Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v úterý ráno, dobrou noc.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková, která odstupuje ze své funkce, zveřejnila 21. dubna video na rozloučenou, v němž shrnuje své tříleté působení. Brinková prohlásila, že působení ve funkci velvyslance USA na Ukrajině bylo „ctí mého života." Vzpomíná, že na Ukrajinu přijela v květnu 2022, tedy v době, kdy země bojovala o přežití.
Ačkoli nebyl uveden žádný oficiální důvod jejího odchodu, list The Financial Times s odvoláním na informované zdroje uvedl, že Brinková podala rezignaci kvůli rostoucím politickým neshodám s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V Kupjanském sektoru fronty zajali vojáci 15. operační brigády Národní gardy Ukrajiny (NGU) skupinu ruských pěšáků. Informoval o tom velitel NGU Oleksandr Pivnenko na Telegramu, kde také zveřejnil video z této události.
„Snažili se získat oporu, ale něco nešlo podle plánu. V Kupjanském sektoru bojovníci 2. praporu zvláštního určení 15. brigády NGU Kara-Dag zajali nepřátelskou pěší skupinu, která se pokoušela zakopat v prostoru odpovědnosti jednotky,“ uvedl Pivněnko.
Podle něj byla skupina s předstihem spatřena bezpilotními jednotkami, což pomohlo vytvořit příznivé podmínky pro akci pěchoty. „Útočníci se rozhodli nepokoušet štěstí a učinili správnou volbu – vzdát se a zůstat naživu,“ poznamenal Pivnenko.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou z tohoto týdne uvedl, že Moskva je údajně nadále otevřena nalezení mírového řešení. Řekl o tom v pondělí novinářům, informuje agentura Ukrinform s odvoláním na Reuters.
„Nechci se k tomu nyní vyjadřovat, zejména pokud jde o časový rámec. Prezident Putin a ruská strana jsou nadále otevřeni nalezení mírového řešení. Pokračujeme ve spolupráci s americkou stranou a samozřejmě doufáme, že tato práce přinese výsledky,“ řekl Peskov.
Dodal, že „práce na nalezení mírového urovnání nemůže a neměla by probíhat na veřejnosti“. Kremelský mluvčí rovněž uvedl, že postoj administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyloučení členství Ukrajiny v NATO „Moskvu uspokojuje".
Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány.
Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.
Ukrajina se připravuje na jadernou hrozbu nákupem léků proti nemoci z ozáření. Israelská společnost Pluri uzavřela smlouvu s ukrajinskou krevní bankou na nákup 12 tisíc dávek přípravku PLX-R18, které by v případě potřeby mohly pomoct 6 tisícům lidí.
Lék zůstane uskladněn v krevní bance, odkud se bude v případě potřeby distribuovat.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o ratifikaci dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že dokument byl zveřejněn v úředním věstníku.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján podepsali letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého papeže Františka za vynikajícího člověka, kterého si bude navždy pamatovat v tom nejlepším. Vyzdvihl také jeho snahu o dialog mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví. Podle ruské státní agentury TASS to vyplývá z prohlášení, které zveřejnil Kreml.
František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Měl jsem možnost s tímto vynikajícím mužem mnohokrát komunikovat a vždy na něj budu mít tu nejsvětlejší vzpomínku,“ uvedl Putin. „Aktivně přispíval k rozvoji dialogu mezi ruskou pravoslavnou a římskokatolickou církví, jakož i ke konstruktivní spolupráci mezi Ruskem a Svatým stolcem,“ uvádí se v prohlášení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své kondolenci ocenil, že se papež František modlil za mír na Ukrajině a pro Ukrajince. Lidem uměl dávat naději a zmírnit jejich utrpení, dodal. František zemřel dnes ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Jeho život byl zasvěcený bohu, lidem a církvi. Uměl dávat naději, zmírňovat utrpení modlitbou a podporovat jednotu. Modlil se za mír na Ukrajině a za Ukrajince. Truchlíme společně s katolíky a všemi křesťany, kteří u papeže Františka hledali duchovní podporu,“ napsal Zelenskyj na X.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že s koncem velikonočního příměří obnovilo boje. Obvinilo Ukrajinu, že klid zbraní porušila ve 4900 případech.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřeleno bylo 42 útočných dronů na severu, východě a jihu země, jakož i v její centrální části. Na 47 dronových imitací, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, nedosáhlo svých cílů a zmizelo z radarů.
Během nočního náletu ruských bezpilotních letounů byl z několika ukrajinských regionů hlášen přelet dronů a palba protivzdušné obrany, napsala stanice BBC na ruskojazyčném webu. Protivzdušná obrana podle ní zasahovala také v Kyjevské oblasti.
Zatím není jasný rozsah ruského nočního úderu ani jeho případné následky. Stejně tak v současné době není zřejmé, zda se u hlášených výbuchů v některých městech jednalo údery na cíle nebo zasahování protivzdušné obrany proti vyslaným zbraním.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na Ukrajinu, píše server RBK-Ukrajina s odvoláním na ukrajinské letectvo. V Mykolajivu, Chersonu a Čerkasích byly během leteckého poplachu slyšet výbuchy, uvedl portál Ukrajinska pravda. Sirény se některými ukrajinskými regiony podle agentury Reuters rozezněly nedlouho po půlnoci místního času, kdy skončilo krátké velikonoční příměří.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že Ukrajina a Rusko „tento týden“ uzavřou dohodu, která poté oběma zemím umožní čile obchodovat se Spojenými státy. Trump to uvedl v krátkém příspěvku na své sociální síti Truth Social.
„Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou. Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom!“ uvedl Trump, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.