Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.
Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025
Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
„Opravdu očekáváme, že Trump (americký prezident Donald Trump, pozn. red.) podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku po jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu.
Ukrajina a Rusko se na dnešním jednání v Istanbulu dohodly, že si příští týden navzájem předají seznamy osob, které chtějí zahrnout do plánované nové výměny válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači se podle něj dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany, s možností výměny dalších 200. Informovala o tom agentura Reuters.
Ukrajinští judisté nebudou startovat na letošním mistrovství světa. Bojkotovat šampionát budou na protest proti rozhodnutí mezinárodní federace (IJF), která umožní běloruským judistům od 1. června startovat pod státními symboly. Po ruské invazi na Ukrajinu mohli dosud soutěžit jen jako neutrální sportovci. Informoval o tom ukrajinský svaz.
Objevují se první informace, co obsahuje ruské memorandum:
- Požadavek na uznání ukrajinského Krymu a čtyř oblastí, které Rusko částečně okupuje, za ruské území.
- Rusko požaduje omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
- Rusko předložilo Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše Interfax. Jedna zahrnuje stažení ukrajinských vojáků z Rusy okupovaných území.
Aktivisté organizace Greenpeace v Paříži z muzea voskových figurín ukradli voskovou figurínu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a postavili ji před ruskou ambasádu. Chtěli tím upozornit na import ruského plynu a hnojiv do Francie, informuje běloruský kanál Nexta.
In Paris, Greenpeace activists stole President Macron’s wax figure from the Grévin Museum and placed it outside the Russian Embassy.
— NEXTA (@nexta_tv) June 2, 2025
Three of the activists were dressed as museum staff. Near the embassy, they unfolded a banner reading: “Ukraine is burning, and trade goes on.”… pic.twitter.com/ApNxlrXzNN
Turecký prezíident Recep Tayyip Erdogan dnes také vyjádřil názor, že po nedělních událostech bylo dnešní setkání zástupců Ukrajiny a Ruska „úspěchem samo o sobě“. Narážel tak zjevně na bezprecedentní dronový útok, který Ukrajina v neděli podnikla proti ruským vojenským letištím hluboko v ruském týlu a při němž podle tajné služby SBU zničila nebo poškodila 41 ruských letounů včetně strategických bombardérů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po ukrajinsko-ruských rozhovorech navrhl, že Turecko uspořádá schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za účasti prezidenta USA Donalda Trumpa, píší agentury.
Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně všech těžce raněných a zajatců do 25 let a rovněž na návratu 6000 těl padlých, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Ukrajina nemohla reagovat na ruské návrhy v Istanbulu, protože je obdržela teprve dnes, uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí podle Reuters.
Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. „Vnímáme také to, že jsme naši bezpečnost dlouhodobě podfinancovávali. Takže máme spoustu věcí, které musíme dohnat. Některé schopnosti, jako je například protivzdušná obrana, byly opravdu hodně podfinancovány,“ řekl po jednání novinářům český prezident Petr Pavel. Postupné zvyšování výdajů až na úroveň, o níž mluví česká vláda, podle něho odpovídá cíli, aby Česko bylo platným členem NATO.
Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří, řekl podle agentur po dnešním ukrajinsko-ruském jednání v Istanbulu náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.
Ukrajina a Rusko chystají další výměnu válečných zajatců, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle AFP na summitu ve Vilniusu. Týkat se má především mladých a zraněných, dodal ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov. Informovala o tom agentura Reuters.
Zdroj agentury TASS uvedl, že pokračování druhého kola už dnes nebude. „Delegace odletí do hlavních měst,“ uvedl s tím, že jedním z témat dnešní schůzky byla výměna zajatců. O možné nové výměně zajatců v souvislosti s dnešním jednáním hovořil také ukrajinský prezident ve Vilniusu.
Ruská Irkutská oblast chce vyznamenat muže, kteří bránili ukrajinským dronům ve vzletu při útoku na základnu ruského letectva na Sibiři. Informoval o tom místní gubernátor Igor Kobzev.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že při nedělním útoku zasáhla 41 ruských letadel včetně strategických bombardérů a letounu včasného varování A-50. Belaja, jedna z napadených základen, se nachází v Irkutské oblasti. Drony byly ukryty v kontejnerech umístěných na kamionech, přičemž řízeny byly na dálku.
V neděli se na sociálních sítích objevila videa, na nichž se několik lidí snaží zablokovat ukrajinské drony vylétající z kamionu v Irkutské oblasti.
Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. Shodli se na tom dnes lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v Alianci.
Dnešní druhé kolo přímých jednání Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo po přibližně hodině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj a také agentura AFP, která cituje z vyjádření mluvčího turecké diplomacie Öncüho Keçeliho. Podle něj výsledek rozhovorů „není negativní“.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že ukrajinská delegace předala ruským protějškům seznam dětí, které má Moskva vrátit na Ukrajinu.
V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.
Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.
Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.
„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.
Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.
„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.
Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters.
Země východního a severního křídla NATO podporují členství Ukrajiny v alianci. Podle agentury Reuters to uvádí prohlášení z dnešního summitu lídrů států takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí ve Vilniusu.
Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se v hlavním městě Litvy scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst výdajů na obranu.
Dronový útok na základny ruského letectva a zničení ruských letadel je pro Ukrajinu mimořádně cenný úspěch, který pozvedne morálku vojáků i společnosti, vývoj konfliktu ale nijak zásadně neovlivní. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Pokud se podle něj informace o uváděném rozsahu ztrát ruských strategických letounů potvrdí, půjde o bezprecedentně efektivní úder a zároveň naprosté selhání ruských bezpečnostních opatření.
„Podle mého názoru se jednalo o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ uvedl Stojar. Úspěšná ukrajinská operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ míní.
Při nedělním ukrajinském útoku na ruské základny bylo zasaženo 41 letadel včetně strategických bombardérů a radarových letounů A-50, potvrdila SBU.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.