Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme ve středu ráno, dobrou noc.
Rusko používá tankery takzvané stínové flotily nejen k vydělávání peněz na válku, ale také k průzkumné a sabotážní činnosti, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská rozvědka podle něj spolupracuje s partnery, aby zabránila Moskvě ve využívání těchto plavidel k sabotážím a pokusům o destabilizaci v Evropě. Rusko dříve jakékoli zapojení do sabotáží v Evropě popřelo, napsala stanice BBC.
Report by the Head of the Foreign Intelligence Service of Ukraine, Oleh Ivashchenko.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 7, 2025
Our intelligence service is actively working with partners to prevent Russia from using so-called “shadow fleet” vessels for sabotage or other attempts to destabilize Europe. We provide all… pic.twitter.com/lqswOoRT9w
Ukrajinské letectvo informovalo, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo dvěma balistickými střelami Iskander-M/KN-23 a 152 bezpilotními letouny. Vzdušné síly zároveň hlásí, že útok částečně odrazily. Zlikvidovat se podle nich podařilo 88 ruských dronů. Na deseti místech naopak eviduje zásahy dvou střel a 52 úderných dronů.
Z Chersonu je kromě jednoho zabitého hlášen jeden zraněný. Jde o 70letého člověka, který byl hospitalizován. Ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny hlásí šéf regionální správy Oleh Hryhorov výpadky proudu po ruských útocích, při nichž byl mimo jiné zasažen také autobus. Řidička a jeden cestující byli ošetřeni.
Odstoupení České republiky od muniční iniciativy by mělo podle bezpečnostních analytiků citelný dopad jak na obranu Ukrajiny, tak na mezinárodní postavení Česka. Shodují se, že projekt přinesl zemi nejen prestiž a diplomatický vliv, ale i ekonomické přínosy pro české zbrojovky a státní rozpočet. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo letošní sněmovní volby, Andrej Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO).
Slovensko nemění svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní a munice ze státních zásob bránící se Ukrajině, podpora komerčních kontraktů zůstává v platnosti. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr obrany Robert Kaliňák po návštěvě Kyjeva, kde ohlásil slovenský balík pomoci Ukrajině. Ten zahrnuje například odminovávací systémy slovenské výroby Božena, zdravotnický materiál a stroje pro zemní práce.
„Jsme věrní tomu, co stále říkáme. Řekli jsme jasně, že my už darovat zbraně a podobné věci na Ukrajinu nebudeme. Budeme pokračovat v humanitární pomoci jednotlivým zemím, to i dodržujeme,“ řekl Kaliňák novinářům.
Kreml dnes slíbil náležitou reakci na případné omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Formální dohody na příslušném plánu však zatím nebylo dosaženo, řekli dnes unijní diplomaté agentuře Reuters. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru už téměř dva roky prosazuje český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Diplomatická služba Evropské unie na konci září v rámci nových sankcí proti Rusku kvůli jeho pokračující agresi proti Ukrajině navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku, uvedl dříve Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Jednotlivé vlády by tak měly možnost zakázat ruským diplomatům vstup do svých zemí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku, zda by na to Rusko reagovalo, odpověděl: „Samozřejmě na to zareagujeme.“
Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.
Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu „cílícího na civilní vozidla“.
Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.
Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.
Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.
Zatímco v roce 2022 server registruje 38 takových případů, o rok později se jich podle něj k soudům dostalo už 266, v loňském roce 346 a letos dosud 377. Mediazona podotýká, že některé případy z roku 2022 mohly skončit u soudu už před invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.