Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Drazí čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k situaci na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
„Chtějí nás úplně vyhnat z Kurské oblasti, ale znovu potvrzuji, že tam zůstáváme. Nejsme v obklíčení. A jsme přítomni (v Rusku) nejen v Kurské oblasti,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina prezident Zelenskyj. Rusové by se podle něj rádi pochlubili vítězstvím, ale ukrajinské výpady přes hranice jim prý nadále vážou 64 tisíc vojáků.
Prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že se dnes setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří. Pracovní skupina, složená z vojáků, se bude scházet každý týden, aby projednala podrobnosti plánu, uvedl Zelenskyj a odhadl, že k porozumění by se mohlo podařit dospět nejpozději během měsíce.
Podle Zelenského nemá smysl, aby Ukrajina vedla přímé rozhovory s Ruskem, dokud Rusko nepřistoupí na bezpodmínečné příměří. Odhadl, že Spojené státy jsou blízko k tomu, aby vystupňovaly tlak na Rusko s cílem přimět je k příměří.
Ukrajinské návrhy na dohodu s USA o nerostech budou příští týden, řekl prezident Zelenskyj. Uvedl také, že jednal s veliteli britské a francouzské armády.
„Záchranná operace pokračuje, poškozeno bylo nejméně pět obytných budov,“ doplnil prezident Volodymyr Zelenskyj ke zprávám z bombardovaného města Kryvyj Rih. A zvýšil bilanci dětských obětí - z nejméně 14 mrtvých jich je šest, napsal na sociálních sítích.
„K ruským úderům dochází každý den. Každý den umírají lidé. Existuje jen jeden důvod, proč to pokračuje: Rusko nechce příměří a my to vidíme. Vidí to celý svět. Každá raketa, každý útok dronu dokazuje, že Rusko usiluje pouze o válku,“ píše Zelenskyj.
Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 14 obětí, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, který původně informoval o 12 zabitých, včetně dvou dětí. Počet obětí a raněných se ustavičně zvyšuje, napsal na sociální síti. Přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdejší činitele.
„Další teror od zmetků bojujících proti civilistům,“ napsal na sociální síti šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak. Dodal, že ve městě vypukly požáry, a že rakety poškodily výškové budovy. O něco později upřesnil, že mezi zabitými jsou tři děti a počet obětí stoupl na 14.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na dnešní pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Tak absenci vysvětluje premiér Robert Fico, který diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Povinností velvyslanců není trucovat, ale pracovat. Velvyslanci musejí komunikovat. Považuji to za nepřístojné, neuctivé k obětem druhé světové války. Historie druhé světové války nás musí spojovat,“ prohlásil Fico v proslovu po kladení věnců na bratislavském památníku Slavín, jehož součástí je i vojenský hřbitov s hroby více než 6800 vojáky Rudé armády. Ta se podílela na osvobození Bratislavy v závěru druhé světové války.
Podle Fica největší oběť v boji proti fašismu nesly národy někdejšího Sovětského svazu. Vzápětí si položil řečnickou otázku, zda tedy měl vystoupit na pietní akci na Slavíně německý či japonský velvyslanec. Vzpomínky se zúčastnili také například členové slovenské vlády, šéf slovenské sněmovny, ale i sympatizanti Fica z řad veřejnosti.
Ukrajinské síly stále ovládají „značnou část“ Kurské oblasti, navzdory tlaku Kremlu vypudit je odtud, a nově pronikly při menší protiofenzívě do Belgorodské oblasti, takže rozšířily svou přítomnost na ruském území na dalším úseku fronty, uvedl americký generál Christopher Cavoli, velící americkým silám v Evropě, při slyšení v Kongresu,. „V Kurské oblasti (Ukrajinci) drží značný - sice zmenšený, ale značný - kus země. A drží se v Belgorodské oblasti na území jižně od Belgorodu, které lze velmi dobře bránit,“ řekl.
Ohledně obecného zhodnocení situace na bojišti americký generál uvedl, že ukrajinská armáda je nyní v silných obranných pozicích a zlepšuje svou schopnost rekrutovat a vycvičit nové vojáky, aby tyto pozice posílila, zatímco Rusy trápí zmenšující se počet obrněné techniky i vojáků. Připustil, že je stále těžké představit si, že by Ukrajinci dokázali vyhnat Rusy „z každého čtverečního centimetru“ svého území, „ale stejně těžké je představit si, že by se Ukrajina zhroutila a prohrála tento konflikt“.
„Nemyslím si, že ukrajinská porážka je nevyhnutelná. Jsou v mnohem lepším postavení, než byli,“ řekl. „Snaží se vyhrát. Chtějí začít tím, že zajistí, aby Rusko nevyhrálo,“ dodal.
Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Hlavním tématem má být zejména zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle šéfa NATO Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a stejné číslo zmínil i ministr Marco Rubio.
„Rusko k dnešnímu dni zničilo 214.000 objektů občanské infrastruktury. Úplně zničila 173.000 obytných domů, 4000 škol, tisíce nemocnic. Jen na naše elektrárny podniklo od začátku války 773 útoků. Zničilo 9000 komunikačních objektů,“ řekl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Světová banka odhaduje škody, které Rusko způsobilo Ukrajině agresí, na 524 miliard dolarů (asi 11,9 bilionu Kč), uvedl Jermak. Dodal, že skutečná výše škod může být mnohem vyšší. Ukrajina proto vytváří databázi škod, které způsobila ruská agrese. „Tady umělá inteligence skutečně může pomoci vyřešit tento úkol,“ poznamenal.
V ukrajinském městě Dnipro zemřel v nemocnici místní činitel poté, co explodoval jeho automobil. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na generální prokuraturu, která případ vyšetřuje jako podezření na teroristický útok. Policie podle stanice BBC prověřuje několik možných motivů včetně eventuálního zapojení ruské tajné služby, ale také nepřátelských vztahů mezi obětí a možným pachatelem.
Exploze podle ukrajinských úřadů otřásla vozem brzy ráno. „Činitel byl při útoku zabit. Jeho manželka byla zraněna a v současné době je v nemocnici,“ uvedla v prohlášení generální prokuratura podle AFP.
Situace v ruské Belgorodské oblasti, kam se před dvěma týdny pokusily proniknout ukrajinské jednotky, je pod kontrolou. Podle ruské státní agentury RIA Novosti to řekl velitel čečenských zvláštnich jednotek Apti Alaudinov.
„Všeobecně je naše situace celkem dobrá,“ citovala ho RIA Novosti. „Nepřítel se neunavil a vhazuje další a další maso, i když každý den vidí, že má strašné ztráty a žádných výsledků nedosáhne." Reuters podotýká, že informace poskytnuté Alaudinovem nelze nezávisle ověřit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na tiskové konferenci v Bruselu zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Ukrajincům ale nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody, dodal Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance.
Pokud jde o jednání o příměří na Ukrajině, míč je nyní na ruské straně hřiště, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, prohlásil Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Někteří z ministrů míní, že by měl být stanoven termín, do kterého má Rusko na příměří přistoupit. Rutte ale odmítl říct, zda tento návrh podporuje. V souvislosti s Kyjevem nicméně zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná.
Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Poznamenal, že americký prezident Donald Trump nepřistoupí na nekonečná jednání. Rubio zároveň upozornil na to, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump zatím neplánují další telefonát. Dnes to podle serveru Kommersant řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stalo se to krátce po návštěvě Putinova zmocněnce Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu.
„V harmonogramu nic takového zatím není,“ řekl k možnému dalšímu telefonátu obou prezidentů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naposledy spolu mluvili 18. března. Server Politico napsal, že znovu by se šéf Kremlu se šéfem Bílého domu mohli telefonicky spojit už dnes.
Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.
Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, řekl dnes na závěr dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu českým novinářům.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.
Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.
Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.
Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině, uvedl v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf francouzské diplomacie v sídle NATO hovořil po boku britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Podle Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu. Právě Británie a Francie tvoří základ takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny.
„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl novinářům Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle Barrota dnes jednat v Kyjevě.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde přes noc útočili Rusové.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl ve čtvrtek novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu.
Agentura DPA připomíná, že koncem loňského října NATO uvádělo, že ruské ztráty činí více než 600.000 vojáků. Jako ztráty jsou označovaní mrtví a ranění vojáci.
Soud v Petrohradu, druhém největším ruském městě, potrestal pokutou 30.000 rublů (asi 8200 Kč) duchovního apoštolské pravoslavné církve Grigorije Michnova-Vajtenka za „diskreditaci armády“. Stalo se tak kvůli tři roky starému videu, ve kterém duchovní hovořil o evangelickém podobenství o utopení stáda prasat posedlých démony a také o tom, že člověk nemá právo zabíjet druhé lidi „na geografickém základě“, jak nyní činí ruská armáda na Ukrajině, uvedl server BBC News.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.