Ukrajinská ofenzíva šokem i pro Západ? Spojenci mlčí, NATO se bojí jaderného arzenálu Ruska
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí. Napsala to dnes agentura AP, podle níž přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, se Ukrajině povedlo převzít iniciativu na bojišti. V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že je o vývoji informován. „Hovořím se svými spolupracovníky pravidelně, v posledních šesti nebo osmi dnech pravděpodobně každé čtyři nebo pět hodin,“ řekl šéf Bílého domu v úterý novinářům. Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti podle něj vytváří skutečné dilema pro ruského prezidenta Vladimira Putina. „To je vše, co o tom řeknu, dokud je to (operace) aktivní,“ reagoval Biden na další dotazy. Washington dříve uvedl, že nebyl zapojen do žádného plánování nebo příprav operace.
Ani mluvčí Evropské komise Nabila Massraliová nechtěla zacházet do detailů. „Evropská unie není zapojena a nekomentuje operační vývoj v první linii,“ uvedla. „Plně stojíme za ukrajinským legitimním uplatňováním přirozeného práva na sebeobranu a za úsilím Ukrajiny o obnovení své územní celistvosti, suverenity a o potlačení nezákonné agrese ze strany Ruska,“ sdělila Massraliová.
Někteří analytici spekulují, že smyslem kurské operace je posílit pozici Ukrajiny při budoucích mírových jednáních. Vojenští experti se shodují, že by ofenzíva mohla poskytnout určitou úlevu ukrajinským jednotkám na východě země tím, že Rusko odvelí některé své vojáky z frontové linie. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ukrajina nemá zájem o okupaci ruského území, ale smyslem operace je ochrana Ukrajinců.
Zdrženlivá a někdy i protichůdná reakce spojenců Kyjeva je matoucí, ačkoliv zastánci Ukrajiny zřejmě tiše souhlasí s tím, že ukrajinské jednotky by měly mít možnost bránit své území, a to i prostřednictvím přeshraničních útoků, píše AP.
Polský premiér Donald Tusk ukrajinskou operaci jasně podpořil, ač o ní předem nevěděl. „Co ruské jednotky, ruské letectvo provádějí na Ukrajině, nese znaky genocidy, nelidských zločinů a Ukrajina má plné právo vést válku tak, aby co nejúčinněji paralyzovala Rusko v jeho agresivních záměrech,“ uvedl šéf polské vlády.
Lipavský: Mír zajistí návrat armád za hranice
NATO dnes kurskou operaci odmítlo komentovat. Jeho končící generální tajemník Jens Stoltenberg dříve uváděl, že Ukrajina má právo bránit se před agresorem a západní spojenci přitom mají právo Kyjevu, podotkla AP.
Podle právních expertů „mezinárodní právo stanoví, že stát, jenž se brání, se může bránit i na území útočníka“. „To je jasné i z našeho pohledu,“ uvedl v pondělí mluvčí německého ministerstva obrany Arne Collatz.
„Mezinárodní právo umožňuje Ukrajině vést obranu i na území agresora. Ruská agrese proti Ukrajině od roku 2014 ničí životy milionům nevinných lidí. Pokud chceme spravedlivý mír a ne jeho iluzi, řešením je stav, kdy se všechny armády vrátí na mezinárodně uznávané hranice,“ napsal v úterý na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský.
NATO se však zároveň obává, aby nebylo zataženo do širší války s Ruskem, které disponuje jaderným arzenálem, napsala AP a připomněla, že někteří spojenci si nepřejí, aby zbraně a munici, které jí posílají, mohla Ukrajina použít k úderu na ruské území. V pondělí italský ministr zahraničí Antonio Tajani trval na tom, že zbraně, které jeho země poskytuje, nemohou být použity k útoku na ruské území.
Současné ticho, které zavládlo na straně řady ukrajinských spojenců, může být podle AP částečně způsobeno také tím, že ačkoliv Západ slíbil Ukrajině pomoci při její obraně, tak zároveň má obavu, co by se mohlo stát s Ruskem a jeho rozsáhlým jaderným arzenálem, kdyby byl Putin poražen.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
