Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Jan Lipavský na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot řekl BBC ve výňatku z rozhovoru zveřejněného 23. listopadu, že západní spojenci by neměli „stanovovat a vytvářet ostré hranice“ ohledně poskytování vojenské podpory Ukrajině proti ruské agresi.
Obrazem: Ministr zahraničí Jan Lipavský v Kyjevě
Ukrajina v důsledku ruských protiútoků ztratila více než 40 % území, které předtím získala v ruské Kurské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinského generálního štábu.
„Kontrolovali jsme nanejvýše asi 1 376 kilometrů čtverečních, nyní je toto území samozřejmě menší,“ řekl zdroj agentuře Reuters. „Nyní kontrolujeme přibližně 800 kilometrů čtverečních. Toto území budeme držet tak dlouho, jak to bude z vojenského hlediska vhodné.“
Ruská raketa Oreshnik, která 21. listopadu dopadla na Dnipro, pravděpodobně nenesla žádnou výbušnou nálož a nezpůsobila významné škody, uvedl 23. listopadu německý deník Bild s odvoláním na vojenského analytika Juliana Ropckeho.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová se vyslovila pro to, aby Německo poslalo na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Taurus, uvedl 23. listopadu Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Ano, jde skutečně o postoj EP,“ uvedla Metsolaová v rozhovoru, z něhož citoval FAZ. „Uvidíme, zda po (německých) spolkových volbách dojde k odpovídající změně kurzu,“ dodala.
Lipavský na sociální síti X uvedl, že Volodymyru Zelenskému daroval českým ministerstvem vydanou publikaci s názvem Prokremelské pohádky, která se odlehčenou formou snaží vyvracet některá lživá či zavádějící tvrzení ruské propagandy.
„Dárek mu udělal radost. Prý by mohla vyjít i ukrajinská verze, pohádek z Kremlu tu poslouchají dost,“ napsal Lipavský. Bližší informace o obsahu schůzky se Zelenským nesdělil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj si 23. listopadu připomněl Den památky obětí holodomoru, při němž zahynulo přibližně tři až pět milionů Ukrajinců. „Chtěli nás zničit. Zabít nás. Podmanit si nás. To se jim nepodařilo. Chtěli skrýt pravdu a nepřiznali strašné zločiny. Nepodařilo se jim to,“ napsal Zelenskij na X.
Obilí vyvezené z Ukrajiny zachránilo ve světě před hladem na 20 milionů lidí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě. Na vrcholné schůzce vystoupil také český ministr zahraničí Jan Lipavský, který druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny. Společným úkolem mezinárodního společenství je podle něj zajistit, aby ukrajinské obilí bylo i v době ruské invaze dostupné všem těm, kdo ho potřebují.
Iniciativa Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) vznikla v roce 2022 na popud Zelenského jako způsob podpory humanitárních dodávek do zemí, kde lidé trpí nedostatkem potravin. Cílem programu je zdůrazňovat roli Ukrajiny jako odpovědného člena světového společenství a čelit ruské propagandě, která svaluje vinu za potravinovou krizi na Ukrajinu a její západní partnery. Finančně na program přispívá řada mezinárodních organizací a desítky zemí včetně Česka.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na okraj summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem byla česká muniční iniciativa i prohloubení dosavadní spolupráce, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Zelenskyj dnes v Kyjevě hostil třetí summit iniciativy Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine), která vznikla v roce 2022 na jeho popud jako způsob podpory humanitárních dodávek obilí do některých zemí i podpory ukrajinských producentů zemědělských plodin.
Litva bude financovat výrobu ukrajinských bezpilotních letounů dlouhého doletu, oznámil 23. listopadu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Část poslanců Evropského parlamentu vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda si majitel sociální sítě X Elon Musk na této platformě uměle zvyšuje viditelnost a dosah vlastních příspěvků. Dnes o tom informovala agentura DPA. EK by podle poslanců měla zjistit, zda Musk jedná v souladu se zákonem o digitálních službách (DSA). Komise dosud neodpověděla. Pod návrh, který podali jako písemnou interpelaci, se podepsalo 42 poslanců z frakcí zelených, socialistů a demokratů (S&D), Levice, Obnovy Evropy a Evropské lidové strany (EPP).
„Nárůst počtu zobrazení se týká také Muskových příspěvků o tématech EU a členských států na X, včetně prokremelské propagandy o válce na Ukrajině nebo antisemitských konspiračních teorií,“ stojí v interpelaci.
Rusko nasadilo proti ukrajinským silám v Kurské oblasti na západě Ruska 59.000 vojáků včetně 11.000 severokorejských vojáků, kteří však ještě podstupují výcvik. Obsazené území v Kurské oblasti, kam Ukrajinci vpadli na počátku srpna, se po ruských protiútocích zmenšilo o přibližně dvě pětiny na současných 800 kilometrů čtverečních. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinského generálního štábu.
Polští farmáři dnes zahájili blokádu velkého přechodu na hranici s Ukrajinou Medyka-Šehyni. Zatím úřady nehlásí žádné potíže, ale blokáda má trvat do konce roku, uvedla polská tisková agentura PAP. Rolníci zablokovali silnici nedaleko hraničního přechodu a nepouštějí do Polska kamiony přijíždějící z Ukrajiny.
Asi tři desítky lidí pochodují s polskými vlajkami po přechodu pro pěší přes silnici, která vede k hraničnímu přechodu. Přes tuto blokádu pouštějí pouze kamiony odjíždějící z Polska na Ukrajinu, ale jen jeden vůz za hodinu. Neblokují osobní auta ani autobusy či vozy přepravující humanitární pomoc nebo vojenský náklad.
Ruské síly údajně postupují v blízkosti pěti osad v Doněcké oblasti, informoval 23. listopadu monitorovací web Deep State. Ruské síly postoupily u Velkého Novosilka, Rozdolne, Maksymivky, Pustynky a Torecka, napsal.
Švédsko souhlasilo s financováním výroby ukrajinských bezpilotních letounů dlouhého doletu, informovalo 22. listopadu ukrajinské ministerstvo obrany. Oznámení přišlo během pracovní návštěvy ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova ve Švédsku a jeho jednání se švédským protějškem Palem Jonsonem.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pátek v Palm Beach na Floridě setkal se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dřívější informaci nizozemských médií dnes potvrdila mluvčí Aliance Farah Dakhlallahová bez bližších podrobností o obsahu jednání. „Jednali o celé škále otázek globální bezpečnosti, kterým Aliance čelí,“ uvedla pouze mluvčí. V Palm Beach se nachází Trumpova soukromá rezidence v rezortu Mar-a-Lago.
Trump při letošní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem ještě před volbami řekl, že v případě zvolení nehodlá finančně podporovat Ukrajinu. V únoru také řekl, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.
Pětapadesátiletý muž přišel o život a jedenáctiletý chlapec byl zraněn při ruském náletu na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Ruská vojska částečně okupují Záporožskou oblast, ale oblastní centrum zůstává v ukrajinských rukách. Ruské letectvo podle Fedorova podniklo během uplynulého dne 15 náletů na Záporoží a region.
Kanadský ministr obrany Bill Blair 22. listopadu oznámil, že na Ukrajinu dorazila slíbená zásilka systémů protivzdušné obrany zakoupených s pomocí kanadské vlády.
Pokročilý raketový systém země–vzduch (NASAMS) vyrobený v USA byl Kyjevu poprvé přislíben již v lednu 2023. Ačkoli Kanada údajně za systém v hodnotě přibližně 289 milionů dolarů zaplatila později na jaře, jeho dodání se zpozdilo.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Noc na sobotu nebyla na Ukrajině klidná, Rusko opět útočilo. Dva smrtící útoky směřovaly na město Záporoží a přilehlou oblast. Výsledkem úderu na obytné domy byla smrt 55letého muže, 11letý chlapec byl zraněn, informovala s odkazem na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova ukrajinská média.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.