Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes uvedl, že ukrajinské jednotky postoupily u města Dobropillja a dobyly zpět 188 čtverečních kilometrů území, které dříve ovládaly ruské invazní síly. Syrskyj dále prohlásil, že ukrajinské jednotky v oblasti Dobropillje zesílily svůj tlak, aby donutily Rusy odvést pozornost od Pokrovsku, jenž leží přibližně 30 kilometrů od Dobropillje.
„Pokračuje operace na vyčištění Pokrovska od okupantů. Během posledních několika dní vytvořily obranné síly podmínky pro doplnění vojsk v naší oblasti odpovědnosti o další personál a techniku,“ hlásí 7. korpus výsadkářů ukrajinské armády. „Pokračuje aktivní čištění severu Pokrovska od okupantů. Díky koordinovaným akcím obranné síly zastavily rozšíření přítomnosti Rusů v této části města a zabránily nepříteli přerušit silnici spojující Pokrovsk a Rodynske,“ informují na Facebooku.
„Rusko provádí testy, Čína provádí testy, ale nemluví o tom. Víte, my jsme otevřená společnost. Jsme jiní. My o tom mluvíme. Musíme o tom mluvit, protože jinak o tom budete informovat vy. Oni nemají novináře, kteří by o tom psali. My ano,“ řekl americký prezident Donald Trump v rozhovoru v pořadu 60 Minutes stanice CBS. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992, šéf Bílého domu však prohlašuje, že opět budou testovat jaderné zbraně, když to podle něj dělají ostatní.
Příjezd k ukrajinskému Chersonu, nedaleko od frontové linie: Městští pracovníci instalují na silnice sítě proti kamikaze dronům.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.
Při nočním ruském dronovém útoku v ukrajinské Sumské oblasti přišel o život jeden člověk, informovaly dnes podle serveru Ukrajinska pravda úřady v tomto regionu sousedícím s Ruskem. Ukrajinská strana hlásí škody také z Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda podle různých telegramových kanálů podnikla útok na rafinerii v ruském Saratově.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Trump to v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.