Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství. Novinky a zprávy o válce na Ukrajině vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc.
Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal dnes server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu. Vláda podle serveru škrtá v klíčových federálních projektech ve zdravotnictví druhý rok za sebou, aby měla peníze na vojenské výdaje, které dosahují rekordní výše od dob Sovětského svazu.
Na město Kosťantynivka Rusové podle oblastního šéfa Vadyma Filaškina večer svrhli tři letecké pumy. „Poškozeno bylo 17 vícepodlažních budov, tři vzdělávací instituce, tři plynovody a sedm aut,“ napsal Filaškin na telegramu. Podle ruskojazyčné stanice BBC útok nepřežila sedmasedmdesátiletá žena a šest lidí utrpělo zranění.
Bývalý americký prezident Donald Trump po odchodu z úřadu tajně hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem až sedmkrát, uvedl 8. října list The New York Times (NYT) s odkazem na knihu novináře Boba Woodwarda. Připomíná to The Kyiv Independent.
Obvinění Ruska z použití chemických zbraní jsou nepodložená, sdělilo ruské velvyslanectví v Londýně, jehož vyjádření citovala dnes odpoledne ruská státní tisková agentura TASS.
Nejnovější opatření následují týden poté, co britská vláda uvalila sankce na 16 příslušníků ruské hackerské skupiny Evil Corp, kterou podle Londýna Moskva pověřila prováděním operací proti spojencům v NATO.
Ruské vzdušné údery na Charkov na severovýchodě Ukrajiny zabily dva civilisty a přes tři desítky jich zranily. Vyplývá to z informací, které dnes na telegramu zveřejnil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové podle něj útočili mimo jiné leteckými bombami. Jeden mrtvý a šest zraněných po ruském ostřelování jsou hlášeni z jihoukrajinské Chersonské oblasti.
Podle starosty Charkova Ihora Terechova, jehož předchozí bilance ruských úderů činila 21 zraněných, invazní síly zasáhly podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci. Syněhubov později informoval o dalším ruském útoku na Charkov leteckými pumami, který nepřežila žena a muž, tři další lidé byli zraněni.
Prezident Petr Pavel se v sobotu zúčastní jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein v Německu, oznámil Hrad.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval stanovisko, že Ukrajina nemůže Rusko porazit. Ostatní země by se měly snažit donutit obě strany k jednání, řekl ve Štrasburku.
Česká a ukrajinská policie zřejmě budou moci do budoucna snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou Senát zřejmě potvrdí. Doporučily mu to dnes jeho výbory zahraniční a ústavně-právní. Sněmovna smlouvu podpořila v zářijovém úvodním kole projednávání.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Podle vlády je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku po ruské invazi.
Dokument, který letos v létě podepsali ministři vnitra obou zemí, upravuje možnost vysílat konzultanty k příslušným orgánům druhého státu. „Ukrajinský právní řád v současné době neumožňuje vyslat na území cizího státu nebo přijmout na vlastní území pracovníky, kteří by mohli vykonávat omezené policejní pravomoci,“ uvádí vláda.
Británie uvalila sankce na ruské vojáky používající na Ukrajině chemické zbraně a obvinila v té souvislosti Moskvu z „kruté a nehumánní taktiky“. Mezi sankciovanými jsou jednotky radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil včetně jejich náčelníka Igora Kirillova, oznámila dnes podle agentury Reuters britská vláda.
„Spojené království nebude nečinně sedět, zatímco Putin a jeho mafiánský stát neberou žádné ohledy na mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.
Počet zraněných po dnešním ruském útoku v Charkově podle starosty vzrostl na 21. Mrtvého a šest zraněných hlásí úřady v Chersonské oblasti.
Oleksandr Prokudin, šéf správy Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, dnes uvedl, že ruské síly zaútočily na město Antonivka nedaleko Chersonu. „Zatím je známo šest zraněných místních obyvatel. Jeden člověk bohužel zemřel,“ napsal na telegramu. Podle místní prokuratury zemřel 56letý muž v důsledku ruského dělostřeleckého přepadu.
Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy a její nerespektování pravidel, která vyplývají z mezinárodního práva. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy bloku.
„Odhalili jsme zvyšující se počet velkého množství aktivit namířených proti EU a jejím členským státům, včetně kybernetických útoků, manipulací s informacemi, vměšování, případů žhářství, vandalismu a sabotáží, a to i proti naší kritické infrastruktuře,“ píše se v prohlášení. Dokument zmiňuje i problém takzvané instrumentalizace migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí, což podle něj Moskva rovněž činí.
„Rusko také nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a podniká fyzické útoky vůči jednotlivcům na území EU,“ dodává text s tím, že tyto kroky se snaží v rámci koordinované hybridní kampaně „rozdělit naši společnost, oslabit EU a její členské státy a podkopat naši podporu Ukrajině“. To se ale podle Borrella Moskvě nepodaří, protože podpora Kyjevu ze strany EU zůstane „pevná a neochvějná“.
Ruský vzdušný úder na Charkov na severovýchodní Ukrajině zranil nejméně 11 lidí. Uvedl to dnes starosta města Ihor Terechov.
Podle starosty byl při několika úderech zasažen podnik civilní výroby, na místě vypukl rozsáhlý požár. Dva lidé jsou uvězněni pod sutinami, záchranáři se jim snaží pomoci.
Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že jednomu ze zraněných je 16 let, další tři lidé jsou ve vážném stavu.
Severní Korea pravděpodobně vyšle příslušníky svých pravidelných ozbrojených sil na Ukrajinu, aby podpořila válečné tažení Ruska. Informovala o tom dnes agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejského ministra obrany. Podle něj jde o nejnovější známku prohlubující se vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou.
„Vzhledem k tomu, že Rusko a Severní Korea podepsaly vzájemnou smlouvu podobnou vojenskému spojenectví, je možnost takového nasazení velmi pravděpodobná,“ řekl ministr obrany Kim Jong-hjon.
Dodal, že nedávná zpráva o úmrtí severokorejských vojáků na Ruskem okupovaném území Ukrajiny poblíž Doněcku je nejspíše pravdivá. Minulý týden ukrajinská média s odvoláním na zdroje ze zpravodajské komunity uvedla, že při ukrajinském raketovém úderu ze 3. října zemřelo šest důstojníků z KLDR a tři další byli zraněni.
Ruské síly dosáhly významného frontového města Toreck. „Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města),“ řekla mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. „Rusové dosáhli východního okraje města,“ dodala s tím, že situace je „nestabilní“.
Ruské ministerstvo obrany věc bezprostředně nekomentovalo. V pondělí sdělilo, že jeho síly způsobily škody na živé síle a technice u několika obcí v oblasti, včetně okolí Torecka.
Ruští vojenští blogeři, včetně skupiny vojenských analytiků spojených s významným telegramovým kanálem Rybar, uvedli, že ruské jednotky postupují směrem do centra města.
Komunikační linky mezi Ruskem a USA či NATO i pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.
Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.
Horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli. Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.
Ruské síly necelý týden po pádu Vuhledaru dosáhly Torecka, dalšího významného frontového města na východní Ukrajině, uvedla ukrajinská armáda.
Své drony na Ukrajinu vyslalo také Rusko. Ukrajinské vzdušné síly ráno uvedly, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 18 dronů.
Letectvo v noci na sociálních sítích varovalo před útoky ze vzduchu například v Chersonské a Oděské oblasti na jihu země. Ve druhé z nich podle ranního sdělení letectva ruské síly použily také dvě rakety Iskander-M. Podle šéfa správy oblasti Oleha Kipera začala po útoku dronem hořet část panelového domu ve městě Čornomorsk, nikdo ale nebyl zraněn.
Ruská protivzdušná obrana v noci nad regiony sousedícími s Ukrajinou zlikvidovala 16 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Celkem 14 bezpilotních strojů sestřelila podle prohlášení úřadu ruská armáda nad Belgorodskou oblastí na západě Ruska. Dva další drony pak zlikvidovala nad vodami Černého moře.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Válečné lodě Ruska a Číny provedly v severozápadní části Tichého oceánu společné manévry zaměřené na obranu proti ponorkám. Informovaly o tom ruské tiskové agentury, podle nichž nichž hlídky navazují na zářijové společné cvičení.
Rusko společnými manévry usiluje o pomoc Číny při snaze dosáhnout svého dlouhodobého cíle stát se velmocí v tichomořském regionu. Moskva zároveň podporuje čínské územní nároky v Jihočínském moři i jinde. Peking naproti tomu nekritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, která vypukla v únoru 2022. Čína sice Rusku přímo neposkytuje zbraně, ale stala se pro něj klíčovým ekonomickým partnerem jakožto hlavní odběratel ruské ropy a plynu nebo dodavatel elektroniky a dalšího zboží.
Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce, rozpoutané proti Ukrajině.
Na největších ruských portálech zaměřených na hledání práce bylo od 15. srpna do 15. září zveřejněno více než 90.000 pracovních nabídek podniků z obranné sféry, spočítala ruská redakce BBC. Nabízené výdělky u nejvíce nedostatkových profesí dosahovaly trojnásobku i čtyřnásobku průměrných platů v daném regionu. Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů (počítačem řízených obráběcích strojů), jejich obsluha vyžaduje specifické dovednosti. Na trhu takoví specialisté chybějí. Zbrojovky často hledají lidi schopné pracovat se západním zařízením, například od firem Siemens či Heidenhain.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci.
„Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny,“ odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.