Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters.
Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy.
„Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. „Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. „V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
„Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby zapojené do vývoje a výroby dronů v Rusku. V dekretu se uvádí, že všechny sankciované osoby jsou z Ruska. Z firem je pak šest z nich registrováno v Číně, jedna v Bělorusku a zbytek tvoří ruské společnosti spojené s tamním obranným průmyslem.
Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
Pohled na škody po nočním masivním ruském dronovém útoku na Oděsu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se setkal s šéfkou Světového potravinového programu Cindy McCainovou. „Poděkoval jsem jí za trvalou pozornost věnovanou naší zemi a našim lidem. Manžel paní McCainové, senátor John McCain, který již bohužel není mezi námi, také několikrát navštívil Ukrajinu a podporoval Ukrajince. Bylo důležité slyšet, že podpora ze strany Světového potravinového programu OSN bude pokračovat,“ komentoval Zelenskyj.
I met with the @WFPChief, Cindy McCain.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 20, 2025
I thanked her for the continued attention to our country and our people. Mrs. McCain’s husband, Senator John McCain, who sadly is no longer with us, also visited Ukraine multiple times and supported Ukrainians.
It was important to hear… pic.twitter.com/bigdkbrIdi
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
Během noci na dnešek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Terčem útoku ruských dronů se ve čtvrtek večer stalo i další oblastní centrum na severovýchodě země, Sumy, kde vypukl požár obytného domu, který hasiči mezitím uhasili. Nálet se obešel bez obětí a raněných, napsal šéf oblastní správy Oleh Hryhorov na telegramu. Vyzval lidi zůstat v krytech, protože nebezpečí nepominulo a letecký poplach trvá.
Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku 12 a 17 let, si vyžádal během noci útok ruských bezpilotních letounů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při masivním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny bylo zraněno 13 lidí, včetně tří hasičů, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Dříve šéf oblastní správy Oleh Kiper informoval o dvou zraněných.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.