Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
Rusko tvrdí, že jeho síly dobyly tři ukrajinské vesnice, jednu v Sumské oblasti, kde nedávno začalo ofenzivu, a dvě na východě v Doněcké oblasti. S odvoláním na každodenní hlášení ruského ministerstva obrany o tom dnes informovaly zahraniční agentury Reuters a AFP.
Ministři vnitra pobaltských zemí dnes podepsali memorandum o posílení spolupráce v civilní obraně, které počítá s vypracováním společných plánů hromadné přeshraniční evakuace. Oznámilo to litevské ministerstvo vnitra. Polský server Onet dohodu spojil s obavami, aby podzimní rusko-běloruské vojenské cvičení nepřerostlo v invazi ruských vojsk do Estonska, Litvy a Lotyšska, které se až s pádem komunismu vymanily z nadvlády Moskvy a po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se cítí ohroženy východním sousedem.
Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka dnes v Praze převzal ukrajinský Řád za zásluhy druhého stupně. Na sociální síti X to uvedla české armáda. Ocenění, které mu už v září 2023 udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, mu dnes v Praze předal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Českou a ukrajinskou armádu spojuje společný cíl zastavit agresi, bránit svobodu a chránit Evropu před ruskou hrozbou, uvedla armáda. Řehka vyznamenání považuje za ocenění přístupu celého Česka a především české armády.
Díky ukrajinskému odporu dnes nečelí válce i další evropské státy. I proto 🇺🇦 podporujeme – vojensky, politicky i lidsky. Dnes si Ukrajina toto partnerství připomíná i symbolicky – generál Řehka převzal z rukou ukrajinského ministra zahraničí @andrii_sybiha nejvyšší státní… pic.twitter.com/nnnGXJwk7t
— Armáda ČR (@ArmadaCR) June 13, 2025
Britské stíhačky zachytily ruský průzkumný letoun Il-20, který nad Baltským mořem pronikl asi dva kilometry hluboko do polského vzdušného prostoru. Rusové po zásahu spojeneckých letadel, které vzlétly z polské základny, polský vzdušný prostor opět opustili, uvedlo dnes velitelství polského letectva, jehož vyjádření citovala média.
Od léta budou moci Ukrajinci v Česku získat informace potřebné k bydlení, k práci i k návratu do vlasti v novém informačním středisku, potvrdil po jednání v Lucemburku český ministr vnitra Vít Rakušan. Na jeho vzniknu se dohodly česká a ukrajinská strana. Ministr zdůraznil, že půjde jen o poradní místo, které nebude nijak nahrazovat činnost českých úřadů a jen u nich budou moci lidé z Ukrajiny podávat nejrůznější žádosti.
Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
Rusko uskutečnilo testy laserových zbraní, které by se podle představ ruské armády mohly v budoucnu podílet na obraně země proti bezpilotním letounům. Tyto systémy se brzy mohou stát součástí univerzální sítě protivzdušné obrany, napsal dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na sdělení vlády. Testy na neupřesněném polygonu zorganizovaly zbrojovky, ministerstvo obchodu a průmyslu a zúčastnily se jich podniky ze státních korporací Rostech a Rosatom.
Ukrajina převzala od Ruska těla svých 1200 občanů, včetně vojáků, Oznámil to dnes příslušný ukrajinský koordinační štáb. Repatriace těl se uskutečnila v rámci dohod dosažených v rámci posledního kola přímých rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu. Kriminalisté a experti se nyní pokusí pozůstatky identifikovat.
Rusové značně poškodili infrastrukturu na Ukrajině, v budoucnu tak napadená země bude potřebovat pomoc s její obnovou. Na dnešním setkání s vybranými českými firmami a neziskovými organizacemi působícími na Ukrajině to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Teď ale podle něj Ukrajina, která se více než tři roky brání ruské agresi, potřebuje hlavně firmy z obranného průmyslu.
„Můj názor je, že všechny dveře Ukrajiny jsou pro české firmy otevřené, potřebujeme vás. Rusové značně poškodili naši infrastrukturu,“ uvedl Sybiha. „Ale samozřejmě prioritou je nyní obranný průmysl. Byl by to obrovský přínos pro naši bezpečnost,“ doplnil.
Prezident Petr Pavel se v posledních dvou dnech na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze sešel s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem nebo se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel dále hovořil s Philipem M. Breedlovem, bývalým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, nebo se zástupci Slovenska. „Věřím, že mezinárodní bezpečnostní konference Globsec je skvělou platformou pro výměnu názorů, kterou v dnešní době potřebujeme pro udržení demokracie, bezpečnosti a prosperity,“ uvedl prezident.
Unijní ministři vnitra se dnes shodli na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení ČR při EU. Evropská komise navrhla mechanismus prodloužit do 4. března 2027. Rozhodnutí bude oficiálně přijato v nadcházejících týdnech, uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.
Česko na dnešním jednání v Lucemburku zastupuje ministr vnitra Vít Rakušan. Ministři budou rovněž debatovat o tom, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.
Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.
„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.
Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.
V Praze dnes pokračuje mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, vystoupí na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) či jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. V panelech se představí například srbský prezident Aleksandar Vučić nebo eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Akci hostí Praha do soboty. Ve čtvrtek ji zahájil prezident Petr Pavel, on-line se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Třídenní konference se podle pořadatelů účastní přes 2000 lidí zhruba z 90 zemí. Mezi hlavní témata patří podpora Ukrajiny, posilování Evropy, ekonomická či energetická bezpečnost, ochrana infrastruktury i nové technologie.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.