Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Vztahy Ruska a Spojených států se nijak nezmění, ať americké prezidentské volby v listopadu vyhraje kdokoli. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes podle agentury AP řekl ruský prezident Vladimir Putin. Dodal ovšem, že je těžké předpokládat, s jakou politikou vůči Rusku přijde v případě volebního úspěchu pravděpodobný republikánský kandidát Donald Trump.
"Budeme pracovat s jakýmkoli prezidentem, kterého si Američané zvolí," řekl Putin zástupcům zahraničních tiskových agentur během ekonomického fóra v Petrohradu.
V hotelu v Roissy-en-France poblíž pařížského letiště Charlese de Gaulla francouzské bezpečnostní síly nedávno zatkly 26letého muže, který se pokoušel podomácku vyrobit výbušninu. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Francouzské protiteroristické prokuratury (PNAT) uvádí, že šlo o muže s ukrajinským a ruským občanstvím, podle stanice BFM TV šlo o ruskojazyčného občana Ukrajiny z Donbasu.
Vyšetřování má nyní v rukou tajná služba DGSI. Podle zdrojů týdeníku Journal Du Dimanche (JDD) z DGSI si podezřelý v hotelu popálil obličej peroxidem acetonu, který chtěl k výrobě výbušniny údajně použít.
Týdeník JDD s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že podle prvotních závěrů vyšetřování chtěl dotyčný zaútočit na francouzskou vojenskou techniku určenou pro ukrajinskou armádu.
V Polsku začala pracovat nová komise, která má vyšetřit možný vliv ruských a běloruských tajných služeb v zemi během posledních 20 let. Podle agentur to dnes oznámil premiér Donald Tusk.
Úkolem orgánu složeného z 12 bezpečnostních, komunikačních či právních expertů je podle Tuska objasnit, „jak dnes vypadají skutečné hrozby ze strany Ruska a Běloruska“. „Již nyní víme, že tyto dvě země a jejich služby jsou v Polsku nejaktivnější,“ dodal podle agentury AFP s tím, že první závěry mají být hotovy do dvou měsíců.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru poblahopřál indickému premiérovi Naréndrovi Módímu k úspěchu jeho Indické lidové strany (BJP) v parlamentních volbách. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu Kremlu.
Indie ruskou invazi na Ukrajinu výslovně neodsoudila, ale opakovaně vyzvala k mírovým jednáním. Poté, co západní země uvalily sankce na ruskou ropu, se Indie stala jedním z hlavních trhů, na něž se ruský ropný průmysl přeorientoval.
Podle dnes zveřejněného průzkumu si asi 50 procent Ukrajinců myslí, že prezident Volodymyr Zelenskyj nesplnil všechny nebo většinu svých předvolebních slibů. Toto zjištění vyplývá z průzkumu ukrajinské organizace provádějící sociologický výzkum zvané Kiev International Institute of Sociology (KIIS).
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha při své dnešní návštěvě Pekingu vyzval Čínu, aby se zúčastnila mírové konference ve Švýcarsku plánované na polovinu června. Čína je blízkým spojencem Ruska, které podniklo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu a od té doby vede proti Kyjevu válku.
„Andrij Sybiha informoval svůj protějšek o situaci na Ukrajině a přípravách na summit,“ uvedla podle agentury AFP ukrajinská diplomacie po schůzce Sybihy a čínského náměstka ministra zahraničí Sun Wej-tunga. „Ukrajinská strana věří, že by účast Číny na této události mohla být dobrou příležitostí a přispět k nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ dodala.
Praha je připravena na případnou novou vlnu ukrajinských uprchlíků v případě eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, řekl dnes náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) na tiskové konferenci společného projektu Prahy a Dětského fondu OSN (UNICEF) k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny.
Nejproblematičtější v pomoci Ukrajincům je podle krajské koordinátorky pro Ukrajinu Geti Mubeenové bydlení a školství. Praha podle ní za dva roky trvání války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, podpořila zhruba 50.000 ukrajinských utečenců. Registrovaných jich je ve městě přes 90.000.
Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.
„Všechna tato vegetace tu dříve nebyla,“ řekl profesor Oleksandr Chodosovcev, obklopený v parčíku v Chersonu bujnou vegetací vyšší než on sám. Park byl loni zaplaven podobně jako většina oblasti poté, co výbuchy protrhly přehradu.
Ruský státní exportér plynu Gazprom ani do deseti let nedokáže nahradit propad odbytu, který mu způsobily okolnosti vyvolané ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat vedení společnosti a o které dnes informoval britský deník Financial Times (FT).
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států, například Německo, Slovensko, Švédsko či Finsko. ČTK o tom informovala Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová.
Zhruba pětina uprchlic z Ukrajiny v Česku trpí těžkými depresemi. Vyplývá to z výzkumu vědkyň a vědců z Univerzit Karlovy a Akademie věd ČR. Asi 45 procent žen hodnotilo své zdraví jako špatné. K tomu podle výzkumu přispívaly právě deprese spolu s problémy týkajícími se ekonomické situace domácnosti nebo hledání pomoci a práce.
„Kromě počtu nemocí a depresivních symptomů se ukázalo, že základním faktorem, jak ukrajinské ženy vnímají svoje zdraví, jsou sociální kapitál a ekonomické faktory,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Ivana Kulhánová z institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ženy s vyšším počtem onemocnění a ty, které vykazují závažné depresivní příznaky, ženy žijící samy v domácnosti a mající potíže s hledáním pomoci u druhých a ty, které trpí materiální deprivací, vykazují zvýšené riziko horšího subjektivně vnímaného zdraví,“ doplnila. Materiální deprivace znamená, že domácnost si nemůže dovolit třeba pračku, telefon nebo uhradit neočekávaný výdaj v tisících korun.
Ruský nejvyšší soud dnes odmítl odvolání sociologa Borise Kagarlického proti pětiletému trestu vězení. Informovala o tom agentura TASS. Kagarlickij byl obžalován ze schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě připisovanému Ukrajincům.
„Soud se rozhodl ponechat rozhodnutí odvolacího soudu beze změny a kasační stížnosti Kagarlického obhajoby nevyhovět,“ stojí v rozhodnutí. Sociolog původně dostal pokutu, proti verdiktu se ale odvolala obžaloba, která požadovala vězení. Odvolací soud jí dal letos za pravdu.
Ukrajinská policie zabavila ruským oligarchům aktiva za 38 miliard hřiven (asi 21,5 miliardy Kč), čili v přepočtu za téměř miliardu dolarů, které nyní podle ní slouží pro blaho a potřeby země, jež se brání třetím rokem útoku Ruska. Uvedl to náčelník odboru strategických vyšetřování ukrajinské policie Andrij Rubel, jehož vyjádření dnes citoval i ruský tisk.
„Jde zejména o vrtulník Bell-427, letadlo Gulfstream G650, 47 nákladních aut, 55 osobních aut a tři návěsy, které byly předány našim obráncům (ukrajinským ozbrojeným silám),“ řekl Rubel serveru RBK-Ukrajina. Ruské podnikání v ukrajinské ekonomice, dříve velice rozsáhlé, se podle policistova odhadu podařilo z 90 procent vykořenit, a to i přes veškerou snahu ukrýt skutečné vlastníky pod firmy z daňových rájů, a ochránit je tak před dopady sankcí.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes nad pěti oblastmi sestřelila 22 z 27 dronů, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Jednoho zraněného a škody na průmyslovém podniku oznámily úřady Poltavské oblasti na východě země. V jihoukrajinské Mykolajivské oblasti trosky jednoho dronu zničily obytný dům a poničily desítku dalších.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Americký prezident Joe Biden se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během připomínkových akcí k 80. výročí vylodění spojenců v Normandii a také příští týden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii. Na palubě prezidentského speciálu Air Force One mířícího do Francie, to podle agentury AFP řekl v noci na dnešek bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
Zelenající se Bělověžský prales, který se rozpíná přes polsko-běloruskou hranici, je jedním z ohnisek dlouhé měsíce trvajícího sporu mezi Běloruskem a jeho hlavním spojencem Ruskem a 27členným evropským blokem. Ten před nadcházejícími parlamentními volbami zaznamenal nápor migrantů, kteří přicházejí na jeho hranice.
Počet pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska se v posledních měsících zvýšil na téměř 400 denně. Na začátku letošního roku se o nelegální přechod unijních hranic podle polských představitelů pokoušelo jen několik lidí za den.
Unijní instituce opakovaně viní autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migraci využívá jako zbraň a do své země láká lidi na snazší trasu, než je nebezpečná plavba přes Středozemní moře. Přesto několik migrantů zahynulo. Část z nich byla pohřbena na muslimských a křesťanských hřbitovech v Polsku.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Na Ukrajině bylo od začátku ruské invaze poškozeno nebo zničeno více než 210.000 budov. Napsal to na svém webu americký deník The New York Times (NYT), který k tomuto odhadu došel na základě analýzy údajů ze satelitů. Zhruba polovina z poničených domů se podle něj nachází na Donbase na východě Ukrajiny, největší škody utrpělo město Mariupol v Doněcké oblasti.
Jen málo zemí od druhé světové války zažilo takovou míru devastace jako nyní Ukrajina, píše list, který na analýze spolupracoval s odborníky na dálkový průzkum Země. Dospěl přitom k závěru, že poškozeno nebo zničeno je přes 900 škol, nemocnic a kostelů, přestože je chrání Ženevské konvence. Konkrétně zmiňuje 106 poničených nemocnic a klinik, 109 chrámů, mešit nebo klášterů a 708 školských zařízení.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.