Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování ukrajinského zpravodajství, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.
„Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami. „V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistici současně revidovali směrem vzhůru údaj o růstu za rok 2023 rovněž na 4,1 procenta. Výhled na letošní rok však není tak příznivý, tempo růstu má zpomalit a inflace v zemi zůstane vysoká.
Ruské ministerstvo hospodářství očekávalo, že hrubý domácí produkt za loňský rok vzrostl o 3,9 procenta. Prognóza ruské centrální banky pak počítala se zvýšením HDP o 3,5 procenta až čtyři procenta, upozornila agentura Interfax.
„Je to více, než jsme očekávali,“ řekl podle AFP ruský premiér Michail Mišustin na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že významný podíl na této expanzi měly vojenské výdaje, které podpořily růst zpracovatelského průmyslu.
Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.
Se Zelenským chce Trump mluvit mimo jiné o vzácných kovech. V pondělí se prezident USA nechal slyšet, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům právě tyto nerosty.
Ukrajina doufá, že sankce uvalené Donaldem Trumpem na Mezinárodní trestní soud (ICC) nezabrání potrestat předpokládané ruské válečné zločince, píše AFP. ICC dřív vydal zatykač na Vladimira Putina.
Evropská komise loni v prosinci rozhodla o další podpoře členských států v boji proti hybridním hrozbám a na posílení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem vyčlenila dodatečných 170 milionů eur. „Ochrana hranic se týká Evropy, je to evropská výzva, takže potřebuje evropské řešení. Je to Evropa, kdo má rozhodovat, kdo přijde do Evropy a ne Putin a Lukašenko s pomocí pašeráků,“ uvedla předsedkyně Evropské komise s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Dodala také, že na pomoc s ochranou východní hranice EU by měly v budoucnosti zamířit další finance.
„Ukrajinský námořní koridor zůstává funkční navzdory všem válečným problémům a neustálým útokům Ruska na naše přístavy. Za poslední rok a půl bylo tímto koridorem přepraveno 100 milionů tun nákladu. Ukrajinský vývoz se dostal do 53 zemí v Asii, Africe, Evropě a Americe,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Tento výsledek pociťuje nejen Ukrajina, ale i příslušné země, které naše potravinářské výrobky spotřebovávají. Vzhledem k tomu, že se Ukrajina v této válce brání, přispívá provozem námořního koridoru také k celosvětové potravinové bezpečnosti. Odolnost našeho námořního sektoru se netýká jen ekonomiky - jde o obranu lidstva.“
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Toreck leží v Doněcké oblasti a je označován za strategicky důležité město. Rusko se o jeho dobytí pokouší už od podzimu loňského roku.
Tranzit ruské ropy přes území Ukrajiny ropovodem Družba loni klesl o 15 procent na 11,5 milionu tun, což je v přepočtu 230 300 barelů za den. S odkazem na dva zdroje obeznámené s údaji ruského ministerstva energetiky to píše list Vedomosti. Nejvíce ropy směřovalo do Maďarska, pak na Slovensko a do České republiky.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly ve čtvrtek v noci zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, bezpečnostní situace tam zůstává vážná. Prohlásil to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po setkání s ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem v Moskvě. Ukrajinskou Záporožskou JE od prvních dnů invaze okupuje Rusko a obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jejího ostřelování.
Rusko označilo norské internetové noviny The Barents Observer (TBO) za nežádoucí a zakázalo jim v zemi působit. Server údajně podporuje protiruské sankce i přítomnost sil NATO u ruských hranic, napsala s odvoláním na médium agentura Reuters.
„Značná část publikovaných materiálů má jasně protiruský charakter. Zaměřují se na podněcování protestních nálad mezi obyvatelstvem v severoruských regionech, zpřísňování protiruských sankcí a nutnost posilování vojenské přítomnosti NATO u našich hranic,“ uvedl podle TBO ruský generální prokurátor.
„(Rozhodnutí) je důkazem toho, že represivní orgány Kremlu vědí, že odvádíme dobrou práci. Novinařina není zločin, zločinem je zakázání svobodných médií a svobody projevu. O důležitých událostech na ruském severu budeme informovat i nadále,“ řekl šéfredaktor TBO Thomas Nilsen.
Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Návrh dnes poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzívě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila. Kyjev zatím zprávy o nové ofenzívě nekomentoval.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak se zmocněncem nového amerického prezidenta pro Ukrajinu Keithem Kellogem hovořil o jeho nadcházející návštěvě napadené země, setkání na blížící se mnichovské bezpečnostní konferenci, vývoji situace na bojišti nebo bezpečnosti ukrajinských civilistů. „Spravedlivý a trvalý mír je pro Ukrajinu prioritou,“ napsal. V dalším obecnějším příspěvku pak uvedl, že Kyjev očekává Kelloga na Ukrajině v únoru a zopakoval, že Ukrajina potřebuje silné záruky, aby se zabránilo případné další ruské agresi.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, podle běloruského kanálu Nexta uvedl, že Trump plánuje přitvrdit sankce proti Rusku, aby tím oslabil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle prezidenta jsou aktuálně příliš slabé, na škále od 1 do 10 leží na úrovni 3.
Administrativa Donalda Trumpa zrušila pracovní skupinu, která se zaměřovala na majetek sankcionovaných ruských oligarchů. Šlo o program amerického ministerstva spravedlnosti spuštěný v roce 2022.
Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny. Takhle vojáci opravují drony.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi pokládá třetina Ukrajinců růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting.
Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické.
Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.