Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
OBRAZEM: Pohřební obřad ukrajinského vojáka Oleha Pyvovara, který zahynul při bojové misi v Doněcké oblasti v Irpině na Ukrajině.
Drony zaútočily na výškové budovy, poštu a obchod v Černihivské oblasti. Město Nižin v Černihivské oblasti bylo podle příspěvku Suspilne Černihiv napadeno ruskými drony. Ve městě bylo slyšet několik explozí, přičemž útoky byly zaměřeny na obchod, poštu a obytné budovy a několik budov začalo hořet.
Fotografie zveřejněná novinami ukazuje velký otevřený požár v budovách města a sloup černého kouře stoupající k nebi. Podle starosty Alexandra Kodoly požár zasáhl kritickou a civilní infrastrukturu. Vyzval obyvatele, aby si udělali zásoby vody.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním video projevu oznámil, že uspořádal schůzi štábu vrchního velitele, kde se projednával rozsah ukrajinských úderů proti Rusku.
„Už jsme si připravili naši část úkolů před schůzkou s prezidentem Trumpem – vojenskou část i ekonomickou. Všechny detaily. Všechno je tam,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident označil program své schůzky s Trumpem za „obsažný“. Řekl, že ukrajinský premiér, jeho šéf kanceláře a náměstek ministra zahraničí jsou již ve Washingtonu, kde zahájili schůzky „na svých příslušných úrovních a připravili půdu pro rozhovor s vůdcem Spojených států“.
Ukrajinský občan podezřelý z koordinace útoků na plynovod Nord Stream se zatím vyhnul vydání do Německa. Italský nejvyšší soud dnes vyhověl jeho odvolání proti jeho předání, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka.
Muž, který je podle německých zákonů o ochraně soukromí identifikován pouze jako Sergej K., byl zatčen v srpnu poblíž italského města Rimini na základě evropského zatykače. Podle prohlášení, které v srpnu zveřejnili němečtí státní zástupci, byl podezřelý součástí skupiny lidí, kteří nastražili výbušná zařízení na potrubí poblíž dánského ostrova Bornholm v Baltském moři.
Výbuchy v plynovodu v roce 2022 vedly k téměř úplnému zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Ukrajina jakoukoli účast popírá.
Téměř po celé Ukrajině museli energetici v důsledku ruských útoků přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny, oznámilo ukrajinské ministerstvo.
Podle NATO je předčasné řešit, zda by mohla aliance nahradit ČR v muniční iniciativě, řekl zdroj z NATO. Aliance čeká na rozhodnutí české vlády.
Bessent uvedl, že USA jsou připraveny zavést cla na čínské nákupy ruské ropy. Evropští spojenci Washingtonu by však měli být připraveni se takových akcí účastnit, uvedl ve středu americký ministr financí Scott Bessent.
„Jsou to nákupy ruské ropy Čínou, co pohání ruskou vojenskou mašinérii. Čína kupuje 60 % ruské energie. Kupuje 90 % íránské energie,“ řekl.
Bessent dodal, že USA poskytnou fotografie poskytnuté ukrajinskou vládou, které ukazují, že čínské součástky byly použity v ruských dronech, které zaútočily na Ukrajinu.
Jestliže válka na Ukrajině neskončí, USA a spojenci podniknou nezbytné kroky, aby na Rusko uvalily náklady za jeho pokračující agresi, řekl Hegseth.
Německo bude financovat balíček v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na úvod dnešního jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v sídle NATO v Bruselu to uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
„Balíček bude obsahovat systémy protivzdušné obrany, rakety Patriot, radarové systémy, přesně řízené dělostřelecké rakety a munici,“ řekl Pistorius. Německo spolu s Británii jednání kontaktní skupiny pořádá.
Rusko podle německého ministra terorizuje ukrajinská města a zároveň provokuje NATO. Ukrajina se přitom úspěšně brání, právě i díky pomoci spojenců. „Musíme pokračovat v koordinovaném jednotném a systematickém přístupu a podpoře,“ uvedl Pistorius. „S Německem můžete počítat,“ řekl ministr svému ukrajinskému kolegovi Denysovi Šmyhalovi, který se schůzky rovněž účastní.
Norsko v rozpočtu na příští rok vyčlenilo 85 miliard norských korun na pomoc Ukrajině. Uvádí se to ve zprávě na webových stránkách ministerstva obrany země. Dále se v něm uvádí, že návrh norského rozpočtu na rok 2026 sleduje trajektorii zvyšování výdajů na obranu stanovenou v posledních dvou letech.
„Agresivní válka Ruska proti Ukrajině je největší bezpečnostní výzvou Norska,“ uvedlo ve svém prohlášení norské ministerstvo obrany. Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na podporu Ukrajiny 85 miliard norských korun, z čehož 70 miliard představuje vojenská pomoc.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.
Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.
Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to dnes prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.
„Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují,“ uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině,“ dodal americký ministr.
Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo 11 míst na ukrajinském území. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC.
Britské stíhačky budou nad Polskem létat až do konce letošního roku, oznámil dnes v Bruselu britský ministr obrany John Healey. Británie podle něj prodloužila závazek k misi nazvané Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem mise, jejíž zahájení oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte již v září, je posílit ochranu východního křídla Aliance.
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu debatovat o navýšení výdajů na obranu, další podpoře Ukrajiny, ale i nedávných nepřátelských narušeních evropského vzdušného prostoru. Očekává se zejména, s čím do sídla NATO přijede americký ministr obrany Pete Hegseth.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.
„Násilná kriminalita z 90. let – nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání – je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit,“ varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality.
Ukrajinské úřady nařídily nové evakuace civilistů v okolí města Kupjansk. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters, podle které to ukrajinští představitelé odůvodnili zhoršující se bezpečnostní situací v oblasti. Na Kupjansk, který se nachází v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, silně útočí ruská armáda.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.