Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina z návštěvy Ázerbájdžánu.
Rusko poskytne pomoc cizincům, kteří souzní s tradičními ruskými duchovními a morálními hodnotami a naopak odmítají „neoliberální“ postoje vlastní země. Výnos, který takovým občanům jiných zemí pomůže s přesídlením do Ruska, podle agentury TASS potvrdil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu od února 2022, kdy vyslal invazní vojska na Ukrajinu, zintenzivnil boj proti tomu, co nazývá západními hodnotami.
Výnos, dnes zveřejněný v on-line věstníku, umožňuje ve výjimečných případech udělit cizincům a osobám bez státní příslušnosti povolení k dočasnému pobytu, a to bez dokladu potvrzujícího znalost ruštiny, historie nebo základů ruské legislativy. Dekret to označuje za „humanitární pomoc“.
Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci.
Kdyby západní partneři dovolili Kyjevu použít střely dalekého dosahu proti Rusku, nebyla by operace v Kurské oblasti nutná, citovala prezidenta agentura Reuters. Zelenskyj také vyzval západní partnery, aby dovolili Ukrajině použít zbraně dlouhého dosahu k zastavení ruského postupu na východě Ukrajiny. „Ukrajina může zastavit postup ruské armády jediným rozhodnutím, které očekáváme od našich partnerů,“ prohlásil podle agentury AFP.
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.
Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí organizaci nadaci amerického herce George Clooneyho a jeho manželky Amal, Clooney Foundation for Justice (Nadace Clooneyových pro spravedlnost), a tím de facto zakázala její činnost v Rusku. Za spolupráci s „nežádoucí organizací“ hrozí v Rusku vězení. Nadace manželů Clooneyových pomáhá obětem porušování lidských práv a vyšetřuje válečné zločiny spáchané na Ukrajině, napsal server Forbes.ru.
„Nadace s hollywoodským rozmachem vede práci zaměřenou na diskreditaci Ruska. Aktivně podporuje falešné vlastence, kteří opustili zemi, členy zakázaných extremistických sdružení a teroristických organizací. Pod pláštíkem humanitárních idejí ‚bojovníci za spravedlnost‘ z Madison Avenue podporují trestní stíhání nejvyššího vedení Ruska a veřejně šíří pseudoodborné posudky na ruské zákony o zahraničních agentech a nevládních organizacích,“ uvedla prokuratura na sociální síti.
Německá vláda dnes odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.
Rusové zintenzivnili útoky v Doněcké oblasti, proto se její obyvatelé museli dnes evakuovat. Podívejte se na nové snímky.
Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Ázerbájdžánu jednal o zemním plynu, uvedl dnes po setkání s šéfem Kremlu jeho hostitel Ilham Alijev. Putin podle ruských médií také vyjádřil zájem Ruska podílet se na urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu.
„V oblasti energetiky jsme podrobně analyzovali situaci, jak v oblasti ropy a plynu, tak elektrické energie. Aktivně spolupracujeme a jsem přesvědčen, že budeme dále koordinovat naši činnost,“ řekl ázerbájdžánský prezident podle agentury TASS.
Ropný sklad v Proletarsku v Rostovské oblasti hoří už druhý den. Zasažen byl v sobotu ráno. Kouř je vidět ze vzdálenosti několik kilometrů. Úřady požádaly obyvatele města, aby omezili venkovní aktivity.
Obyvatelé východoukrajinského města Pokrovsk mají týden, nanejvýš dva, na evakuaci. Napsala to dnes ukrajinská verze Rádia Svoboda s odvoláním na šéfa tamní městské správy Serhije Dobrjaka. K městu se tlačí ruská invazní vojska, která byla minulý týden podle místních úřadů už asi jen deset kilometrů od něj. Z Pokrovsku kvůli tomu odchází stále více lidí, v poslední době ho podle Dobrjaka denně opouští 500 až 600 obyvatel. Úřady dnes vyhlásily povinnou evakuaci dětí a jejich příbuzných z města i okolí.
„K dnešku vše v Pokrovsku funguje, všechny služby... Tedy voda, elektřina, plyn, veřejná doprava, obchody, trhy, banky, soud... Zatím vše funguje. Ale chápeme, že během týdne se (služby) postupně utlumí,“ řekl Dobrjak. Úřady zároveň vyzývaly obyvatele, aby odešli do bezpečnějších míst Ukrajiny, dokud to jde ještě relativně v klidu.
Německo v rámci vojenské pomoci Ukrajině dodalo nový raketový systém protivzdušné obrany IRIS-T SLS, 14 000 kusů munice ráže 155 mm, 10 námořních dronů a další vybavení.
Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době „zpomalila“. „Premiér zůstává naprosto rozhodný ve své podpoře Ukrajině,“ reagoval na to Starmerův mluvčí. „Pokud jde o naši podporu, znovu, je neochvějná,“ podotkl také.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně čtyři lidi a zranily nejméně 17, včetně dítěte, uvedly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 11 bezpilotních letounů typu Šáhid vypuštěných přes noc ze směrů Kursk a Primorsko-Akhtarsk v Rusku, informovalo letectvo.
V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár.
S žádostí o milost kvůli službě v cizích ozbrojených silách se zatím na českého prezidenta obrátili čtyři lidé, kteří se po ruské invazi zapojili do bojů na Ukrajině. Dvě z žádostí řešil Petr Pavel, dvě jeho předchůdce Miloš Zeman. Tři případy skončily odložením věci ze strany policie, čtvrtý Pavel předal ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to uvedl odbor komunikace Hradu.
Trestný čin nazvaný „služba v cizích ozbrojených silách“ spáchá podle trestního zákoníku český občan, který „v rozporu s jiným právním předpisem“ – tedy bez souhlasu prezidenta republiky – koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Hrozí mu za to až pětileté vězení. Dobrovolníci, kteří po únoru 2022 odjeli bez předchozího prezidentského souhlasu bojovat na Ukrajinu, mohou svou situaci řešit následnou žádostí o milost.
Polská společnost Orlen je připravena odmítnout veškerou ropu z Ruska. Stane se to, až se rozšíří potrubní infrastruktura v Česku, řekl šéf Orlenu.
Akcie německých zbrojařských firem dnes dopoledne oslabovaly. Rheinmetall ztrácel tři procenta a vykazoval největší ztrátu v indexu frankfurtské burzy DAX. Akcie výrobců zbraní reagují na sobotní zprávu německého týdeníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS), že ministerstvo financí kvůli rozpočtovým omezením neschválí další žádosti o vojenskou pomoc Ukrajině. Německá vláda dnes vysvětlovala, že zprávy o snížení pomoci jsou nepravdivé.
Ukrajina plní své cíle, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně bojů v ruské Kurské oblasti. Moskva hlásí dobytí další vsi na východě Ukrajiny.
Ukrajinská armáda zničila v ruské Kurské oblasti třetí most přes řeku Sejm, uvádí ruští vojenští blogeři podle serveru Meduza. Ruský vyšetřovací výbor podle propagandisty Vladimira Solovjova potvrdil poškození třetího mostu v regionu. Ukrajinské úřady se zatím nevyjádřily.
Třetí zničený most přes řeku Sejm v Gluškovském okrese se podle Meduzy nachází u vsi Karyž, která leží nedaleko obcí Zvannoje a Gluškovo. Právě u těchto tří míst se nachází jediné tři mosty přes Sejm v tomto okrese, podotkla Meduza. Mosty u Gluškova a Zvanného ukrajinská armáda podle dostupných informací zničila už v předchozích dnech.
Česká společnost NET4GAS, která je v tuzemsku provozovatelem sítě plynovodů, podala kasační stížnost k nejvyššímu soudu Ruské federace proti zákazu pokračovat v řízení s ruskou plynárenskou společností Gazprom Export v zahraničí. S odkazem na arbitrážní spis o tom dnes informovala agentura TASS. Český podnik už dříve uvedl, že se zákazem řídit nehodlá, protože rozhodnutí ruských soudů je podle firmy v rozporu s mezinárodním právem.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022. Informoval o tom dnes server RBK, němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali.
Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem. Podle jeho vyjádření je totiž možné, že Berlín uzavře vyšetřování jako dříve Dánsko a Švédsko.
Čínský premiér Li Čchiang odcestuje tento týden na návštěvu Ruska a Běloruska, informovalo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters cesta začne v úterý a potrvá do pátku. Na programu má Li mimo jiné schůzku s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem.
Cílem vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti je vytvořit tam nárazníkovou zónu, aby ruské síly nemohly přes hranici útočit na Ukrajinu. Ve svém večerním projevu to včera uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP tak poprvé jasně stanovil cíl operace, kterou ukrajinské síly zahájily 6. srpna.
Hlavní úkol ukrajinských sil podle Zelenského nyní spočívá ve zničení co největší části ruského potenciálu napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. Až dosud ukrajinský prezident o vpádu vojsk do Ruska říkal, že cílem operace je ochránit pohraniční obce v Sumské oblasti, které čelily ustavičnému ruskému ostřelování, připomíná AP.
Indický premiér Naréndra Módí se v brzké době chystá na návštěvu Ukrajiny, oznámilo dnes indické ministerstvo zahraničí. Bude to první cesta předsedy indické vlády na Ukrajinu od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko vpádem do sousední země v únoru 2022. V červenci Módí navštívil Moskvu, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle indické diplomacie budou podrobnosti týkající se Módího návštěvy „v Polsku a na Ukrajině“ zveřejněny během dnešního dne. Indická média uvedla, že cesta se s největší pravděpodobností uskuteční do konce měsíce.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.