Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Rusko zažilo v září nejkrvavější měsíc od začátku války s Ukrajinou. Ztráty na frontě dosáhly průměrně 1271 mužů denně, vyplývá ze statistik, na které upozornil britský Daily Mail. Rusko pokračuje v taktice „mlýnku na maso“, do bojů posílá obrovské množství lidské síly. Snaží se tím opotřebovat ukrajinské obranné pozice. Rusko v posledních měsících postupuje, ovšem za cenu obrovského množství obětí, na což analytici upozorňovali již dříve. Celý článek čtěte ZDE.
Ruské jednotky podle webu Hromadske útočily v Doněcké oblasti. Útok zabil dva lidi a deset dalších zranil, informovala krajská prokuratura. Dron podle prokuratury zasáhl civilní auto a zabil 19letého řidiče. Ruská armáda navíc zaútočila na vesnici Kurachivka. Při útoku utrpěl smrtelná zranění 84letý senior.
Írán poslal do Ruska dva satelity vyvinuté íránskou soukromou firmou, které má vynést na oběžnou dráhu ruská vesmírná loď. Na svých internetových stránkách o tom dnes informovala íránská polooficiální tisková agentura Tasnim.
Jeden ze satelitů je určen pro mapování a druhý pro komunikaci. Podle agentury Tasnim představuje vypuštění satelitů důležitý mezník v historii íránského vesmírného průmyslu, protože jde o první významný počin íránského soukromého sektoru v tomto odvětví.
Ukrajina sestřelila ruský letoun SU-34. Podle informací, které se objevují u válečných blogerů, nepřátelské letadlo sestřelily stíhačky F-16. Ty Ukrajina dostala v posledních měsících.
Rusko podle Kyiv Independent přemístilo stíhačky MiG-31 do Běloruska. Podle webu to vyvolává obavy ohledně posílení obrany a také směr možných nových úderů na Ukrajinu.
Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel letos v únoru, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a válce na Ukrajině. Ukazují to úryvky z jeho pamětí, které vyjdou v angličtině pod názvem Patriot: a Memoir (Patriot: Paměti) 22. října a které v pátek a dnes zveřejnil časopis The New Yorker a list The Times.
"Strávím zbytek svých dnů ve vězení a zemřu tady," napsal si Navalnyj v ruském vězení do deníku v únoru 2022, dva roky před svou smrtí. "Nebude se s kým rozloučit. Všechny narozeniny se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata. Nebudu součástí rodinné historie. Nebudu na žádné fotce," zapsal si o měsíc později.
Republikánský kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump by se lépe než jeho soupeřka z Demokratické strany Kamala Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Myslí si to lidé v těch amerických státech, kde často bývají těsné volební výsledky. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ), a to na základě průzkumu, který si nechal udělat. Harrisová ale vede ve více těchto nerozhodnutých státech.
Polský premiér plánuje kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl. Požádá Evropskou unii, aby opatření schválila.
Bývalý prezident Donald Trump je po svém odchodu z Bílého domu v čilém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S šokujícími informacemi přišel ve své knize investigativní novinář Bob Woodward. Politici spolu podle knihy vedli až sedm telefonických hovorů, sahají až do doby po vpád Ruska na Ukrajinu. Podle knihy, která nese název „Válka“, také Trump pomohl Putinovi uprostřed pandemie covidu v roce 2020 poslat testovací sady. Celý článek čtěte ZDE.
Tři zraněné včetně dvanáctileté dívky si vyžádal ruský útok na civilní dům v Záporoží. Rusové útočili i v Chersonu.
💔 Russia attacked Zaporizhzhia, private house and production premises of enterprises were damaged. 3 people were injured, including 12-year-old girl.
— The Ukrainian Review (@UkrReview) October 12, 2024
🙏 Occupiers attacked Kherson, a fire started in a warehouse and a site for storing production waste.#RussiaisATerroistState❗️ pic.twitter.com/nyaIMVlGcW
Na sociálních sítích se objevilo video požáru skladu paliv v Luhanské oblasti.
1/2
— A.Doe 🇩🇪 🇺🇦 ❤️🔥 (@AndreasDoeh) October 12, 2024
🔥Im besetzten Rowenky in der Region Lugansk fing ein Öldepot Feuer – rosSMI
Es wird darauf hingewiesen, dass von den Besatzungsbehörden noch keine Kommentare vorliegen. pic.twitter.com/8iaZGdKbvY
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 24 z 28 ruských dronů, které okupanti vyslali v noci, uvedlo ukrajinské letectvo.
Na území Ruské federace zaútočilo v noci na dnešek 47 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že všechny byly sestřeleny, píše na svém webu deník Ukrajinská pravda.
Ukrajinské síly dnes zasáhly sklad pohonných hmot v Luhanské oblasti, která leží na východě země a kterou okupuje Rusko. Sklad měl mimo jiné pokrývat potřeby ruské armády. S odkazem na sdělení ukrajinské armády o tom informuje agentura Reuters.
„Tento objekt sloužil ke skladování ropy a ropných produktů, které byly dodávány mimo jiné pro potřeby ruské armády. Na území objektu byl zjištěn požár,“ uvedl ukrajinský generální štáb na komunikační platformě Telegram.
Tohle jsou aktuální ruské ztráty podle ukrajinského ministerstva obrany. Přesnost čísel není možné ověřit.
"The smallest deed is better than the greatest intention."
— Defense of Ukraine (@DefenceU) October 12, 2024
John Burroughs
The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to October 12, 2024. pic.twitter.com/jZkphMUeLD
Dobré ráno.
Předseda americké sněmovny a lídr republikánské většiny Mike Johnson se nechal slyšet, že není nakloněn další pomoci Ukrajině. „Nemám chuť na další financování Ukrajiny a doufám, že to nebude nutné,“ uvedl.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.