Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.
Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.
Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP.
Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.
Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.
Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.
Povinnou vojenskou službu má 9 z 27 zemí EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo v některých zemích EU hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. Lotyšsko se například od roku 2023 k povinné vojenské službě vrátilo, nyní se k tomuto kroku chystají také v Chorvatsku. Debata o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby se vede například ve Francii, německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost.
V Evropské unii nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Švédsku, Rakousku a Řecku.
Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.
Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.
Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.
Během konferenčního hovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje „mírové úsilí“ Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině a doufá, že bude pokračovat. Zároveň podle Peskova musí být pro dosažení výsledků spolupráce mezi Ruskem a USA v ukrajinské otázce prováděna v neveřejném formátu: „Mluvit o některých detailech izolovaně od obecného kontextu a na veřejnosti by sotva bylo užitečné pro celkový výsledek záležitosti“ (citováno RBC).
V odpovědi na otázku ohledně zvýšení úrovně zástupců Ruska a Ukrajiny na jednáních Peskov znovu zopakoval formuli, kterou již zástupci Ruska nejednou vyslovili, že taková setkání musí být dobře připravena, aby měla výsledek.
Mluvčí Kremlu dodal, že vedoucí ruského a ukrajinského vyjednávacího týmu jsou v kontaktu, ale Kreml zatím nemůže sdělit přesné datum nového kola rozhovorů.
Rusko je a dlouho zůstane největší hrozbou evropské bezpečnosti, řekl kancléř Merz poté, co německá vláda schválila návrh zákona o vojenské službě.
Prezident Zelenskyj na síti X uvedl, že v oblasti Sumy probíhají obnovovací práce po útoku ruských dronů. Přes tisíc domácností podle něj zůstalo bez elektřiny, v Charkovské oblasti drony zasáhly běžné lyceum a v Chersonu obytný dům. „Jsou zde zranění a je jim poskytována veškerá nezbytná pomoc. Útokům byla vystavena také Dněpropetrovská oblast,“ napsal v příspěvku.
„Rusové pokračují ve válce a ignorují výzvy světa, aby zastavili zabíjení a ničení. Jsou zapotřebí nové kroky, aby se zvýšil tlak na Rusko, aby zastavilo útoky a zajistilo skutečné bezpečnostní záruky.“
Nastal čas zorganizovat jednání vedoucích představitelů o klíčových prioritách a o časovém rámci bezpečnostních záruk, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se čtvrtým rokem za podpory Západu brání ruské agresi.
„Vojenští velitelé, ministři obrany a bezpečnostní poradci – na různých úrovních připravujeme složky budoucí bezpečnosti. Zrychlujeme proces definování detailů,“ napsal Zelenskyj na X po rozhovoru s finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
V důsledku ukrajinských útoků na rafinérie a další infrastrukturu v některých ruských regionech došly čerpacím stanicím zásoby paliva. Řidiči čekají v dlouhých frontách a úředníci se uchylují k přídělovému systému nebo prodej zcela zastavují.
Velkoobchodní ceny benzinu A-95, tedy s nejvyšším oktanovým číslem, na Petrohradské mezinárodní burze minulý týden prudce vzrostly na rekordní maxima, která jsou přibližně o 50 procent vyšší než v lednu, a to i kvůli růstu poptávky během pokračující sklizně a závěru sezony dovolených, napsala dnes agentura AP.
Francie tvrdí, že Rusko vyvíjí tlak na německé vyšetřování Nord Streamu, uvádí The Kyiv Independent.
Francouzský zástupce v OSN uvedl, že „tím, že Rusko svolává opakovaně zasedání Rady (bezpečnosti), vyvíjí tlak na německé vyšetřování, což je nepřijatelné“.
Francouzští, němečtí a polští představitelé podle The Kyiv Independent navštíví Moldavsko kvůli obavám z ruského vměšování do voleb.
Návštěva se koná v době, kterou moldavský prezident popsal jako zintenzivnění „vměšování Ruska před důležitými volbami“ plánovanými na září.
Dovozní clo USA na většinu indického zboží se právě zvýšilo na 50 %. Dva důležité dovozy jsou z cla osvobozeny: chytré telefony a léčiva. Informuje ruskojazyčný server BBC.
Donald Trump původně oznámil, že clo pro Indii bude 25 %, ale poté jej zdvojnásobil a označil to za reakci na pokračující nákupy ruské ropy Indií, která živí ruský vojenský rozpočet.
Ruské útoky zabily za poslední den na Ukrajině 2 osoby, 28 jich zranily a poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl The Kyiv Independent.
Ukrajinské síly sestřelily 74 z 95 dronů, včetně útočných dronů typu Shahed a návnad, které Rusko vypustilo během noci, informovalo letectvo.
„Všechno to jsou kecy“ — Trump reaguje na ruské útoky na legitimitu Zelenského a vyhrožuje Moskvě „ekonomickou válkou“.
„Je jedno, co říkají. Všichni se jen předvádějí,“ řekl americký prezident Donald Trump během zasedání vlády 26. srpna, uvedl to list The Kyiv Independent.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo souhrn počtu sestřelených dronů přes noc, který doplňuje dříve zveřejněnou zprávu guvernéra Rostovské oblasti Jurije Sljusara: Nad regionem bylo sestřeleno 15 dronů. Sljusar napsal, že drony byly sestřeleny nad mnoha obydlenými oblastmi regionu, včetně Rostova na Donu, a na některých místech byl poškozen majetek. Informuje o tom BBC.
Také podle výpočtů ministerstva obrany byly nad územím Orlovské oblasti sestřeleny čtyři bezpilotní letouny, nad Belgorodskou oblastí tři a po dvou nad Brjanskou a Kurskou oblastí.
Ve válečných podmínkách je nemožné ověřit tato data z nezávislých zdrojů.
Ukrajina nehlásila žádné útoky dronů přes noc.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff se tento týden v New Yorku setká se zástupci Ukrajiny. V úterý to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Witkoff rovněž řekl, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin chce ukončit válku proti Ukrajině. Ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu.
„Tento týden se setkám s Ukrajinci,“ řekl Witkoff, podle kterého to bude velkým signálem. „S Rusy hovoříme každý den,“ uvedl.
Česko, Polsko, Německo, Spojené státy a Kanada budou prvními zeměmi, kterých se bude týkat nový ukrajinský zákon o vícenásobném občanství. Podle serveru Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání se zástupci Světového kongresu Ukrajinců, jenž sdružuje ukrajinské organizace v diaspoře.
„Zabývali jsme se také otázkou vícenásobného občanství. Zákon byl přijat a vláda brzy vydá potřebné předpisy. Prvními zeměmi, kde se tato ustanovení uplatní, jsou Německo, Polsko, Česká republika, Spojené státy a Kanada,“ uvedl Zelenskyj na síti X. „Je to krok k ještě větší jednotě Ukrajinců ve světě,“ poznamenal.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.