Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Polsko vyjádřilo ochotu zvýšit vývoz elektřiny na Ukrajinu, pokud Slovensko zastaví její dodávky, informovala 29. prosince agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaného polského představitele.

V Charkově se dnes koná smuteční ceremoniál za padlé ukrajinské vojáky a kamarády. 

Fico vyčíslil, že jednostranné zastavení tranzitu přes Ukrajinu na Slovensko připraví evropské občany, podniky a infrastrukturu o desítky miliard eur ročně, Ukrajinu pak o téměř 800 milionů eur (20,1 miliardy Kč) a možnost dovozu plynu z Evropy a Slovensko přijde o více než 400 milionů eur na tranzitních poplatcích a o více než miliardu eur kvůli zvýšení ceny této komodity po zastavení tranzitu. Rusko podle něj přijde o zhruba dvě miliardy eur, což jsou přibližně tři procenta všech ztrát způsobených 27 zemím EU. Navíc Rusko tento plyn snadno umístní na jiné trhy, čímž se výše ztrát pro Rusko může rovnat nule.

Slovenský premiér Robert Fico sdílel otevřený dopis představitelům EU. Dopis sdílí v reakci na stávající roztržku mezi Slovenskem a Ukrajinou kvůli plynu. „Zelenskyj jednostranně a bez jakýkoliv konzultací s orgány EU oznámil, že po prvním lednu Ukrajina nebude zapezpečovat přes svoje území žádný tranzit plynu směrem na Slovensko a pro další odběratele,“ začíná dopis předsedy vlády a zdůrazňuje jednostrannost tohoto rozhodnutí.

Předsedy Unie oslovuje s tím, že jeho stát bude takovýmto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozený. „A to především ve světle probíhající a nevyhnutelné konsolidaci veřejných financí, které nám předchozí vláda zanechala v katastrofálním stavu,“ uvádí dále, a rýpe tak rovnou do svých oponentů. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícísemi státy světa,“ dodává. 

Zdůrazňuje, že nerozumí tomu, proč nebyla uskutečněná mohutnější analýza toho, jak ekonomicky dopadne přerušení tranzitu na členské státy. „Dopady jsou podceňované,“ myslí si slovenský premiér a vzkazuje, že se obrátil na slovenskou společnost SPP, která je jedním z významných obchodníků na trhu, aby mu na to poskytla odborný pohled. A tuto analýzu zveřejňuje právě v otevřeném dopise a na sociální síti. 

„Tam, kde se odvaha snoubí s loajalitou, stojí naši obránci a jejich chlupatí přátelé spolu a chrání naši svobodu,“ píše na sociální síti X obrana Ukrajiny. A připojuje snímek vojáka se psím společníkem. 

Ruské invazní síly tento týden zaútočily na Ukrajinu více než 370 drony, asi 280 řízenými leteckými bombami a 80 střelami různého typu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda poznamenal, že to je nejnižší počet Rusy vyslaných útočných bezpilotních letounů od začátku září, kdy hlava státu začala zveřejňovat týdenní bilance útočících ruských dronů, pum a střel.

V Kurské oblasti mělo přijít o život už více než 1000 mužů z KLDR, tvrdí to mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. „Je jasné, že ruští a severokorejší vojenští velitelé považují tyto jednotky za postradatelné a nařizují jim beznadějné útoky,“ uvedl Kirby. 

Podle ukrajinského serveru The Kyiv Independent mnozí dokonce raději spáchají sebevraždu, než aby se vzdali Ukrajincům.

Vysoký představitel NATO varuje před velkým množstvím obětí v případě, že Rusko ještě více zesílí na poli skrytých a hybridních hrozeb, James Appathurai to řekl v rozhovoru pro SkyNews. 

Podle Appathuraie, který působí jako náměstek generální tajemníka pro inovace a hybridní a kybernetickou oblast, existuje reálná hrozba, že Rusko proti NATO zesílí sabotážní a žhářské útoky. Už nyní je navíc počet takových útoků na číslech, které by před pěti lety byly nepřijatelné. Jednat se může o stovky případů úspěšných a i neúspěšných. V poslední době se mluví především o sabotáže důležitých podmořských kabelů. „Vidí nás jako nepřítele a je to čím dál horší,“ podotkl.

Západ by si podle něj měl říci, kolik takových útoků v „šedé zóně“ vlastně bude trpět. Bohužel, dle jeho názoru je velice nejasná hranice toho, co je oficiálně považováno za útok, na nějž již může NATO jako společenství zareagovat. „NATO potřebuje Rusku lépe vytyčit, jaké jsou červené linie,“ konstatoval. 

Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla.

„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.

Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.

„Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech,“ uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. „A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj,“ dodal prezident středoasijské země.

Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že „některé kruhy“ v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale bylo podle něj přiznat vinu a omluvit se. „Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze,“ uvedl Alijev.

Letadlo Azerbaijan Airlines, které ve středu havarovalo, poškodilo nad ruským územím ostřelování ze země, uvedl ázerbájdžánský prezident Alijev.

Rusko bude muset upustit od svého moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu, řekl v dnes publikovaném rozhovoru s agenturou RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vrcholný diplomat zároveň obvinil Spojené státy z toho, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Washington se k jeho prohlášení zatím nevyjádřil.

V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.

Ruská strana je připravena posoudit jakékoli vážné a konkrétní návrhy na řešení ukrajinské krize. Uvedlo to ruské velvyslanectví v Praze na sociální síti v reakci na páteční výroky českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Lipavský v pátek sdělil ČTK, že ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a místo toho denně posílá na Ukrajinu další útoky. Lipavský to uvedl poté, co jeho slovenský protějšek Juraj Blanár potvrdil, že Slovensko je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině.

Dobré ráno vážení čtenáři. I dnes Vás budeme zásobit zprávami ze světa a z domova, které se dotýkají války na Ukrajině. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za „opravdu kritickou“ situaci, kdy došlo k úniku topného oleje do Černého moře poblíž Krymu. Úřady odhadují, že z 9200 tun oleje uniklo z tankerů zhruba 40 %.