Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vinil dnes ve Sněmovně vládní koalici a nyní již opoziční Piráty z toho, že vyhráli minulé volby sliby, které nehodlali plnit. Jako poslední z řečníků s přednostním právem k návrhu programu poslední předvolební řádné schůze dolní komory se také vymezil vůči podpoře ukrajinského režimu.
Velká Británie zaplatí Ukrajině tisíce dronů dalekého doletu. Uvedl to britský premiér John Healey, drony podle něj budou vyrobeny v Británii a Ukrajina je dostane během následujících 12 měsíců.
Doněcká oblast, kterou prochází bojová linie, se terčem ruských útoků stala i v pondělí. Ten den si podle místních úřadů útoky vyžádaly v pěti obcích a vesnicích šest mrtvých a deset zraněných.
Agentura AP napsala, že mnoho lidí ve vsích a městech poblíž fronty navzdory neustálému nebezpečí zůstává, protože nemají prostředky na to, aby se odstěhovali jinam. Někteří se také musejí starat o staré či nemocné příbuzné.
Mluvčí policie v Doněcké oblasti Pavlo Djačenko popsal, že do Jarové, kde dnes Rusové útočili, dorazil krátce po útoku a „ten obraz byl šílený, celá vesnice hořela“. „Hořely rodinné domky a lidé se je snažili uhasit holýma rukama. Na nebi bylo mnoho dronů,“ uvedl.
Ruský útok na Jarovou odsoudili různí evropští politici, včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který uvedl, že jde o „další chladnokrevnou vraždu spáchanou ruskými teroristy“. Vyzval k tvrdším sankcím proti Moskvě, k silnější podpoře Ukrajiny a ke spravedlnosti pro oběti.
Ruský bombový útok na Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 mrtvých. Mezi zraněnými jsou podle serveru RBK Ukrajina dvě pracovnice Ukrajinské pošty, které přivezly penzistům důchody. Zraněných je celkem 19, z toho několik je v těžkém stavu.
Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.
České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám se podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Česko jednoho běloruského diplomata označilo za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace.
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.
Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření. Poslanci v textu rezoluce vyjádřili obavy ze změny pozice Spojených států vůči ruské agresi proti Ukrajině a zdůraznili, že EU musí být i nadále strategickým partnerem napadené země.
Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. Dnes to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Uvedla to agentura AP. Moskva opakovaně tvrdí, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí Moldavska, které v minulosti bylo součástí Sovětského svazu.
„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ tvrdí Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.
Maďarsko uzavřelo desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s britskou energetickou společností Shell. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.
Shell by v rámci dohody měl do Maďarska v rozmezí deseti let dodat dvě miliardy krychlových metrů plynu, dodávky by měly začít v příštím roce. „Jednáme o dalších kontraktech s jinými západními dodavateli, ale zatím nemůžeme nic oznámit,“ uvedl Szijjártó.
Maďarsko v roce 2021 podepsalo 15letou smlouvu, v rámci které od ruské plynárenské společnosti Gazprom dostává 4,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Proto Maďarsko dosud plány EU na odchod od ruského plynu kritizovalo; po začátku ruské invaze na Ukrajinu své energetické vztahy s Ruskem dokonce posilovalo. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.
„Z důvodu bezpečnosti státu uzavřeme hranici s Běloruskem, včetně železničních přechodů, v souvislosti s manévry Zapad v noci ze čtvrtka na pátek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Vojenské cvičení Západ organizuje Rusko s Běloruskem, potažmo dalšími spojenci, jednou za čtyři roky, účastní se i statisíce vojáků.
Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.
Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.
Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.
EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.
„Je ve stylu Západu budovat Berlínské zdi,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Ruští politici nám to usnadňují: nemusíte si lámat hlavu nad otázkou pravdivosti ruských prohlášení, stačí je obrátit vzhůru nohama a máte to,“ komentuje Vladimír Handl, docent Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Díky za jednoduchost, Moskvo!“
Byla to komunistická vláda NDR, jež roku 1961 zdí obklíčila Západní Berlín, prý na ochranu před „fašistickými elementy“.
Většina ruských podniků očekává zpomalování růstu ruské ekonomiky, vyplývá z průzkumu. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Ruská ekonomika prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky ochabování hospodářské aktivity.
Mediální společnost RBK uvedla, že podle průzkumu očekává zpomalování tempa růstu ekonomiky 57 procent ruských podniků, zatímco oživení předpokládá 28 procent podniků. Zbývajících 15 procent dotazovaných společností pak nebylo schopno budoucí vývoj předpovědět.
Ruské útoky na ukrajinskou Doněckou oblast si v pondělí vyžádaly šest mrtvých a deset zraněných. V noci Ukrajina sestřelila 60 z 84 ruských dronů.
Takto dopadla budova ukrajinského kabinetu ministrů po zásahem ruskou raketou Iskander - přestože zřejmě nevybuchla naplno.
Poslanci Evropského parlamentu budou dnes debatovat s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a členství země v Evropské unii. Po rozpravě budou hlasovat o návrhu usnesení, které oceňuje ukrajinské úsilí o posílení demokratických institucí v době, kdy země čelí útočné válce ze strany Ruska.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.