„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Datum:
Zobrazit další dny Skrýt dny
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Rusko také podle BBC mění cíle úderů a způsob, jakým se na ně připravuje. V pátek 29. prosince bombardovalo města napříč Ukrajinou, v úterý 2. ledna "pouze" Kyjev a Charkov. Ukrajinská tajná služba SBU přitom v úterý oznámila, že našla a deaktivovala "dvě robotické on-line bezpečnostní kamery", do kterých se podle ní nabouralo Rusko a využívalo je ke špionáži ukrajinské obrany a k průzkumu cílů.
Jak dlouho může Moskva pokračovat v těchto rozsáhlých úderech, není podle BBC jasné. Ukrajina se před zimou obávala, že nepřítel hromadí zbraně pro rozsáhlé útoky. Francouzský deník Le Monde v této souvislosti cituje ukrajinské představitele, podle nichž má Rusko stále k dispozici přibližně 1000 střel balistických nebo s plochou dráhou letu a je schopno vyrobit přibližně 100 dalších měsíčně.
Rusko podniká nálety na Ukrajinu od začátku své invaze v únoru 2022. Poslední série ruských vzdušných úderů na ukrajinské území ovšem představuje jejich smrtící eskalaci. Na svém webu to dnes napsala britská veřejnoprávní stanice BBC News, podle níž se také mění taktika útočících Rusů.
Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že zintenzivní útoky na Ukrajinu, a Kyjev si nyní uvědomuje, co tím myslel, píše BBC a připomíná úterní slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož invazní vojska vypustila proti Ukrajině 500 střel a útočných dronů za pouhých pět dní. Zahynulo šest desítek civilistů napříč zemí, nejvíce v pátek 29. prosince, kdy Rusko podniklo jeden z největších vzdušných úderů na Ukrajinu.
Rodina a přátelé se dnes v Kyjevě rozloučili s ukrajinským vojákem Svjatoslavem Romančukem. Na konci prosince padl na frontové linii u Lymanu.
Podle Ukrajiny co do počtu jde o dosud největší výměnu zajatců mezi Kyjevem a Moskvou od začátku ruské invaze v únoru 2022. Ukrajinský koordinační štáb vzápětí dodal, že ve skupině je i šest civilistů a pět žen.
„Uděláme vše proto, abychom vrátili všechny naše lidi, kteří jsou nyní v ruském zajetí," prohlásil rovněž ukrajinský prezident a připojil videozáznam, na němž skupina mužů s ukrajinskými vlajkami provolává vlastenecká hesla.
Podívejte se na video s propuštěnými zajatci. Ukrajina propustila 248 zajatých ruských vojáků a Rusko 230 vojáků a civilistů.
Kyjev a Moskva po delší době informovaly o nové výměně válečných zajatců. Ukrajina propustila 248 zajatých ruských vojáků a Rusko přes 200 vojáků a civilistů, uvedli dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
„Naši jsou doma. Z ruského zajetí se vrátilo přes 200 našich vojáků a civilistů,“ napsal na komunikační platformě Telegram Zelenskyj. Mezi nově propuštěnými zajatci jsou podle něj příslušníci ozbrojených sil, ukrajinské národní gardy, námořních sil i pohraničníci. Část z nich se podílela na obraně ukrajinského Mariupolu, který Rusko ovládlo na jaře roku 2022, dodal Zelenskyj.
V Kyjevě dnes skončily záchranné operace a rozebírání sutin zničených budov po rozsáhlém ruském raketovém útoku z 29. prosince, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Bilance obětí tohoto útoku v hlavním městě stoupla na 30 poté, co dnes přišla zpráva o smrti jednoho z hospitalizovaných raněných. Po celé zemi si páteční nálety podle ministerstva vyžádaly 53 obětí na životě.
Podívejte se na následky ostřelování v Kyjevě.
Ukrajina bude letos potřebovat asi 837 miliard korun vnější pomoci, což je méně než v roce 2023, řekl dnes na jednání vlády ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Loni podle něj Ukrajina dostala ze zahraničí pomoc ve výši 42,6 miliardy dolarů. „Potřeby v tomto roce představují více než 37 miliard dolarů,“ citoval Šmyhala ukrajinský server Ekonomična pravda.
Předseda ukrajinské vlády také uvedl, že největšími podporovateli Ukrajiny v uplynulém roce byly Evropská unie, Spojené státy, Mezinárodní měnový fond, Japonsko, Kanada, Británie a Světová banka. Dodal, že z loňské zahraniční pomoci tvořily 27 procent dotace. Ukrajina stále zvyšuje příjmy rozpočtu z vlastních zdrojů, především z daní a celních poplatků, sdělil také Šmyhal.
Polští zemědělci chtějí od čtvrtka opět blokovat přechod Medyka-Šehyni na hranici s Ukrajinou. Organizátor protestu agentuře PAP řekl, že rolníci pořád ještě nedostali písemnou záruku, že jejich požadavky budou splněny. Proto se rozhodli pokračovat v protestu.
Zemědělci zahájili protest 23. listopadu. Na Štědrý den jej ale přerušili, protože ministr zemědělství Czeslaw Siekerski jim o den dříve v Medyce slíbil, že jejich požadavky budou splněny. Farmáři požadují zejména dotaci na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši.
„Pořád ještě jsme nedostali písemné potvrzení podepsané premiérem Donaldem Tuskem, že naše požadavky budou splněny, a tak pokračujeme v protestu,“ řekl agentuře PAP organizátor protestu Roman Kondrów. Dodal, že byl jen pořízen písemný záznam ze setkání z 23. prosince, kde ministr Siekerski a jeho náměstek Michal Kolodziejczak ujišťovali, že požadavky protestujících zemědělců budou splněny. „Ale nedostali jsme záruky, písemné prohlášení, a tak obnovíme protest,“ dodal.
Severoatlantická aliance dnes oznámila, že členským zemím pomůže nakoupit až 1000 raket pro systém protivzdušné obrany Patriot. Chce, aby spojenci mohli lépe chránit své území v době, kdy Rusko stupňuje vzdušné údery proti Ukrajině, informovala tisková agentura AP.
Agentura NATO pro poskytování podpory a pořizování výzbroje (NSPA) uvedla, že podpoří skupinu zemí, včetně Německa, Nizozemska, Rumunska a Španělska, při nákupu raket do amerických systémů Patriot, které se používají k obraně proti řízeným a balistickým střelám i nepřátelským letadlům.
Hodnota zakázky by podle informací ze zbrojního průmyslu mohla činit přibližně 5,5 miliardy dolarů (124 miliard korun).
„Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko provádí nábor členů do své vlastní 'soukromé armády', žoldnéřské společnosti Hispaniola (Espanola), uvedla 3. ledna ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Hispaniola byla dříve součástí ruské militantní skupiny Vostok Battalion jako dobrovolnická jednotka ruských fotbalových chuligánů,“ uvádí list The Kyiv Independent. „Od roku 2023 je Hispaniola podle vojenské rozvědky pod kontrolou Jednotného Ruska jako soukromá vojenská společnost.“
Kyjev: Obyvatelé a dobrovolníci likvidují následky úterního ruského útoku.
V ruské vesnici Petropavlovka, kterou v úterý zasáhla munice „nouzově“ shozená z ruského bombardéru útočícího na Ukrajinu, jsou čtyři zranění. Uvedl to dnes na sociální síti gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. O den dříve ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že se bombardování vlastní vesnice obešlo bez zraněných civilistů.
„Naštěstí nejsou mrtví. Lékařskou pomoc vyhledali čtyři lidé s lehkými zraněními,“ napsal Gusev. Úřady podle něj chtějí znovu postavit devět domů poškozených při výbuchu a odškodnit majitele pěti poškozených aut a jednoho traktoru. Exploze letecké munice také rozbila okna a poškodila střechy místní školy, ve které se učí 32 dětí, kulturního domu a sídla obecního úřadu.
Životy tří civilistů si vyžádalo ruské ostřelování vsi Plavni v Záporožské oblasti a vsi Sadove v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Při ranním ostřelování města Hirnyk na východě země utrpěl zranění šestnáctiletý mladík, uvedla prokuratura podle serveru RBK-Ukrajina.
„Nepřátelský dělostřelecký granát připravil o život dva obyvatele vsi Plavni: čtyřiapadesátiletého muže a třiašedesátiletou ženu,“ uvedl náčelník oblastní vojenské správy Jurij Malaško na sociální síti Telegram. Při ostřelování města Orichiv byla zraněna také šestasedmdesátiletá žena, dodal.
„Ruská armáda zabila staršího muže v Sadovem. Okolo 11:10 (10:10 SEČ) okupační vojska spustila dělostřeleckou palbu. Jeden z granátů zasáhl obytný dům. Pod jeho troskami zahynul místní obyvatel,“ napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Ukrajinský zrádce, bývalý generál tajné služby SBU Andrij Naumov, který byl v Srbsku odsouzen k ročnímu vězení za praní peněz, vyšel na svobodu, napsal dnes server BBC News s odvoláním na vyjádření soudu v srbském městě Niš. Nemá ale dovoleno opustit zemi a místo pobytu, dokud neskončí odvolací proces, uvedl mluvčí soudu.
Soud s bývalým členem vedení SBU v Niši na jihu Srbska trval déle než rok. Předloni v březnu ukrajinské úřady označily generála za zrádce, zahájily jeho stíhání v několika případech, zbavily jej hodnosti brigádního generála a vyhlásily po něm mezinárodní pátrání.
Generál podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda opustil Ukrajinu jen několik hodin před zahájením ruské invaze 24. února 2022. Nakonec se objevil v Srbsku, kde jej zadrželi kvůli penězům v hotovosti, které nenahlásil celníkům. Srbský soud jej odmítl vydat do vlasti a odsoudil jej k roku vězení za praní peněz.
Počet zaměstnaných cizinců na pětimilionovém Slovensku loni na podzim poprvé překročil hranici 100.000. Vyplývá to z údajů místního ústředí práce, které tyto statistiky sleduje. Cizinců na slovenském pracovním trhu přibývá dlouhodobě, zaměstnavatelé v době nízké nezaměstnanosti opakovaně upozornili na problémy s obsazováním volných pracovních míst.
V listopadu na Slovensku legálně pracovalo 100.943 cizinců, meziročně to představuje nárůst o 15 procent. V zemi, ve které pracuje kolem 2,6 milionu lidí, tak tvořili necelá čtyři procenta pracovní síly.
Dvě pětiny zahraničních pracovníků na Slovensku tvoří Ukrajinci. Ti ve větším počtu pracovali na Slovensku už před ruskou vojenskou invazí do sousední země, která začala předloni v únoru a která vyvolala uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která je největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla dnes Rada EU.
„V souladu se zákazem dovozu ruských diamantů, který jsme zavedli ve dvanáctém balíčku sankcí, dnes EU zařadila Alrosu, největšího producenta diamantů na světě, a jejího šéfa,“ tweetuje šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Prokuratura ukázala následky nočního útoku na Charkov,“ tweetuje kanál Nexta snímky z východoukrajinského města. „Bylo zaznamenáno částečné zničení školy a poškození budov mateřské školy. Byla rozbita okna v obytných domech. Strážci zákona našli fragmenty rakety S-300.“
Západ by měl v reakci na poslední ruské útoky proti Ukrajině zpřísnit sankce vůči Rusku a dodat Ukrajině střely s dlouhým doletem, vyzval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
„Na nejnovější útok proti Ukrajině bychom měli odpovědět jazykem, kterému Putin rozumí: zpřísněním sankcí, aby nemohl vyrábět nové zbraně s pašovanými součástkami, a tím, že Kyjevu poskytneme střely dlouhého doletu, které umožní zasáhnout odpalovací místa a velitelská centra,“ napsal Sikorski na sociální síti X.
Ukrajinský vzdušný útok v Kurské oblasti Ruska poškodil rozvodnu a způsobil, že několik obcí zůstalo bez elektřiny a 17 obytných domů se ocitlo bez dodávek tepla, uvedl dnes gubernátor Roman Starovojt podle TASS.
Několik vzdušných cílů zničila ruská protivzdušná obrana dnes v noci nedaleko ruského oblastního města Belgorod, které leží poblíž hranic s Ukrajinou. Oznámila to dnes média s odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova. Úřady v samotném Belgorodu mezitím odvolaly letecký poplach, vyhlášený kvůli nebezpečí raketových útoků, uvedla agentura Interfax.
„Nad Belgorodem a Belgorodským okresem zasáhl náš systém protivzdušné obrany. Sestřelil několik vzdušných cílů přilétajících k městu. Nemáme v tuto chvíli informace o následcích,“ napsal Gladkov na sociální síti Telegram. Později dodal, že situace ve městě zůstává napjatá, a vybídl obyvatelstvo k nahlášení případných škod.
Celkové jmění 25 nejbohatších Rusů v loňském roce vzrostlo o 50 miliard dolarů (asi 1,1 bilionu Kč) na 328.53 miliardy dolarů (asi 7,4 bilionu Kč). V roce 2022 se zmenšilo o 93 miliard (asi 2,1 bilionu Kč), napsal server Meduza s odvoláním na žebříček miliardářů agentury Bloomberg.
Nejvíce zbohatl spolumajitel ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov, jehož jmění se během loňského roku rozmnožilo o 9,3 miliardy dolarů a dosáhlo výše 24,7 miliardy dolarů. Z 25 nejbohatších Rusů loni zchudl jediný - podnikatel Vjačeslav Kantor, jehož kapitál se zmenšil o 149 milionů dolarů na 6,2 miliardy.
Pořadí největších ruských boháčů vede největší akcionář těžařského gigantu Nornickel Vladimir Potanin s majetkem odhadovaným na 31,1 miliardy dolarů, následovaný hlavním akcionářem plynárenské společnosti Novatek Leonidem Michelsonem (27,5 miliardy); následují Vagit Alekperov, většinový vlastník oceláren NLMK Vladimir Lisin (23,9) a oligarcha Ališer Usmanov (21,1), který býval jedním z majitelů britského fotbalového klubu Arsenal. V souvislosti s válkou proti Ukrajině a protiruskými sankcemi odešel z čela Mezinárodní šermířské federace (FIE). Další příčky patří Alexeji Mordašovovi, Andreji Melničenkovi, Michailu Prochorovovi, Gennadiji Timčenkovi a Michailu Fridmanovi.
Dobré ráno!
Ruská protivzdušná obrana sestřelila nad mořem u Sevastopolu na anektovaném Krymu blíže neupřesněnou ukrajinskou střelu, oznámila včera večer média s odvoláním na Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva.
„Podle informací od záchranné služby Sevastopolu (střela) nezpůsobila žádné škody na infrastruktuře,“ napsal gubernátor na sociální síti Telegram. Krymské zpravodajské kanály v sociálních sítích před gubernátorovým vyjádřením informovaly o několika hlasitých výbuších, které byly slyšet v Sevastopolu a okolí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.