Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Francie a Británie ještě nedohodly podrobnosti o případném rozmístění kontingentu západních sil na Ukrajině po možném ukončení bojů a vyslovují se pro vůdčí roli ukrajinských ozbrojených sil při zajištění bezpečnosti země. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření francouzského prezidenta a britského premiéra před novináři po dnešních jednáních v Kyjevě.
Kontingent západních sil by měl odradit Rusko od případného dalšího útoku na sousední zemi. Moskva jakoukoliv přítomnost západních vojáků na Ukrajině odmítá.
Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.
„Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti,“ řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole.
Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů.
Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.
„Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to. Pokoušet se nás zastrašit sankcemi je ztráta času,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na evropskou výzvu k příměří. „Z Evropy slyšíme mnoho protikladných vyjádření. Celkově vyznívají spíše konfrontačně než jako pokusy oživit naše vztahy,“ prohlásil.
„Strčte si tyto mírové plány do zadku,“ reagoval bývalý ruský prezident a premiér, nyní předseda vládnoucí strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv na výzvu evropských lídrů, aby si Moskva vybrala mezi příměřím, anebo sankcemi.
„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má šanci to ukázat. Už bez žádných dalších 'kdyby' a 'ale', bez žádných dalších podmínek a průtahů,“ řekl britský premiér Keir Starmer na tiskové konferenci v Kyjevě po představení plánu měsíčního příměří.
Prohlášení Evropanů jsou konfrontační a Rusko se nenechá zastrašit sankcemi, reagoval Kreml na požadavek příměří od pondělka.
„Celkové příměří (na souši, moři, ve vzduchu a ohledně infrastruktur) na 30 dní spustí proces pro ukončení nejdelší a největší války v Evropě od druhé světové války,“ uvedl zmocněnec současné americké administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Jak opakovaně řekl prezident (Donald Trump), zastavte zabíjení teď,“ tweetoval Kellog.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevě shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.
Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí podle agentur po svém dnešním setkání. S americkým prezidentem dnes o věci z Kyjeva hovořili telefonicky.
Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomoci“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte, podle Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
„Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně 30 dní počínaje pondělím,“ uvedl na síti X Sybiha. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.
„Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla k jednání koalice ochotných v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.
Rusko uzavře vzdušný prostor nad vojenskou střelnicí Kapustin Jar kvůli testování balistických raket Orešnik (Líska), píše dnes server Ukrajinska pravda. Podobný krok Moskva učinila i před ostřelováním ukrajinského města Dnipro v listopadu loňského roku.
K uzavření vzdušného prostoru nad střelnicí Kapustin Jaru, která se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, má podle serveru dojít od 12. do 13. května mezi šestou a čtvrtou hodinou místního času (4:00 a 14:00 SELČ). Omezení se týká všech letadel.
Může to znamenat, že Rusko se chystá na jejich odpálení, píše ukrajinský server Militarnyi, který upozorňuje zejména na rozsah prostoru, který má být uzavřen - od země po neomezenou výšku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vřele uvítal státníky z Francie, Německa, Británie a Polska. Prezidenta Emmanuela Macrona a premiéry Friedricha Merze, Keira Starmera a Donalda Tuska spolu se svou první dámou Olenou vzal k památníku padlých vojáků na náměstí Nezávislosti („majdanu“) v centru Kyjeva.
Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl po příjezdu do Kyjeva francouzský prezident Macron.
„Vítejte na Ukrajině!“ Francouzský prezident Emmanuel Macron vystupuje z vlaku v Kyjevě.
Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Lídři přicestovali do Kyjeva časně ráno vlakem z Polska.
Evropští lídři - zleva čerstvě zvolený německý kancléř Friedrich Merz, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Kier Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron - u jednoho stolu v Polsku těsně před odjezdem do Kyjeva.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.