Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Předvolebními průzkumy favorizovaný kandidát nedělních rumunských prezidentských voleb George Simion dnes prohlásil, že nevidí v Rusku hrozbu pro bezpečnost zemí Severoatlantické aliance. Zástupce nacionalistické pravice a stoupenec amerického prezidenta Donalda Trumpa během finiše volební kampaně prohlásil, že NATO může spíše ohrozit vlastní nejednota a že aliance musí usilovat o pokračující americké vedení. Proti Simionovi se dnes postavily desítky osobností rumunské kultury, které podpořily jeho proevropské soupeře.
V ruských věznicích je stále tisíce ukrajinských civilistů. Uvádí to The Kyiv Independent. Podle ukrajinských úřadů je v zajetí - což je proti ženevské úmluvě - na 16 tisíc civilistů. „Víme o více než 180 věznicích v Rusku a na dočasně okupovaných územích Ukrajiny, kde jsou drženi naši váleční zajatci a civilisté,“ řekl listu Kyiv Independent Petro Jacenko, mluvčí Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci.
Putinův luxusní apartmán: Ukázal byt v Kremlu, odkud spřádá své plány
Spousta otázek, kde asi skládá hlavu nejmocnější muž východu, byla zodpovězena. Vladimír Putin (71) totiž poprvé nechal veřejnost nahlédnout do kousku svého neskutečného bytu.
Ukrajinská obrana sdílela video o ukrajinských mariňácích 37. námořní pěchoty. „Bojují tam, kde je to nejtěžší – na březích řek, v bahně, pod palbou. Nečekají na ideální okamžik.“
V Kyjevě se u pamatníků hrdinů schází i veteráni, aby uctili své zesnulé kolegy.
Ukrajinský parlament bude dohodu se Spojenými státy o využívání nerostného bohatství schvalovat příští čtvrtek. Oznámil to dnes jeden z poslanců Jaroslav Železnjak. Premiér Denys Šmyhal dnes řekl, že dohoda zajistí Kyjevu efektivní protivzdušnou obranu před ruskými útoky, informovala agentura Reuters.
USA a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu určeného pro obnovu Ukrajiny. Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně kovů, ropy a zemního plynu. Podle ukrajinských představitelů může Washington vedle financí do fondu poskytnout i novou vojenskou pomoc.
„V jedné dagestánské mateřské škole byly děti oblečeny do vojenských uniforem, dostaly hračky a musely pochodovat,“ ukazuje kanál Něchta (Nexta) video z kavkazské oblasti Ruska. „To vše bylo uspořádáno před nadcházejícími oslavami 9. května. V čele průvodu byl batolecí 'generál', který ironicky přijel v bílém německém mercedesu.“
Šéf správy Doněcké oblasti Ukrajiny Vadym Filaškin dnes na telegramu uvedl, že při ruském útoku leteckou bombou zahynula v obci Klynove šestašedesátiletá žena. Další tři lidé utrpěli zraněni při ruských útocích na jiných místech regionu. Ráno Filaškin informoval o jednom zabitém člověku v Myrnohradu a další oběti v obci Novoekonomične při ruských útocích během předchozího dne.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let. „Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov.
Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy (145 mrtvých a 550 zraněných). Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.
„Policie chystá opatření na příjezd zahraničního státníka. Budou do toho zapojeny desítky policistů. Přesun delegace by měl být standardní bez výraznějšího narušení silničního provozu,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Podle médií má do Prahy přiletět ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Hrad jméno nezveřejnil.
Mluvčí dodal, že o bezpečnost přepravovaných osob se budou starat zejména policisté z ochranné služby. Vedle nich se na akci budou podílet pražští a středočeští policisté a členové cizinecké policie.
Ukrajinské letectvo v pravidelném ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci na dnešek nad území Ukrajiny vyslalo 150 dronů. Protivzdušná obrana jich 64 sestřelila, dalších 62 nedoletělo ke svému cíli zřejmě díky nasazení systémů elektronického boje. Kromě Záporožské oblasti blíže neurčené škody vznikly také v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti.
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila 121 bezpilotních letounů, z toho 89 nad Rusy okupovaným Krymem. Lidé na tomto poloostrově hlásili, že slyší výbuchy, uvedl telegramový kanál Astra.
Na zasažených místech vzniklo několik požárů. Poškozené jsou rodinné domy, panelové budovy, školy a objekty infrastruktury. šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedoroš původně informoval o jednom mrtvém, později ale uvedl, že tato informace není pravdivá, že muže uvězněného pod troskami záchranáři vyprostili živého. V nemocnici skončilo 12 lidí. Mezi zraněnými je 13letý chlapec.
„Rusko je teroristická země. To mu neodpustíme,“ napsal dnes ráno Fedorov u videa, na kterém jsou zachyceny zničené, částečně vyhořelé byty v zasaženém domě. V troskách starší žena v šátku zřejmě prohledává to, co zůstalo z jejího majetku. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem různých ruských útoků se stává často. Časně ráno v regionu platil letecký poplach kvůli hrozbě útoku ruského taktického letectva.
Devětadvacet lidí utrpělo zranění při dronových útocích, jež Rusko ve čtvrtek večer podniklo na ukrajinské Záporoží, informoval šéf oblastní správy.
Dobré ráno. Ruská válka proti Ukrajině neskončí někdy brzy. Řekl to ve čtvrtek americký viceprezident Vance televizi Fox News. Americký ministr zahraničí Marco Rubio stejné televizi řekl, že pozice Ukrajiny a Ruska jsou od sebe nadále velmi vzdálené, a zdůraznil, že prezident Trump se možná bude muset rozhodnout, kolik času ještě chce věnovat úsilí o dosažení míru.
Podle Vance nyní bude na Rusech a Ukrajincích, aby se seznámili s podmínkami míru druhé strany. „Bude na nich, aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální, brutální konflikt,“ řekl Vance moderátorovi Bretu Baierovi. „Nikam to nevede, Brete. Nesměřuje to k nějakému brzkému konci,“ poznamenal.
Rubio Fox News řekl, ve válce na Ukrajině bude muset velmi brzy nastat průlom, jinak se bude muset prezident Trump rozhodnout, kolik času ještě má celé věci věnovat. „Myslím, že víme, kde je Ukrajina, a víme, kde je zrovna teď Rusko... Přiblížily se, ale stále se velmi rozcházejí,“ řekl v pořadu Hannity.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.