Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme pozornost a ve zpravodajství budeme pokračovat zase zítra.
Šéf státu podle listu Ukrajinska pravda odvolal z funkce zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Rostyslava Šurmu. Premiér Denys Šmyhal má zůstat ve funkci, ale chystá se odvolání šéfa diplomacie Dmytra Kuleby, napsal deník s odvoláním na své nejmenované zdroje v prezidentově týmu. Kulebův nástupce ještě není určen, ale pravděpodobně jím bude jeho první zástupce Andrij Sybiha, dodala Ukrajinska pravda.
„Podzim bude nesmírně důležitý. Naše státní instituce musí být strukturovány tak, aby Ukrajina mohla dosáhnout všech výsledků, které potřebuje. K tomu musíme posílit některé oblasti vlády a jsou připraveny změny v jejím složení. Dojde i ke změnám v prezidentské kanceláři,“ řekl podle agentury Reuters Zelenskyj v nočním projevu.
Ukrajinská vicepremiérka Stefanišynová také nabídla svou demisi, uvedl předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Dříve demisi nabídli tři ministři.
Kromě desítek mrtvých si ruský útok na Poltavu vyžádal 271 zraněných. „Pod sutinami zůstali uvězněni lidé. Mnoho z nich se podařilo zachránit,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegram. Dodal, že Rusko za tento úder zaplatí.
Nejméně 50 obětí si podle záchranářů vyžádal ruský útok na vojenský institut komunikací v ukrajinské Poltavě, pod troskami mohou být další lidé.
Útok v Poltavě je dalším dokladem, co by znamenal ruský úspěch na Ukrajině: vítězství násilí a čirého bezpráví, uvedla kancelář prezidenta Pavla.
„Další ruský válečný zločin na Ukrajině. Přes 40 mrtvých a téměř 200 zraněných civilistů v Poltavě opět ukazují nutnost dodávek protivzdušné obrany a všech zbraní nutných pro účinnou obranu. Kyjev může podle Charty OSN v rámci práva na sebeobranu útočit na vojenské cíle v Rusku,“ komentoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Ukrajinští ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí nabídli demise, uvedl podle Reuters šéf parlamentu v Kyjevě.
Bilance obětí dnešního ruského útoku v Poltavě se zvýšila na 47 mrtvých a 206 zraněných, uvedla manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská.
Podle informací Reuters chce Německo Ukrajině zaplatit šest nových protivzdušných systémů Iris-T SLM, dalších šest koupí pro svou armádu.
Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava dnes podle předběžných zpráv zabil 41 lidí a více než 180 dalších zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dvojice balistických střel podle něj zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici.
K trestu 15 let vězení za vlastizradu odsoudil soud v Moskvě ruského fyzika Alexandra Šipljuka. Bývalý ředitel ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Novosibirsku je dalším z řady těch, kteří se podíleli na vývoji hypersonických střel a proti kterým zakročily ruské úřady.
Sedmapadesátiletý Šipljuk byl zadržen v srpnu 2022. Dva z jeho kolegů, Anatolije Maslova a Valerije Zveginceva, zadržela tajná služba FSB rovněž pro podezření z vlastizrady. V květnu soud Maslovovi vyměřil trest 14 let vězení.
„Moskevský městský soud uznal Šipljuka vinným podle článku 275 ruského trestního zákoníku (vlastizrada) a odsoudil ho k 15 letům vězení,“ citovala agentura TASS z rozsudku. Trest si odpyká v trestanecké kolonii s přísným režimem. Verdikt není pravomocný.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už rozhodla o obsazení klíčových postů ve svém novém týmu. Někdejší lotyšský premiér Valdis Dombrovskis se podle deníku Die Welt ujme jako místopředseda komise témat rozšíření EU a obnovy Ukrajiny.
Rusko možná severně od Moskvy staví odpalovací zařízení pro mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik. Podle agentury Reuters pravděpodobné místo identifikovali dva američtí výzkumníci na základě satelitních snímků z konce letošního července.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Burevestnik za neporazitelný. Už dříve řekl, že zbraň má téměř neomezený dolet a umí se vyhnout americké protiraketové obraně. Někteří západní odborníci ale tato tvrzení a strategickou hodnotu střely zpochybňují.
Mongolsko dnes uspořádalo uvítací ceremonii pro Vladimira Putina navzdory zatykači, který na ruského prezidenta vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), napsala agentura AP. Putin do Mongolska přiletěl v pondělí. Jde od loňského března, kdy soud vydal na Putina zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska, o jeho první návštěvu v zemi, která podepsala římský status ICC.
V Dnipru podle šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka při ruském raketovém útoku, který se odehrál rovněž v pondělí večer, přišel o život jeden člověk a další tři utrpěli zranění. Lidé, kteří bydlí v okolí zasaženého místa, podle ruskojazyčné služby BBC vypověděli, že tlaková vlna vyrazila okna i okenní rámy. Jistá žena popsala, že ji to odhodilo z balkonu až ke dveřím kuchyně. BBC podotýká, že ukrajinské úřady neinformovaly, co bylo konkrétně cílem ruského útoku v Dněpru.
Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov dnes ráno na telegramu napsal, že v pondělí okolo 23:00 Záporoží ostřelovala ruská armáda. "Dva lidé bohužel zahynuli, jedním z nich byl osmiletý chlapec. Další dva utrpěli zranění," uvedl Fedorov s tím, že jednou ze zraněných je 12letá dívka a lékaři bojují o její život. Při útoku byla částečně zničena jedna budova. Tlaková vlna a úlomky poškodily i okolní zástavbu.
Tři lidé zemřeli při útocích, které Rusko v pondělí večer podniklo na ukrajinská města Dnipro a Záporoží. Mezi mrtvými je osmiletý chlapec.
Ukrajinská centrální banka navrhla změnit název drobné mince z kopijky na šah „v zájmu obnovení historické spravedlnosti, derusifikace a obnovení národní tradice“, informoval server RBK-Ukrajina s odvoláním na komuniké národní banky. Kopijka, která ve stovce jednotek tvoří hřivnu, až příliš připomíná ruské kopějky a ruble a vůbec nadvládu Moskvy v zemi, která se už více než dva a půl roku brání svou nezávislost tváří tvář vpádu ruských vojsk.
Dobré ráno, ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájí oficiální program své návštěvy v Mongolsku, kde bude jednat mimo jiné se svým protějškem Uchnágínem Chürelsüchem. Putin, na kterého Mezinárodní trestní soud (ICC) loni vydal zatykač, do středoasijské země přicestoval v pondělí. Mongolsko je signatářem římského statutu ICC a má tedy teoreticky povinnost ruského prezidenta soudu předat. Kreml ale dopředu ujistil, že se Putinova zadržení neobává.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.