Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Podle expertů a analytiků OSINT Ukrajina čelí „dost ponuré“ situaci v Doněcké oblasti na východě země, protože ruské síly provádějí některé ze svých nejrychlejších postupů od léta 2022. Na sociální síti X to píše ukrajinský The Kyiv Independent.
Děkujeme, že sleduje naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Nejnovější zprávy vám budeme přinášet i od zítřejšího rána. Zatím přejeme dobrou noc.
Americký prezident Joe Biden řekl, že ho zprávy o vojácích z KLDR v Kurské oblasti „znepokojují“ a že Ukrajinci by měli opětovat útok, pokud Severokorejci vstoupí na ukrajinské území. Mluvčí Pentagonu ovšem řekl, že nemůže potvrdit zprávy o tom, že Severokorejci na území Ukrajiny jsou.
Situaci „podrobně sledujeme a konzultujeme ji s našimi ukrajinskými partnery a dalšími spojenci a partnery,“ dodal Ryder.
Mluvčí Pentagonu potvrdil, že malý počet severokorejských vojáků je v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Tisíce dalších se tam přesouvají.
Demonstranti v Tbilisi omráčili propagátora kremelského „RIA Novosti“, který informoval o shromáždění proti falšování výsledků voleb. Demonstranti omráčili zaměstnance kremelského média hlasitým zvukem z reproduktoru, načež upadl na zemi a byl policií evakuován do hotelu.
Předtím, než finský prezident Alexander Stubb dorazí na tiskovou konferenci v Pekingu, hlídají policisté v rezidenci finského velvyslance a nechali pověsit billboard podporující Ukrajinu.
Dron dnes způsobil požár budovy vojenské univerzity v čečenském městě Gudermes, která nese jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Na sociálních sítích to napsal vládce tohoto autonomního regionu na jihu Ruska Ramzan Kadyrov. Rádio Svoboda uvedlo, že šlo o první dronový útok v Čečensku od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Incident se podle Kadyrova teď vyšetřuje a úřady se snaží identifikovat osoby, které se na útoku podílely. Fungování univerzity nemuselo být kvůli útoku přerušeno, dodal. Agentura DPA podotkla, že Kadyrov v příspěvku neuvedl nic o tom, že útok nějak souvisí s ruskou invazí na Ukrajině, kde jsou nasazeni i čečenští vojáci. Později ale prohlásil, že jde o ukrajinský útok a že za něj přijde pomsta. „Všem velitelům na frontě jsem dal rozkaz: nebrat žádné zajatce, všechny ničit a boj ještě zesílit,“ uvedl Kadyrov. DPA připomíná, že útoky na vojáky, kteří se vzdali, platí za válečné zločiny.
Ukrajinský parlament dnes schválil odchod generálního prokurátora Andrije Kostina. Ten podal demisi před týdnem kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu. Během vyšetřování vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů a dalších vysokých úředníků zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni. Ukrajina se třetím rokem brání ruské agresi.
Během dne ruská armáda podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera na tento region zaútočila dvěma řízenými leteckými střelami Ch-31P, které ovšem nezasáhly svůj cíl. V Oděském okrese úlomky jedné ze střel zasáhly 71letého muže, který byl u moře.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes z Kremlu řídil cvičení strategických jaderných sil, které označil za garanta svrchovanosti a bezpečnosti Ruska. Je důležité je mít ustavičně připravené k použití, řekl podle médií. Ruské síly nacvičovaly masový jaderný úder v reakci na jaderný útok nepřítele, hlásil šéfovi státu ministr obrany Andrej Belousov. Ruská vojska během cvičení odpálila pozemní mezikontinentální balistickou raketu Jars, z jaderné ponorky byly vypuštěny mezikontinentální rakety Siněva a Bulava a do cvičení se zapojily i strategické bombardéry, které vypustily střely s plochou dráhou letu, uvedl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Soud v Rusku dnes poslal na 25 let do vězení Sergeje Denisenka, který čelil obvinění z loňské vraždy bývalého kapitána ruské ponorky Krasnodar Stanislava Ržického. Informovala o tom agentura AFP. Kyjev Ržického vinil z podílu na raketovém útoku na město Vinnycja z roku 2022, při němž zemřelo nejméně 27 lidí.
Nezávislý portál Agentstvo s odkazem na data otevřených zdrojů ukrajinského projektu DeepState napsal, že Rusové v uplynulém týdnu obsadili 196,1 kilometru čtverečních ukrajinského území, což je podle něj nejrychlejší týdenní postup invazních sil v letošním roce. Rusové postupují třemi směry najednou, píše Agentstvo. Minulý týden podle něj obsadili necelých 40 kilometrů čtverečních u Svatove, přes 63 kilometrů čtverečních ve směru na Pokrovsk a téměř 95 kilometrů čtverečních u Vuhledaru.
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí východoukrajinského města Selydove, které se nachází několik kilometrů jihovýchodně od města Pokrovsk. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Moskva o něco dříve oznámila, že její armáda obsadila další tři ukrajinské vesnice. Kyjev se k Moskvou avizovaným územním ziskům nevyjádřil. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Japonsko se rozhodlo Ukrajině poskynout půjčku ve výši 3 miliard dolarů. To je v přepočtu přes 70 miliard korun. Použité peníze půjdou Ukrajině ze zmraženého ruského majetku, co má Japonsko k dispozici. Ukrajina navíc nebude povinna půjčku splátit, protože Japonsko peníze zpět dostane z mimořádných zisků ruských státních aktiv.
Někteří vysoce postavení severokorejští vojenští důstojníci a vojáci vyslaní do Ruska kvůli ruské válce s Ukrajinou by mohli být přemístěni na frontu. Informovala o tom dnes jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejskou zpravodajskou službu. Ta je rovněž přesvědčena, že KLDR je díky technologické pomoci Ruska připravena na start další vojenské družice. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes podle agentury AFP varoval, že vojenská spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje hrozbu pro světovou bezpečnost.
„Národní zpravodajská služba (NIS) vidí možnost, že někteří vysoce postavení generálové se přemístí do oblastí frontové linie,“ uvedl podle AFP jihokorejský poslanec I Song-kwon po informativní schůzce s NIS.
Čtyři lidé byli zabiti v noci na dnešek při pozdějším útoku na charkovskou čtvrť Osnovjanskyj. Syněhubov původně informoval o třech obětech útoku s tím, že záchranáři hledali další oběti, včetně dětí, které byly možná uvězněny pod sutinami.
Podle Terechova se útok odehrál kolem 3:00 místního času. Dva domy byly zničeny a zhruba 20 dalších utrpělo škody. Starosta uvedl, že útok byl patrně uskutečněn naváděnou leteckou bombou KAB.
Zelenskyj na X v souvislosti s útoky zdůraznil, že každé potřásání rukou s „válečným zločincem“, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, posiluje jeho sebedůvěru. „Každý milý úsměv ho přesvědčuje, že mu jeho zločiny mohou projít,“ napsal Zelenskyj.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.