Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rumunsko je otevřeno diskusi o možnosti vyslat na Ukrajinu systém protivzdušné obrany Patriot, uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) úspěšně provedla kybernetický útok na ruskou společnost 1C Company, potvrdil zdroj z agentury deníku Kyiv Independent. Společnost 1C Company se sídlem v Moskvě je vývojářem, distributorem a vydavatelem obchodního softwaru.
Nejméně šest lidí, včetně šestileté dívky a 91leté ženy, bylo zraněno během intenzivních ruských úderů v Nikopolu na jihovýchodě Dněpropetrovské oblasti, informovaly úřady.
Lotyšská premiérka Evika Silinia obvinila Rusko z toho, že používá hrozbu jaderných zbraní k zastrašování zemí, které se účastní mírového summitu ve Švýcarsku naplánoveného na 15.-16. června. Rusko nebylo k účasti na celosvětovém mírovém summitu pozváno a Moskva prohlásila, že by účast bývala stejně odmítla.
Dánské ministerstvo zahraničí oznámilo 7. května nový balíček humanitární pomoci Ukrajině ve výši 33,2 milionu dolarů. Humanitární balíček bude zahrnovat potraviny, léky, vodu a přístřeší pro Ukrajince v nejvíce postižených oblastech. Podle prohlášení je zaměřen na ochranu nejzranitelnějších občanů, včetně dětí a žen, a bude zahrnovat také psychologickou podporu a zdravotní péči o matky.
Ruský výrobce stíhaček Su-30 v letech 2022 a 2023 odkoupil zpět vlastní vojenské vybavení v hodnotě přes 400 milionů dolarů, které dříve prodal zahraničním partnerům, uvedl ruský nezávislý list Moscow Times.
Vláda 7. května podpořila návrh dekretu prezidenta Volodymyra Zelenského o vytvoření samostatné složky ozbrojených sil věnované bezpilotním systémům. „Je to strategický krok pro naši zemi tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska,“ uvedl ministr obrany Rustem Umerov.
Evropská unie navrhla omezení pro 11 lodí, o nichž se předpokládá, že jsou součástí stínové flotily plavidel, která pomáhají Rusku vyhýbat se sankcím, uvedla agentura Bloomberg.
Přibližně polovina severokorejských raket KN-23 odpálených Ruskem se odchýlila od své trajektorie a explodovala ve vzduchu, citovala agentura Reuters úřad generálního prokurátora. Podle zpráv zpravodajských služeb dodala Severní Korea Rusku 50 takových raket.
Rusko letos v bývalé továrně japonské automobilky Toyota Motor v Petrohradu zahájí výrobu luxusních vozů značky Aurus, které používá ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury TASS prozatímní ruský vicepremiér Denis Manturov.
Automobil Aurus Senat je oficiálním ruským prezidentským vozem. Putin dnes v limuzíně značky Aurus dorazil na svou inauguraci. V únoru jeden z těchto vozů daroval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, píše agentura Reuters.
Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.
Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.
Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo „několik desítek“ taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vladimir Putin a čestná stráž prezidentského pluku po jeho inauguračním ceremoniálu. Podívejte se na další nové snímky.
„Teroristický čin, který měl být dárkem k Putinově inauguraci, byl ve skutečnosti selháním ruských tajných služeb,“ řekl Maljuk o plánu na zabití ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zároveň varoval, že „nepřítel je silný a zkušený a nelze ho podceňovat“.
K Velkému kremelskému paláci dnes ruský prezident přijel luxusní ruskou limuzínou Aurus, zatímco jeho čestná stráž čekala několik hodin ve sněhu a dešti a při teplotě těsně nad nulou, podotkla agentura AP. Dodala, že Putin několik prvních okamžiků svého pátého funkčního období tradičně využil k poděkování „hrdinům“ své války na Ukrajině a k výpadům proti Západu.
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dnes uvedla, že informace, které obdržela o údajném použití chemických zbraní na Ukrajině, nejsou dostatečně podložené. Rovněž sdělila, že dosud neobdržela oficiální žádost o prošetření těchto tvrzení, informovala agentura AFP. Spojené státy minulý týden obvinily Rusko z použití chlorpikrinu proti ukrajinským jednotkám a z porušení mezinárodní úmluvy o chemických zbraních.
SBU zadržela pět lidí, mezi nimi dva členy státního bezpečnostního úřadu, který má na starosti ochranu nejdůležitějších úřadů v zemi. Jedním z úkolů agentů bylo vyhledat mezi členy prezidentské ochranky člověka, který by byl ochotný vzít Zelenského jako rukojmí a pak ho zavraždit. Kromě Zelenského prý agenti plánovali zabít také ředitele SBU Vasyla Maljuka a šéfa vojenské rozvědky (HUR) Kyryla Budanova. Podezřelí podle ukrajinských vyšetřovatelů předávali ruské straně informace a také připravili prostředky pro provedení teroristického útoku. Jeden z nich dostal dva drony a munici k nim. Prý je měl předat svým společníkům, aby je použili.
A tady jsou další nové snímky z inaugurace Vladimira Putina.
Ruská vláda dnes podle zvyklostí po inauguraci prezidenta Vladimira Putina podala demisi. Odpovídající nařízení podepsal premiér Michail Mišustin. Ruská hlava státu Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, v nejbližších dnech předloží jméno nového šéfa kabinetu; kdo to bude, zatím není jasné, napsal server Meduza.
Rusko k dodávkám vojenské techniky invazním jednotkám na Ukrajině přestalo používat Krymský most, který vystavělo po anexi Krymu. Dnes o tom informuje britský The Independent s odvoláním na ukrajinskou bezpečnostní poradenskou společnost Molfar.
Ukrajinská civilní kontrarozvědka (SBU) dnes oznámila, že odhalila skupinu agentů ruské tajné služby (FSB), kteří údajně plánovali zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a další ukrajinské činitele.
Dnešní inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby.
„Prezident Putin byl znovuzvolen a bude pokračovat ve své cestě, i když se to Západu pravděpodobně nelíbí. (...) Pro Rusko je to stabilita - můžete se zeptat kteréhokoliv občana na ulici,“ řekl agentuře Reuters před ceremonií šéf ruského zbrojařského koncernu Rostěch (Rostec) Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.