Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Česká vláda na nynější nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu vyčlenila vyšší stovky milionů korun. V rozhovoru pro televizi CNN Prima News to dnes večer řekl premiér Petr Fiala (ODS). 

Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj „zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“. Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. „Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují,“ podotkl.

K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun. To odpovídá odhadu britského listu Financial Times, který koncem února napsal, že nákup avizovaný Českem by měl přijít na 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).

Na Ukrajině je přibližně půl milionu mužů ve věku mezi 25 až 27 lety, ale někteří nejsou schopni služby v armádě, jiní vycestovali ze země, další jsou v záloze či mají odklad, řekla agentuře AP analytička Oksana Zabolotná. Odhadla, že nový zákon, který prezident Zelenskyj podepsal, umožní zmobilizovat asi 50 000 mužů. I to však bude krok kupředu, protože průměrný věk ukrajinského vojáka se pohybuje okolo 40 let.

Zatímco Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko chystá mobilizaci dalších 300 000 vojáků, Kreml vyjádření Zelenského o chystané mobilizaci v Rusku popřel.

„Není to pravda,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov agenturám Interfax a TASS. Ta připomněla, že sám prezident Vladimir Putin opakovaně ujišťoval, že další mobilizace není nutná, protože neustává příliv dobrovolníků do armády.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters uvedlo, že smlouvu s armádou od začátku roku podepsalo 100 000 mužů, z toho 16 000 za posledních deset dní. Ministerstvo tvrdí, že nové rekruty motivuje odhodlání pomstít se za útok v koncertní síni na okraji Moskvy se 144 oběťmi.

Obava, že Slovensko někdo zatáhne do války, není na místě, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v televizním projevu na závěr kampaně před sobotním rozhodujícím kolem přímé volby svého nástupce.

V kampani předseda parlamentu Peter Pellegrini a jeho kolegové ze strany Hlas-sociální demokracie označovali druhého finalistu prezidentské volby Ivana Korčoka jako možného prezidenta konfliktu a války či tvrdili, že by mohl vyslat vojáky bojovat na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené invazi.

„Za pět let ve funkci jsem mohla poznat oba kandidáty na prezidenta a s čistým svědomím a přesvědčením mohu říct, že ani Peter Pellegrini, ani Ivan Korčok nás do žádné války nezatáhnou a ani nevyšlou na Ukrajinu žádného našeho vojáka. Jednak k tomu prezident nemá pravomoc a nemají k tomu ani žádný důvod,“ uvedla Čaputová, která už se o znovuzvolení neucházela.

Čaputová vyjádřila lítost, že součástí kampaně před prezidentskými volbami bylo také „zahrávání si se strachem“ či podsouvání obav, že „je tu někdo jiný, kdo o nás rozhoduje a určuje, kam směřujeme a ke komu budeme patřit“.

„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.

V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.

„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle něj šlo o první telefonát od října 2022.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.

Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.

USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.

USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.

Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.

Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.

„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.

Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. „Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.

Rusko chystá mobilizaci dalších 300.000 vojáků, prohlásil dnes podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na dotaz novinářů, kolik vojáků povolá letos do služby Ukrajina, řekl, jich „nebude třeba půl milionu“. Konkrétní počet nesdělil. O den dříve ukrajinský prezident podepsal zákon snižující věkovou hranici pro odvod vojáků do bojové služby z 27 na 25 let, což by mělo pomoci Ukrajině získat větší bojovou sílu.

„Mohu říci, že k 1. červnu se Rusko připravuje na mobilizaci dalších 300.000 vojáků,“ uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, který dnes navštívil Kyjev. Jak k této informaci Zelenskyj dospěl, agentura Interfax-Ukrajina neuvádí.

Soud v dagestánské Machačkale dnes uvalil vazbu na dva občany Tádžikistánu, zadržené kvůli podezření, že patří k mezinárodní teroristické organizaci. Uvedla to ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na mluvčí nejvyššího soudu v autonomní republice na severním Kavkazu.

Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice, uvedla na síti X Kancelář prezidenta republiky. Už předtím se Ciuca setkal se svým českým protějškem Milošem Vystrčilem (ODS) a první místopředsedkyní Sněmovny Věrou Kovářovou (STAN).

„Aktuálně je v rámci iniciativy přislíbeno financování na nákup přibližně 500.000 kusů munice. Detailní částku nebudeme uvádět,“ citovaly dnes Seznam Zprávy ministerstvo obrany. Česko v rámci této iniciativy podle obrany spolupracuje přibližně s 18 zeměmi, s nimiž vedení ministerstva několik týdnů postupně připravuje a podepisuje memoranda o porozumění.

Ruské ostřelování zabilo v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny otce s jedenáctiletým synem, kteří se tajně vrátili do své domovské vesnice poté, co je odtamtud úřady kvůli nebezpečné situaci donutily odjet. V jejich vesnici Novoosynove nedaleko fronty totiž oblastní správa nařídila evakuaci všem rodinám s dětmi. Dnes o tom informovala agentura Unian.

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Rusové jen v březnu použili proti Ukrajině přes 3000 naváděných leteckých bomb, více než 400 střel různých typů a přes 600 útočných dronů Šáhed, uvedl dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj potřebuje více prostředků protivzdušné obrany, aby se mohla před těmito vzdušnými útoky invazní armády bránit.

„Kvůli tomuto teroru trpí různá ukrajinská města a vesnice. Rusko obzvláště tvrdě zasahuje území u frontové linie a pohraniční hromady,“ napsal prezident. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Zelenskyj konkrétně zmínil druhé největší ukrajinské město Charkov, které se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic.

Na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu je potřeba více peněz. Novinářům v Bruselu to dnes bez podrobností řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. K iniciativě se podle údajů české vlády a tisku dosud připojila zhruba dvacítka zemí. Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300.000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná, uvedl již dříve Lipavský.

Německé úřady v baltském přístavním městě Rostock zablokovaly loď s nákladem březové překližky z Ruska, která podléhá sankcím. Dnes o tom informovala veřejnoprávní regionální stanice NDR. Podle informací deníku Ostsee Zeitung je na palubě také mírně obohacený uran. Zásilka, kterou dopravovalo kanadské rejdařství na plavidle registrovaném na Marshallových ostrovech, mířila do Spojených států.

Generální tajemník NATO chce, aby aliance více koordinovala vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jens Stoltenberg to uvedl před dnešním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, dodal Stoltenberg. Česko na dvoudenním zasedání, která si rovněž připomíná 75. výročí založení NATO, zastupuje ministr Jan Lipavský.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Na Ukrajině hrozí zhroucení frontové linie prakticky kdekoli, kde se ruští generálové rozhodnou zaútočit, a vyhlídky jsou z ukrajinského pohledu neradostné, napsal list Politico, který se odvolává na nejmenované vysoce postavené ukrajinské armádní představitele. Zásadnímu ukrajinskému nezdaru na bojišti by by podle nich nemuselo předejít ani schválení dalšího balíku americké pomoci ve výši 60 miliard amerických dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), na který Ukrajina napjatě čeká už několik měsíců.

Více než dva týdny před tím, než teroristé zaútočili na předměstí Moskvy, sdělila americká vláda ruským představitelům, že cílem by mohla být právě populární koncertní síň Crocus City Hall na okraji metropole. S odvoláním na americké činitele to napsal deník The Washington Post, podle něhož je to v rozporu s dřívějším tvrzením Moskvy, že americká varování byla příliš obecná, aby pomohla útoku předejít.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.