská média.
Nacionalista Girkin byl letos v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady loni v červenci zadržely a obvinily.
Svět je plný nestability, nejistoty a chaosu, nejvíc ho ohrožuje ruská nevyprovokovaná a devastující agrese vůči Ukrajině. Český prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu na zahraničním výboru švýcarského parlamentu v Bernu. Přes 50 států podle něj tento rok poskytlo různou vojenskou pomoc Ukrajině. Hlava státu také očekává pokračování české muniční iniciativy i v příštím roce. Díky ní by Ukrajina do konce letošního roku měla dostat 500.000 kusů dělostřelecké munice.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu a dodal, že až po inauguraci nového prezidenta v lednu se ukáže, zda se v USA změnila nálada. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur také prohlásil, že neví o tom, že by se Putin chystal gratulovat Donaldu Trumpovi k jeho předpokládanému vítězství v prezidentských volbách.
„Nejsem si vědom plánů prezidenta (Putina) poblahopřát Trumpovi k vítězství,“ řekl novinářům Peskov. „Nezapomínejte, že jde o nikoliv přátelskou zemi, která je přímo i nepřímo zapojena do války proti našemu státu,“ prohlásil podle agentury TASS. Moskva se chystá posuzovat Trumpa „podle konkrétních činů“, dodal podle agentury AFP.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ohrozit vazby USA s Evropou, vazby v Severoatlantické alianci či pomoc Ukrajině. Nic z toho není dobrou zprávou pro Evropu, řekl Dvořák novinářům ve Sněmovně. Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ČTK sdělil, že výsledky je nutné respektovat.
Všechny důsledky Trumpova zvolení je podle Dvořáka těžké odhadovat, protože opětovně zvolený prezident staví svou strategii na své nepředvídatelnosti. „Takže vlastně nevíme, co všechno byla předvolební rétorika a co se nakonec stane. Nicméně potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO, hrozí obchodní válka s Evropou a hrozí hlavně podle mého názoru rychlé ukončení pomoci Ukrajině,“ shrnul Dvořák.
Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu, zpřísnil dnes pražský vrchní soud Rusovi Alexandrovi Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka novinářům řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.
Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ řekla.
Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.
O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.
O případných následcích náletu se Melikov nezmínil. Ani ruské ministerstvo obrany o dronu nad Dagestánem neinformovalo, poznamenal server Meduza.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Zelenskyj také připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi.
„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spojených státech bude pokračovat.
Od zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa lze očekávat tlak na to, aby se Evropa víc starala o svou obranu, uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření, které poskytlo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Lipavský je skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území. „Evropo, víc se starej o svou obranu, dávej víc peněz na obranu,“ shrnul.
„Neumím si to představit, chtěl bych varovat před jakýmkoliv scénářem, který by se blížil tomu, co se stalo Československu v roce 1938, jakémukoliv Mnichovu, aby mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát svého území,“ uvedl k ukončení války, o kterém mluví Trump. Jakýkoliv scénář konce války musí respektovat zásady OSN a územní celistvost Ukrajiny, která s ním musí souhlasit.
Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.
V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.
Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Krátké přerušení hlasování ve více než desítce volebních místností a další evakuace si v úterý ve Spojených státech vyžádaly nahlášené bomby při vyvrcholení prezidentských voleb, informují americká média. Výhrůžky se týkaly i pracovišť volebních úředníků a zasáhly několik klíčových států. Nikde se žádné bomby nenašly a dopad na volby nebyl zásadní.
Situací se zabývá i Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který bez dalších podrobností uvedl, že mnohé z nejspíše falešných zpráv o bombách se zdály být odeslané z ruských e-mailových adres. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times (NYT) o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.