Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ukrajina podle prezidenta Zelenského vyšle více vojáků k obraně Charkovské oblasti, kde Rusko zaútočilo. Kyjev podle něj k obraně pozic poskytuje vše potřebné.
Maďarský premiér ocenil přístup Číny k ruské válce na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching dal v minulosti ve svých veřejných prohlášeních najevo, že si přeje mír na Ukrajině, a Čína loni sestavila plán o 12 bodech na „politické urovnání“ konfliktu. Podle představitelů Spojených států však Čína dodává Rusku materiály takzvaného dvojího použití, tedy umožňující jak civilní, tak i vojenské účely, a zpřístupňuje Rusku satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině, ačkoliv přímou smrtící vojenskou pomoc Moskvě podle amerických představitelů nedodala.
„Hlas Maďarska je v Evropě osamocený. Maďarsko volá po příměří a mírových rozhovorech,“ řekl Orbán s koncem návštěvy Si Ťin-pchinga v Budapešti a prohlásil, že zbytek Evropy je „na straně války“.
Některé proruské vojenské kanály na telegramu v pátek ráno psaly, že ruská armáda zahájila v okolí Vovčansku ofenzivu. Část z nich psala o „průlomu“ a „dobytí některých obydlených oblastí“, psal ruskojazyčný server BBC. Informace nešlo ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská policie každopádně pomáhala obyvatelům Vovčanska s evakuací. Zejména seniorům, jak ukázala na fotkách - a to i po vodě.
Americký prezident Joe Biden dnes schválil nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun). Podle serveru Politico zahrnuje zbraně a munici, které již jsou v amerických zásobách, na Ukrajinu se tedy dostanou výrazně rychleji. Jde například o rakety pro systém protivzdušné obrany Patriot, střely země-vzduch Stinger, obrněná vozidla Bradley nebo protitankové střely Javelin.
Bidenovo oznámení přichází poté, co americký Kongres v dubnu po měsících vnitropolitických sporů uvolnil desítky miliard dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině, a to nejen ve formě přímých dodávek vojenského vybavení, ale například i v podobě výcviku ukrajinských vojáků či zajištění humanitární pomoci.
USA se chystají oznámit další balíček vojenské pomoci Ukrajině, a to v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 mld. Kč), zjistil internetový deník Politico.
Policie dnes přivezla z Ukrajiny do Hradce Králové šest Čechů zadržených v polovině dubna na Ukrajině v případu česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů. Na krajskou policii v Hradci Králové, která rozsáhlý případ vyšetřuje, eskorta dorazila před 16:30.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jako premiéra budoucí vlády předsedu té dosavadní Michaila Mišustina. Státní duma je připravena Mišustina na postu premiéra schválit, píše ruskojazyčný server BBC. Po hlasování bude mít znovuzvolený ministerský předseda týden na to, aby Putinovi předložil jména členů svého nového kabinetu.
Zelenskyj dnes na tiskové konferenci v Kyjevě podle agentury Reuters prohlásil, že ukrajinské síly byly na ruský nápor na severovýchodní hranici připraveny. Moskva ale podle něj může do oblasti vyslat nové vojáky.
Kyjev očekává první dodávku stíhacích letounů F-16 ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády. Neupřesnil, který stát je Kyjevu poskytne.
Svá letadla slíbily na Ukrajinu dodat Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Kodaň uvedla, že prvních šest strojů vyšle na konci jara, Amsterodam hovoří o dodávkách v létě. Konkrétnější informace země neuvedly.
Podívejte se na další nové snímky s Volodymyrem Zelenským a Zuzanou Čaputovou, která přijela do Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poděkoval slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, která před koncem svého mandátu přijela do Kyjeva, za její silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).
„Dnes jsem uvítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou a poděkoval jsem jí za její odhodlání a morální podporu během této války,“ napsal poté na síti X prezident země, která se už déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi.
„Vedli jsme podrobný rozhovor o situaci na frontě. Informoval jsem prezidentku Čaputovou o ruských pokusech rozšířit ofenzivu v Doněcké a Charkovské oblasti, stejně jako o našich obranných potřebách, abychom mohli čelit snahám okupantů,“ uvedl Zelenskyj. Bránící se zemi poslední měsíce chybí především dělostřelecké náboje, prostředky protivzdušné obrany, ale i další zbrojní systémy.
Česká republika předala Ukrajině první letecký simulátor pro výcvik pilotů stíhaček F-16. Na telegramu to oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. První reálné stroje by na Ukrajinu měly ze západních zemí dorazit v následujících měsících.
Ruské jednotky se pokouší prolomit ukrajinskou obranu v pohraničí na severu Charkovské oblasti, ukrajinská armáda na místo vyslala posily. Na telegramu to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany, podle kterého se podařilo odrazit dosavadní útoky.
Šéf oblastní charkovské správy předtím informoval, že ruské síly v noci na dnešek zintenzivnily přeshraniční ostřelování města Vovčansk nedaleko ruských hranic a jeho okolí.
Ukrajinská armáda může mobilizovat 10 000 až 20 000 vězňů, řekl ukrajinské redakci BBC ministr spravedlnosti Denys Maljuska. Ukrajinský parlament tento týden schválil zákon, podle kterého se budou moci vydat bojovat některé kategorie odsouzených.
Maljuska řekl, že o přesných počtech vězňů, které by bylo možné mobilizovat, ukrajinské úřady nemají přehled. Jde „o 10 000 až 20 000 lidí, rozhodně ne více“, uvedl. Hodně podle něho bude záležet na vojenských lékařských komisích. Maljuska připomněl, že ukrajinská nápravná zařízení jsou přeplněná a že tento problém se týká obzvlášť vazebních věznic. Proto je pro mobilizaci odsouzených, aby se vězení uvolnila a nebyly porušovány předpisy ohledně počtu lidí na určitém prostoru.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Drony v noci na dnešek zasáhly rafinerii v Kalužské oblasti jihozápadně od Moskvy, informuje telegramový kanál Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním strukturám. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila pět ukrajinských bezpilotních letounů, a to nad Moskevskou, Brjanskou a Belgorodskou oblastí.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. ČTK o tom informoval její mluvčí Martin Strižinec, detaily ukrajinského programu slovenské hlavy státu bezprostředně neuvedl.
Jde již o třetí návštěvu Čaputové na Ukrajině od předloňské invaze Ruska do sousední země. Mandát současné prezidentce skončí v polovině června.
„Přicházím s pocitem rozlučky z pozice prezidentky a zároveň jsem ráda, že mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla Čaputová podle listu Denník N při noční cestě vlakem z Polska s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
Podle velitele letectva Mykoly Oleščuka Rusko drony do oblastí na jihu Ukrajiny vyslalo z okupovaného Krymu a z Belgorodské oblasti vystřelilo dvě rakety S300, respektive S400 ve směru na Charkov. Šéf tohoto regionu Oleh Syněhubov na svém účtu na telegramu napsal, že „okupanti na Charkov udeřili ve 03:20 (02:20) SELČ“. Ve třech obytných domech začalo hořet. Podle předběžných informací bylo poničeno 12 dalších staveb. Šlo výhradně o civilní infrastrukturu v obytné čtvrti, podotkl Syněhubov. U 11letého dítěte a 72leté ženy se po útoku projevila akutní stresová reakce. Rusové útočili také na Derhači ležící severozápadně od Charkova, o případných škodách zatím nejsou informace.
Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala všech deset dronů, které v noci na dnešek Rusko vyslalo nad území Ukrajiny, informovalo letectvo napadené země. Cílem ruského raketového útoku se stal severoukrajinský Charkov, kde po něm zůstaly poničené obytné domy.
Je bez debat, že co do objemu a snahy získat vojenskou pomoc pro napadenou Ukrajinu, malé Česko patří k velkým lídrům. Nemělo by proto zvážit rovněž vyslání vojenského kontingentu, jak o tom v případě Francie čas od času bájí prezident Emmanuel Macron? A koho Česká republika podporuje jako nového šéfa NATO? I na to v pořadu Blesku Epicentrum odpovídal šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Na celé Epicentrum se podívejte ZDE.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jako premiéra budoucí vlády předsedu té dosavadní Michaila Mišustina. Podle Reuters to dnes oznámil předseda dolní komory parlamentu, Státní dumy. Ta by dnes měla o novém premiérovi hlasovat.
Dosavadní ruská vláda podala podle zvyklostí demisi po Putinově pondělní inauguraci značící začátek pátého prezidentského období.
Mišustin byl považován za favorita na pokračování v úřadě, hovořilo se nicméně i o zástupci šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergeji Kirijenkovi nebo moskevském starostovi Sergeji Sobjaninovi.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruská protivzdušná obrana zlikvidovala jižně od Moskvy ukrajinský dron mířící na metropoli, uvedl to v pátek moskevský starosta Sergej Sobjanin na síti Telegram. Další dva bezpilotní letouny zlikvidovalo Rusko v Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou, oznámilo podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Tři drony pak podle úřadů sestřelilo Rusko v Brjanské oblasti poblíž hranic s Běloruskem a Ukrajinou.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.