Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vyšetřovací výbor Ruské federace potvrdil, že ukrajinské letectvo v únoru sestřelilo nad Azovským mořem vzácný ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50, přičemž zahynulo deset členů posádky.
Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo dnes večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má „mezinárodní přesah“. Spekuluje se zejména o vojenské podpoře, kterou by Pchjongjang mohl poskytnout Moskvě válčící už více než dva roky proti Ukrajině.
Putina podle BBC doprovázejí ministr obrany Andrej Belousov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a představitelé ruské vesmírné agentury Roskosmos. Ruské úřady už dříve uvedly, že Moskva chce s KLDR prohloubit spolupráci ve všech oblastech. Šéf Kremlu vpředvečer návštěvy oznámil, že Moskva hodlá s KLDR podepsat „komplexní dohodu o strategickém partnerství“, jejíž součástí by měla být i bezpečnostní spolupráce.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti
Lotyšská vláda vyčlenila 10 milionů eur z pohotovostních fondů na posílení obrany na východní hranici země, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.
Dva lidé zemřeli při výbuchu miny v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou poté, co vstoupili do zakázaného pásma a ignorovali cedule varující před nebezpečím. Na platformě Telegram to dnes uvedl oblastní gubernátor Alexandr Bogomaz. Třetí člověk podle něj utrpěl zranění.
Incident se odehrál v Klimovském okrese, který sousedí s ukrajinskou Černihivskou oblastí. Bogomaz vyzval obyvatele, aby v pohraničních obcích nechodili do míst, kde jsou cedule varující před minami. Více podrobností nesdělil.
Švédsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli tomu, že v pátek ruský bombardér Su-24 narušil vzdušný prostor této skandinávské země. Informuje o tom dnes agentura AFP.
Ruské vojenské letadlo krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland a švédská armáda k němu vyslala dvě stíhačky Gripen. „Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti,“ řekl v pátek šéf švédského letectva Jonas Wikman. „Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli,“ doplnil.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Ukrajinská generální prokuratura uvádí, že ukrajinská armáda objevila během leteckého průzkumu na jedné z bojových pozic v Doněcké oblasti obrněné vozidlo ukrajinských ozbrojených sil a na něm hlavu ukrajinského vojáka. Zprávu úřad doplnil fotografií vozidla, která je částečně rozmazaná v místech kapoty vozu.
Ukrajina je blíže společné roamingové zóně se státy Evropské unie. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury DPA podepsal odpovídající změnu zákona. Pro válkou zmítanou zemi je to další krok ke sblížení s EU. Ukrajina je prvním kandidátem na vstup do EU, který takový krok učinil.
„Nyní musíme obdržet kladné hodnocení našich legislativních změn z evropské strany a zahájit jednání s EU o přistoupení k jednotnému roamingovému prostoru,“ uvedl ministr pro digitální technologie Mychajlo Fedorov.
USA záměrně zdržují výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16, což povede k tomu, že bude méně vycvičených pilotů než stíhaček, řekla ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová deníku Times.
Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Estonská bezpečnostní policie (KaPo) podle stanice ERR vinila Morozova, jenž je ruským občanem, ze spolupráce s ruskými tajnými službami.
Estonské bezpečnostní složky zatkly Morozova na začátku ledna a obvinily ho mimo jiné ze shromažďování informací o vnitřní, obranné a bezpečnostní politice Estonska či o vztazích se spojenci nebo sociální soudržnosti. Ředitel KaPo Margo Palloson tehdy ERR řekl, že univerzity jsou považovány za cíle, neboť mají přístup k údajům, které mohou pomoci ruským tajným službám lépe se zaměřit na estonskou společnost či instituce.
Švýcarské úřady vyšetřují ruského diplomata, který čelí podezření, že si chtěl nezákonně opatřit zbraně a nebezpečné látky. Informoval o tom švýcarský deník Tages-Anzeiger a podle agentury DPA dnes švýcarské spolkové státní zastupitelství potvrdilo, že v této souvislosti požádalo vládu o souhlas se stíháním politického trestného činu. Státní zastupitelství a policie už v rámci „zajišťovacích opatření“ provedly domovní prohlídky, sdělil úřad DPA.
Podle Tages-Anzeiger se vyšetřování soustřeďuje na diplomata, který je akreditovaný na ruském velvyslanectví v Bernu. Tento údajný agent se dostal do podezření jen několik týdnů před víkendovým švýcarským summitem o míru na Ukrajině. Mezi delegacemi ze stovky zemí a organizací bylo 57 hlav států a šéfů vlád, ale nikdo z Ruska, které na jednání nebylo pozváno.
Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice viní reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně je Kurmaševová stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Pokles důvěry Čechů v armádu souvisí podle agentury STEM s jejich politickými preferencemi. Mezi příznivci nejsilnějších politických stran jsou rozdíly v důvěře v desítkách procentních bodů, uvedl dnes před poslanci branného výboru analytik STEM Jiří Táborský. Důvěra v armádu se podle STEM snižuje čtvrtým rokem v řadě, letos v lednu jí věřilo 62 procent obyvatel. Proti březnu 2020, kdy se armáda těšila největší důvěře, to je podle dat STEM propad o 16 procentních bodů.
„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ sdělil Táborský v aktuální tiskové zprávě STEM.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.
Dva údajní ruští špioni zadržení v roce 2022 ve Slovinsku by mohli být součástí širší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Uvedl to americký deník The Wall Street Journal (WSJ), podle nějž by do výměny mohl být zahrnut také jeho dopisovatel Evan Gershkovich zadržovaný v Rusku.
Podle WSJ se očekává, že slovinský soud v utajeném procesu s údajnými agenty ruské rozvědky SVR Arťomem Dulcevem a Annou Dulcevovou vynese rozsudek v nejbližších týdnech. Obžalovaným hrozí za špionáž až osmiletý trest vězení.
Dvojice, která se vydávala za argentinský pár, žila se dvěma dětmi školního věku na severu Lublaně. Jejich zpravodajským cílem byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.
„V Rusku se konají hry BRICS, měly být 'alternativou' k olympijským hrám,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější poradce z ukrajinského ministerstva vnitra. Skupina zemí BRICS zahrnuje Rusko a další mocnosti, které se snaží vytvořit globální protiváhu Západu. Ruští sportovci na blížící se olympijské hry nemohou kvůli sankcím.
„Ruská média již informují, že ruští sportovci získali stovky medailí. Tajemství: V mnoha soutěžích soutěží pouze jeden sportovec,“ upozorňuje Heraščenko. Tak jako v soutěži „akvabeláků“, totiž uměleckém plavání mužů.
Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Dnes to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i na nás,“ uvedla.
Turecké zpravodajské služby varovaly ruské kolegy, a pomohly tak odvrátit připravovaný teroristický útok v Moskvě, druhý po útoku na koncertní sál Crocus City Hall na předměstí ruské metropole. Teroristé chtěli zaútočit na přeplněné obchodní centrum, ale díky zásahu Turecka se tento útok podařilo odvrátit, napsal dnes na svém webu deník Kommersant s odvoláním na informace, které zveřejnil turecký list Hürriyet.
Útok v Moskvě podle těchto informací připravovali teroristé napojení na Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Turecké tajné služby dlouhodobě sledovaly činnost její místní buňky, která se účastnila lednového útoku na katolický kostel v Istanbulu. Bezpečnostní složky při vyšetřování vyslechly několik lidí a později navázaly kontakt s ruskou stranou.
Kontrarozvědka SBU zadržela prodavačku, která sledovala pohyby ukrajinských jednotek a předávala informace Rusům. „SBU postupovala aktivně, předem odhalila ruskou informátorku a zadržela ji při činu, když fotografovala pohyb ukrajinských obrněných vozidel,“ hlásí ukrajinská tajná služba.
„Vyšetřování odhalilo, že podezřelá byla prodavačkou v jedné z vesnic na jihu Dněpropetrovské oblasti, která sousedí se Záporožskou oblastí. Informátorka se snažila navázat úzké kontakty s ukrajinskou armádou, aby 'tajně' získala potřebné informace.“ Prodavačce, jejíž bratr na Krymu velí jedné z okupačních jednotek, hrozí 12 let vězení.
Skladiště s ropnými produkty v Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, postihl v noci na dnešek rozsáhlý požár. Podle ruských úřadů areál zasáhly bezpilotní prostředky, píše agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech.
Sklad se nachází u města Azov. „Podle předběžných údajů nejsou žádné oběti,“ uvedl podle agentury Reuters gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev. Podle něj požár vypukl kvůli útoku bezpilotních prostředků. Na místě zasahují desítky hasičů.
Ukrajina požár nekomentovala. Kyjev však mnohokrát zopakoval, že útoky na dopravní či energetickou infrastrukturu podkopávají schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině, píše agentura Reuters.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Dobré ráno, ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Rusko a KLDR podle Putina, který dnes zahájí návštěvu této asijské země, spojuje to, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy. „Velmi si ceníme pevné podpory, kterou KLDR poskytuje ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedl Putin.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.