Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Polská vláda chce vyčlenit přibližně dvě miliardy zlotých (11,8 miliardy Kč) na nákup přebytečného obilí od svých zemědělců. Informoval o tom dnes podle agentura PAP náměstek polského ministra zemědělství.

Polští zemědělci v minulých týdnech blokovali dálnice a hraniční přechody s Ukrajinou a popudili Kyjev vysypáním nákladu dováženého obilí na železniční koleje. Požadují opětovné zavedení cel na dovoz ukrajinských zemědělských produktů, která byla zrušena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Podle zpravodajských údajů NATO je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti zahájilo rozsáhlou ofenzívu, uvedlo médium European Pravda s odvoláním na anonymního představitele NATO.

Je naprosto nezbytné neprodleně posílit protivzdušnou obranu Charkovské a Sumské oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s velením ozbrojených sil . Stalo se tak poté, co si nálet ruských dronů na Charkov, druhé největší město země, vyžádal nejméně čtyři mrtvé.

„Jednal jsem dnes s vojáky ohledně toho, jak více ochránit Charkov, hlavně z hlediska protivzdušné obrany. Stejný úkol mají i všichni naši diplomaté. Posílení protivzdušné obrany pro Charkov, celou Charkovskou oblast, Sumskou oblast a jižní regiony - to je naprosto naléhavá potřeba,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

V ukrajinském městě Charkově na severovýchodě země se 4. dubna kolem 21:40 místního času ozvalo několik výbuchů, uvedl zpravodajský portál Suspilne. Starosta Charkova Ihor Těrechov potvrdil, že město je pod palbou.

Dva lidé dnes zemřeli při ruském útoku na obec Ňju-Jork (psáno také latinkou New York) v ukrajinské Doněcké oblasti, informoval gubernátor Vadym Filaškin na internetových stránkách regionální správy. Jeden člověk utrpěl zranění. Ňju-Jork se nachází v bezprostřední blízkosti frontové linie.

„Městečko dnes večer zasáhly čtyři nálety. Jsou informace o dvou mrtvých a jednom zraněném,“ uvedl Filaškin. Dodal, že poškozen byl také větší počet domů a že přesné následky útoku se dále zjišťují. „Celá Doněcká oblast je nebezpečná pro život, a obzvláště se to týká měst a městeček u frontové linie,“ řekl také Filaškin. Vyzval lidi, aby se z míst ohrožených kvůli bojům evakuovali.

Ukrajina se zabývá požadavky Maďarska na řešení dosud nevyjasněných otázek ukrajinských národnostních menšin, aby mohla odblokovat osmou část z 500 milionů eur pro Evropský mírový nástroj, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Situace na bojišti zůstává vážná. Ukrajina potřebuje více protivzdušné obrany, více munice a více pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu.

Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč) na nákup 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Británie o poskytnutí 10 000 dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.

Lotyšsko brzy pošle Ukrajině první várku dronů vlastní výroby v hodnotě 1 milion eur, uvedla premiérka pobaltské republiky Evika Siliňová. Lotyšsko plánuje vyčlenit na dodávku dronů na Ukrajinu v roce 2024 celkem 9 milionů eur.

Historická a toponymická komise rady města Oděsy navrhla přejmenovat tři ulice a jedno náměstí v historickém centru města pojmenované po ruských historických osobnostech.

Muž obviněný z navedení ruské rakety na pizzerii v Kramatorsku na východě Ukrajiny byl odsouzen na doživotí, oznámila dnes ukrajinská prokuratura a tajná služba SBU. V pizzerii, kterou zasáhla ruská raketa loni v červnu, přišlo o život 13 lidí, včetně tří dětí, připomněla agentura Unian. Odsouzence označila za „zrádce“ a „ruského agenta“.

V Moldavsku, asi 500 metrů od hranic s Ukrajinou, byly nalezeny fragmenty zřejmě ruského útočného dronu typu Šáhid, informovala moldavská pohraniční policie.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) uvedla, že odhalila důkazy o tom, že se ruské síly dokázaly nabourat do zařízení vojenského personálu, aby mohly navádět raketu, která v listopadu loňského roku zasáhla členy 128. horské útočné brigády a zabila nejméně 19 ukrajinských vojáků.

Berlín vyzve spojence po celém světě, aby prověřili své kapacity systémů protivzdušné obrany a poskytli Ukrajině vše, co je v jejich silách, uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Ukrajinské útoky si vyžádaly šest mrtvých v různých okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní představitelé dosazení Ruskem. Čtyři lidé zemřeli při dvou různých útocích v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, další dva přišli o život v Doněcku na východě země.

Dva mrtví z Chersonské oblasti jsou hlášeni z vesnice Babine. Předseda chersonské okupační vlády Andrej Aleksejenko tvrdí, že zemřeli, když vezli do obchodu ve vesnici vodu a potraviny. Ukrajinský dron podle Aleksejenka narazil do jejich nákladního automobilu. Ruský úředník zveřejnil fotografie těl i poničeného vozu. Kdy přesně k incidentu došlo, neupřesnil.

Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.

Finská vláda se rozhodla ponechat hranici s Ruskem uzavřenou „až do odvolání“, informovalo finské ministerstvo vnitra.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na jednání NATO vyzval další země, aby se zapojily do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Řada spojenců Česku za jeho aktivitu děkovala, řekl dnes šéf české diplomacie novinářům v Bruselu.

„Diskutovali jsme o tom, co mohou země NATO udělat více pro Ukrajinu, jak lépe koordinovat pomoc, jestli dokážeme najít další zdroje,“ okomentoval dvoudenní jednání šéfů diplomacií Severoatlantické aliance Lipavský. Mnoho účastníků jednání ve svých projevech zmínilo českou muniční iniciativu. „Je potřeba v tom vytrvat, najít další zdroje. Vyzýval jsem další země, aby se zapojily nebo aby ty předběžné sliby proměnily ve skutečné tak, abychom mohli munici skutečně nakoupit a dodat na Ukrajinu,“ dodal český ministr.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela další tři podezřelé v souvislosti s teroristickým útokem na koncertě v Krasnogorsku, informovala ruská státní média.

Téměř 290 civilistů, z toho 15 dětí, od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabily miny. Podle portálu Ukrajinska pravda to řekl ministr vnitra Ihor Klymenko. „Největší riziko je na osvobozených územích a na místech blízko fronty, tam se provádí nejvíce průzkumné práce,“ řekl Klymenko. „Bohužel stále z různých důvodů přicházíme o lidi, kvůli explozím výbušných zařízení přišlo o život 289 lidí, včetně 15 dětí,“ uvedl také.

Miny nejčastěji zraňují nebo zabíjejí obyvatele vesnic, kteří se snaží obdělávat pole, aniž by počkali na povolení od úřadů, a ty, kdo „jednoduše ignorují všechny zákazy a chodí na nebezpečná místa třeba sbírat houby nebo jen na procházku“.

Ruské společnosti se kvůli západním sankcím potýkají s problémy při opravách ropných rafinerií a útoky ukrajinských dronů by mohly tento problém ještě zhoršit, uvedla 4. dubna agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Při ruském útoku na Charkovskou oblast 4. dubna byli zraněni dva muži ve věku 55 a 21 let, uvedl guvernér Oleh Syniehubov. Muž, o jehož smrti bylo dříve informováno, byl 36letý zemědělský dělník. Všechny tři oběti v době útoku pracovaly na poli mezi obcemi Berezivka a Korotych.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.

Český exprezident Miloš Zeman se v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil pro zahájení mírových jednání pomocí prostředníka. Úplné ovládnutí Ukrajiny Ruskem by podle něj posílilo imperiální ambice Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico ve společné debatě se Zemanem v televizi TA3 uvedl, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyhrát. Zeman se do debaty s Ficem připojil prostřednictvím videospojení.

„K tomu, aby došlo k míru, je zapotřebí nějakého prostředníka. Snažme se pořád neuvažovat jenom v kategorii války. Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko. Už z tohoto důvodu je nutné jednání,“ řekl Zeman, který byl ve středu propuštěn z nemocnice do domácí péče.

Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.