Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruští vojáci zabili dva ukrajinské zajatce v Pokrovském okrese Doněcké oblasti, uvedla doněcká oblastní prokuratura. Podle prokuratury byli svlečeni do naha a zastřeleni. Na fotografii zveřejněné prokuraturou jsou vidět dvě rozmazaná nahá těla ležící na zemi.
Světový potravinový program OSN vyčlenil pro Ukrajinu na období let 2025-2027 2,1 miliardy dolarů, uvedl 20. listopadu na Telegramu ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle odhadu OSN způsobila ruská válka proti Ukrajině v jejím zemědělském sektoru škody za 80 miliard dolarů.
Rusko poslalo darem do zoologické zahrady v severokorejském Pchjongjangu více než 70 zvířat včetně medvědů, jaků, kachen a papoušků kakadu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž jde o další známku sílící spolupráce mezi Ruskem a KLDR. To potvrzuje i skutečnost, že zvířata byla do severokorejské metropole přepravena na palubě vládního letounu.
„Historicky hrála zvířata ve vztazích mezi státy vždy zvláštní roli. Bývala darovávána na znamení podpory, laskavosti a péče,“ uvedl v televizním projevu ruský ministr přírodních zdrojů Alexandr Kozlov, který do Pchjongjangu cestoval společně se zvířaty.
Spojené státy pošlou Ukrajině nový vojenský balíček v hodnotě 275 milionů dolarů, uvedl Pentagon ve svém prohlášení z 20. listopadu. Bude zahrnovat munici pro HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), dělostřelecké granáty, rakety země-vzduch Javelin a širokou škálu náhradních dílů a vybavení.
Ceny ropy se uprostřed týdne ubírají oběma směry, ale celkově jsou bez větších změn. Přetrvávají obavy, že eskalace válečného konfliktu na Ukrajině by mohla narušit dodávky ropy z Ruska, což cenu podporuje, ale opačným směrem působí údaj o rostoucích zásobách suroviny ve Spojených státech.
Severomořský Brent krátce před 17:00 SEČ vykazoval pokles o 0,1 procenta a pohyboval se nad 73,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) naopak 0,1 procenta přidávala a prodávala se kolem 69,45 USD za barel.
Češi i Ukrajinci si dnes v centru Hradce Králové připomněli tisíc dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Průvodu desítek lidí se svíčkami a lampiony nazvaného Světlo vítězí nad temnotou se zúčastnily desítky lidí. Vyrazil po 18:00 z Masarykova náměstí pěší zónou na Riegrovo náměstí, trasa měřila symbolických tisíc metrů. Na konci akce zástupce ukrajinské komunity v regionu poděkoval za pomoc a podporu. Na závěr zazněla ukrajinská hymna.
Asi 150 lidí s lampiony dnes vpodvečer v Centrálním parku v pražských Stodůlkách pochodem připomnělo válku na Ukrajině, od jejíhož začátku v úterý uplynulo 1000 dní. Na půlhodinové akci zazněla ukrajinská hymna, podpora pro boj Ukrajiny za svobodu a účastníci také minutou ticha uctili oběti války. Podobné akce, které uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny, se konaly i v dalších českých městech.
Účastníci se shromáždili v parku v Praze 13 v 17:30, většina nesla lampiony a někteří byli zabaleni do ukrajinských vlajek. Po zahájení zamířil pochod k blízkému rybníku, kde organizátoři z řad Čechů i Ukrajinců promluvili o hrůzách války plynoucích z ruské agrese. „Je pro nás moc důležité, že jako Ukrajinci cítíme podporu,“ řekla spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasia Sihnajevská.
Skupina ruských lékařů se obrátila na prezidenta Vladimira Putina s protestem kvůli „ostudnému“ uvěznění moskevské dětské lékařky za poznámky, které údajně pronesla o válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Osmašedesátiletá Naděžda Bujanovová byla minulý týden odsouzená na 5,5 roku vězení poté, co ji udala matka jednoho z jejích pacientů. Na videonahrávce, kterou zveřejnil web ruské nezávislé rozhlasové stanice Echo působící v exilu, vystupuje desítka lékařů vyzývajících Putina, aby ji osvobodil. Není jasné, jestli některý z těchto lékařů žije v Rusku.
Česko daruje Ukrajině konzervátorskou a restaurátorskou mobilní jednotku pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví. Mobilní pracoviště Archa 1 má do země bránící se ruské agresi dorazit v prosinci. Vláda dnes souhlasila s jejím bezúplatným převedení Národní knihovně Jaroslava Moudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy. Knihovna zajistí na území Ukrajiny využívání jednotky pro opravy knih a dalších tištěných materiálů. O rozhodnutí informoval kabinet na svém webu.
Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Národní knihovny Jaroslava Moudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace letos v říjnu. Archa 1 vznikla za podpory soukromého sektoru. Hodnota toho mobilního pracoviště je zhruba 10,5 milionu korun.
Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce ministerstvo uzavřít do konce letošního roku, všech 14 tanků pak bude dodáno do konce roku 2026.
Česko už dříve od Německa dostalo darem 28 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla Büffel 3 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. První polovina dorazila do ČR v letech 2022 a 2023, všech 28 darovaných tanků by podle ministerstva měla česká armáda převzít do konce roku 2025. Celkem by tak měla mít 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla.
Vláda dnes schválila rozšíření finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Rozhodnutí umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prodloužit program na pojišťování exportních rizik pro české firmy, které na Ukrajinu vyvážejí. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Fialy vláda rozšířením Fondu Ukrajina, který pod EGAP spadá, reagovala na požadavky českých exportérů. „Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině, a dobré jméno, které tam Česká republika má. Ale potřebují k tomu odpovídající podmínky, včetně pojištění vývozů,“ řekl premiér. Nové financování umožní prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.
Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.
Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.
Plán misí české armády v zahraničí v příštích dvou letech, který počítá s posílením české účasti na obraně východního křídla NATO, dnes Senát schválil. Pro hlasovalo 67 ze 74 přítomných členů horní parlamentní komory. Sněmovna potřebný souhlas vyslovila v úterý.
Celkem by v cizině mohlo podle plánu v příštím roce sloužit až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Na východním křídle NATO, které dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině, by mohlo být nasazeno až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní.
Česká a ukrajinská policie budou moci lépe spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky. Umožní jim to nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna by mohla souhlas doplnit na nynější schůzi.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Nová úmluva je podle vlády potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.
Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes telefonicky jednali o posílení bezpečnostní spolupráce obou zemí a o boji proti terorismu v africkém státě, informuje agentura AFP.
„Ruská strana potvrdila svou ochotu pokračovat v pomoci Středoafrické republice v oblasti posilování národního hospodářství a suverenity a bezpečnosti země,“ uvedl Kreml v prohlášení. Oba činitelé také mluvili o boji proti teroristické hrozbě a zajištění stability v africké zemi, kde přes deset let trvá občanská válka.
Sněmovna dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Předloha předpokládá, že ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt.
Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.
Ruský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje propagaci života bez potomků. V zemi, která se i kvůli své agresi na Ukrajině potýká s úbytkem mladých lidí, budou za zveřejňování zmínek o spokojeném životě bezdětných dospělých hrozit vysoké pokuty, napsala agentura AFP. Zákonodárci rovněž přijali normu zakazující adopci dětí lidmi ze zemí umožňujících změnu pohlaví.
Rusko v posledních letech zvýraznilo snahu bránit šíření liberálních společenských hodnot prosazujících se v západních zemích; režim v Moskvě tyto hodnoty označuje za úpadkové.
Ruská vojska dobyla další vesnici na východě Ukrajiny, Illinku v Doněcké oblasti, tvrdí Moskva. O okupaci této obce ležící bezprostředně u města Kurachove informovali ukrajinští analytici z projektu DeepState před týdnem, ale dobytí obce Rusy ukrajinský generální štáb následně popřel.
Severní Korea nedávno dodala Rusku další dělostřelecké systémy, uvedla dnes s odvoláním na jihokorejské tajné služby agentura AP. Děje se tak podle ní v době, kdy severokorejské oddíly začaly bojovat po boku Rusů proti Ukrajincům.
Severní Korea poskytla Rusku samohybná děla ráže 170 milimetrů a raketomety ráže 240 milimetrů, uvedly jihokorejské tajné služby na uzavřeném jednání jihokorejského parlamentu. Jelikož ruská armáda takovými zbraněmi nedisponuje, je podle tajných služeb pravděpodobné, že Severní Korea vyslala do Ruska i experty, kteří by zajistili výcvik ruských vojáků.
Povolení používat americké rakety s dlouhým doletem při útocích na cíle v Rusku, které Ukrajina dostala, není správné. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se obává zhoršení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, píší dnes agentury. Ukrajinská média v úterý uvedla, že Kyjev poprvé použil americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska.
„Nepovažujeme toto rozhodnutí za správné,“ řekl Erdogan novinářům při návratu ze summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. Podle něj se jedná o velkou chybu.
Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci.
Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30 000 kilometrů čtverečních) a 139 000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí.
Rusko navzdory obchodnímu sporu s rakouskou energetickou společností OMV pokračuje ve stabilních dodávkách zemního plynu přes území Ukrajiny do Evropské unie. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom to dnes uvedla agentura Reuters. Beze změn jsou i denní objemy plynu určeného k dodávkám do Rakouska přes území Slovenska.
Rusko tvrdí, že v noci na dnešek sestřelilo 44 ukrajinských dronů v příhraničních regionech, z toho 20 nad Novgorodskou oblastí na severozápadě Ruska. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Dalších šest zničených dronů hlásí Samarská oblast. Ukrajinské úřady zase uvedly, že ukrajinská protivzdušná obrana se brzy ráno pokoušela odrazit vzdušný útok na Kyjev. Velvyslanectví USA v ukrajinské metropoli dnes oznámilo, že dostalo informaci o možném velkém vzdušném útoku a bylo uzavřeno.
Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.