Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Úřad ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dnešním prohlášení uvedl, že Rusko tento týden udeřilo na Ukrajinu více než 400 střelami a drony. V pondělí země čelila kombinovanému vzdušnému útoku, který byl podle Zelenského největším od počátku invaze v únoru 2022. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že zničila 102 ze 127 různých druhů střel a 99 ze 109 dronů.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes na okraj mezinárodní konference Globsec v Praze jednala se svým italským protějškem Guidem Crosettem o podpoře Ukrajiny, bezpečnostní situaci v Africe a na Blízkém východě či o česko-italské obranně-průmyslové spolupráci a projektu pořízení amerických letounů F-35. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dekretem odvolal velitele letectva Mykolu Oleščuka. Bez dalších podrobností o tom informovala agentura Reuters. Stalo se tak krátce poté, co Ukrajina v pondělí přišla o jednu z prvních dodaných amerických stíhaček F-16.
Ztrátu stroje oznámilo letectvo ve čtvrtek, kdy se také konal pohřeb pilota, který incident nepřežil.
Šest mrtvých včetně dítěte a nejméně 55 zraněných si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámily místní úřady.
Válka na Ukrajině donutila Evropskou unii porozumět tomu, jak je západní Balkán důležitý pro bezpečnost v Evropě. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl albánský premiér Edi Rama. Status kandidátské země mají z regionu Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo, které podalo žádost o členství v prosinci 2022.
Albánie a další západobalkánské státy podle Ramy dlouho poslouchaly, že region se stane částí EU, že je tam jeho místo, ale žádný vývoj v tomto směru delší dobu nenastal. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 si ale Unie podle něj uvědomila, jak důležitý západní Balkán je pro bezpečnost Evropy.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde útočili Rusové.
Ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov a ministr obrany USA Lloyd Austin spolu jednali ve Washingtonu. Podívejte se na nové snímky.
Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. K jeho zadržení však nyní vyzvala zemi Ukrajina. „Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram.
Ministři obrany zemí EU se dnes shodli, že do konce roku by mělo být v Evropské unii vycvičeno 75.000 ukrajinských vojáků. Po skončení neformální ministerské schůzky v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Výcvik by měl podle Borrella probíhat co nejblíže Ukrajině, nicméně nikoli na jejím území.
Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků, řekla v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. „Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci,“ řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. „Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru,“ podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.
Tři mrtvé včetně dítěte si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámil charkovský starosta Ihor Terechov.
„Okupanti zabili dítě přímo na dětském hřišti. Zraněni byli nejméně tři další lidé,“ citoval Reuters Terechova. Další dva lidé zahynuli ve 12podlažní budově, která po útoku začala hořet.
Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech.
Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to dnes novinářům řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl dnes Peskov bez dalších podrobností.
Von der Leyenová se ve svém prvním velkém projevu od znovuzvolení do čela Evropské komise věnovala energetické soběstačnosti a dřívější závislosti Evropy na ruských fosilních zdrojích: „Putinův pokus vydírat unii nejen kompletně selhal, ale přímo podnítil nárůst domácí výroby energie, díky níž jsme nezávislí. Vzali jsme si z toho ponaučení. Když hovoříme o své energii, musíme svou energii vyrábět. Víc obnovitelných zdrojů. Víc jádra. Víc efektivity.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vychválila „houževnatost většiny středoevropských zemí“ vstříc ruské agresi na Ukrajině. „Evropa v minulých letech objevila další stránku impresivní síly této části kontinentu,“ uvedla předsedkyně na konferenci Globsec v Praze. „Od chvíle, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu, stali jste se tlukoucím srdcem evropské solidarity. A po dvou letech ruské agrese to stále platí,“ pokračovala von der Leyenová. „Západ Evropy má hodně se učit od východu Evropy.“
Prezident Petr Pavel zahájil mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec, jež se z Bratislavy letos přesunula do Prahy. „Čelíme dlouhému konfliktu s nejistým výsledkem. Čas může pracovat v náš prospěch a prospěch Ukrajiny, ale jen pokud dokážeme stát pospolu a poučit se z uplynulých dvou a půl let. V tuto chvíli se potýkáme s Ruskem, které nadále věří, že nemá žádný důvod změnit své činy. K dosažení trvalého míru musíme nadále poskytovat dostatečnou a předvídatelnou pomoc Ukrajině,“ pronesl prezident. „Rusko musí pochopit, že pokračovat v této pomýlené válce už nebude v jeho zájmu.“
Ukrajinská prokuratura uvedla, že ruský útok v Sumách poškodil závod společnosti, která vyrábí obaly na jídlo pro děti, džusy a chemikálie používané v domácnosti. Úder zranil celkem devět lidí, 48letá žena svým zraněním podlehla.
„Víme, že ruské diplomatické mise slouží hybridní válce, která je vedena proti Evropě,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský v interview pro Deutsche Welle. Proto usiluje o další omezování svobody pohybu ruských diplomatů po EU.
Průmyslový podnik v Sumách podle tamních úřadů v noci na dnešek zasáhl vzdušný úder, který způsobil požár. Obyvatelům správa doporučila, aby kvůli hustému kouři nevycházeli ven a neotevírali okna. Na likvidaci ohně hasiči pracovali ještě dnes ráno. Zraněných je podle předběžných údajů devět lidí.
Podle šéfa diplomatické služby EU je nyní cílem Evropské unie vycvičit 60 000 ukrajinských vojáků, s ministry obrany chce ale jednat o navýšení tohoto počtu. Josep Borrell to dnes prohlásil v Bruselu před zahájením neformálního jednání ministrů obrany EU. Česko na schůzce zastupuje náměstek ministryně Daniel Blažkovec.
„Nejdůležitějším tématem dnešního jednání je vojenská podpora Ukrajině. Budeme diskutovat o navýšení kapacit pro trénink vojáků i o tom, jak zlepšit koordinaci,“ řekl Borrell novinářům s tím, že se situací bránící se země ministry seznámí jejich ukrajinský protějšek Rustem Umerov.
Podle Borrella bylo v posledních dnech jasně vidět, že chce ruský prezident Vladimir Putin uvrhnout Ukrajinu „do tmy a zimy“ zničením veškeré energetické infrastruktury. „Ukrajina se může úspěšně bránit, jen když má naši podporu,“ dodal Borrell, kterého ve funkci letos na podzim nahradí někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad ruským územím a anektovaným Krymským poloostrovem 18 dronů z Ukrajiny, uvedlo v krátkém hlášení ruské ministerstvo obrany. Exploze se v noci ozvaly u krymského města Džankoj, píše ruskojazyčný server BBC, podle kterého s příchodem noci vyslalo řadu dronů i Rusko. Jejich celkový počet ani rozsah způsobených škod na Ukrajině zatím není k dispozici. V severoukrajinském městě Sumy po vzdušném útoku hoří.
Jednou ze zvažovaných verzí včerejšího pádu ukrajinského letadla F-16 je i sestřelení vlastní protivzdušnou obranou, uvedla ukrajinská redakce rozhlasové stanice Hlas Ameriky s odvoláním na anonymní zdroj z ukrajinského letectva. K dalším hypotézám patří technická závada či chyba pilota.
Stíhačku sestřelila raketa Patriot vinou nedostatečné koordinace mezi jednotkami, napsala na sociální síti ukrajinská poslankyně Marjana Bezuhlá. Poslankyně je známá ustavičnou kritikou ukrajinské generality, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Dobré ráno, dopravní policie v Kurské oblasti na západě Ruska, kam vpadly na počátku srpna ukrajinské jednotky, přestala s automatickým udělováním pokut řidičům za překročení povolené rychlosti a pokuty uložené ve správním řízení na počátku ukrajinské invaze zrušila. Oznámila to mluvčí ruského ministerstva vnitra Irina Volková. Podle ní policie postupovala na základě ustanovení zákona o počínání v „krajní nouzi“. Stalo se tak poté, co si ruští prováleční blogeři a dobrovolníci pomáhající při evakuaci lidí z Kurské oblasti stěžovali, že ukrajinské drony útočí na auta, která rychlostní omezení dodržují – a pokud řidič ve snaze uniknout útočícímu dronu šlápne na plyn, dostane pokutu, napsal server Mediazona.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.