Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase ráno.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval službu šifrovaného zasílání zpráv Viber od japonské vývojářské firmy Rakuten. Důvodem je podle úřadu porušování pravidel ohledně prevence extremismu, terorismu a distribuce drog, uvedla agentura Reuters.
Zakladatel a generální ředitel společnosti Rakuten Hiroši Mikitani v minulosti Viber vyzdvihoval jako způsob, jak čelit ruské propagandě. „Na rozdíl od jiných sociálních médií jsme dali jasně najevo, že budeme blokovat veškeré falešné zprávy a ruskou propagandu,“ řekl Mikitani.
Definice extremismu a terorismu je v Rusku poměrně široká - za extremistické úřady v poslední době označily například „mezinárodní hnutí LGBT“ a jako extremistickou nebo teroristickou Moskva označuje i kritiku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
„Dnes jsem navštívil jednu z našich bojových brigád na záporožské frontě, která používá americké raketové systémy HIMARS. Naši chlapci se k těmto systémům vyjadřují velmi otevřeně a jsou Spojeným státům za jejich poskytnutí nesmírně vděční. HIMARS jsou ukázkovým příkladem vynikajících, vysoce přesných, účinných a spolehlivých amerických zbraní,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Bez těchto raket dlouhého doletu by Rusko zabilo další statisíce Ukrajinců. Mít prostředky na ochranu před ruským terorem je pro ukrajinský lid otázkou života a smrti. Rakety HIMARS měly zásadní význam při obraně Chersonské oblasti před Rusy. Pomohly také zmařit ruskou ofenzívu na Sumy na začátku tohoto roku. Nyní pomáhají při obraně nejobtížnějších oblastí doněcké fronty před ruskými útoky,“ děkuje prezident do USA.
OBRAZEM: Ukrajinští hasiči zasahují v Černihivské oblasti po akci ruského dronu.
Do schůzky představitelů několika zemí a lídrů Evropské unie, kterou svolal generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu, se zapojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jednal o podpoře své země ve válce s Ruskem. „Nebude to setkání k přijetí konkrétních rozhodnutí, ale spíše politická debata o příštích týdnech a měsících,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters.
Ceny ropy se dnes zvyšují, nové sankce vůči Rusku totiž posílily obavy ohledně dodávek suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si kolem 16:45 SEČ připisovala téměř 0,9 procenta a překročila 74 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst o více než jedno procento a nacházela se nedaleko 70,80 dolaru za barel.
Ceny ropy tak směřují k prvnímu týdennímu nárůstu od konce listopadu. Evropská unie se tento týden dohodla na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje mimo jiné opatření proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, jež přepravují ruské ropné produkty.
„Putin udělil hlavě Čečenska Řád za zásluhy o vlast II. stupně, který Ramzan Kadyrov obdržel za ‚významný přínos k posílení ruské státnosti a obranyschopnosti země',“ hlásí kanál Nechta (Nexta).
Dvě poloobnažené aktivistky z ukrajinské feministické skupiny Femen dnes před budovami OSN v Ženevě při protestu proti Rusku a OSN motorovou pilou poškodily dřevěný památník. Podle svědků, na něž se odvolává agentura Reuters, proti nim zasáhla policie.
Mladé ženy, které byly i v prosincových teplotách nahoře bez, poškodily obrovskou dřevěnou skulpturu nazvanou Dřevěná židle. Dílo, které má jen tři nohy, upozorňuje na oběti nášlapných min.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.
Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří. Ve středu se v Bruselu zároveň uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek se pak chystá pravidelný summit sedmadvacítky.
Obrazem: Rusko na Ukrajinu vyslalo 93 raket a 200 dronů
Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl dnes podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Myšlenky ohledně možnosti evropských vojáků monitorujících potenciální příměří na Ukrajině označil za předčasné.
Nově jmenovaný velitel ukrajinských pozemních sil generál Mychajlo Drapatyj 12. prosince představil plány na zásadní reformy v rámci útvaru, jejichž cílem je zvýšit efektivitu na bojišti. Navrhované změny zahrnují přepracovaný systém náboru s „nulovou tolerancí korupce“, zlepšení vojenského výcviku přizpůsobeného potřebám první linie a začlenění moderních technologií do výcvikových a operačních procesů.
Rusko dnes na Ukrajinu útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu, informoval Zelenskyj. Doplnil, že ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery. Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také 80 nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů.
Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Rusko tvrdí, že dnešní rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře. Ruské ministerstvo obrany na svém telegramovém účtu uvedlo, že ukrajinská armáda k nim použila americké střely ATACMS.
Moskva tvrdí, že cílila na „objekty ukrajinské energetické infrastruktury klíčové pro podporu zbrojařského průmyslu“.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Dnešní ranní rozsáhlý ruský vzdušný útok proti ukrajinské infrastruktuře mířil na elektrické stanice a plynárenská zařízení. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Také úřady ve Lvovské oblasti u hranic s Polskem uvedly, že Rusko útočilo na energetické objekty v tomto regionu.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku platil dnes ráno na celém území Ukrajiny letecký poplach, nyní už ho letectvo s výjimkou Doněcké oblasti na východě země zrušilo.
Energetická infrastruktura po celé Ukrajině čelí rozsáhlému útoku ze strany Ruska, uvedl Kyjev. Z různých oblastí v zemi jsou hlášeny výbuchy.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Oznámil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se snaží intenzivně pomáhat Kyjevu před lednovým nástupem Donalda Trumpa, jehož záměry v otázce podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné; Trump však hovoří o rychlém ukončení války. Biden má podle agentury Reuters k dispozici ještě 5,6 miliard dolarů, které by mohl bez souhlasu Kongresu vyčlenit na zbraně pro Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi.
Vážení čtenáři, přejeme vám dobré ráno.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.