Putin zuří: Musíme vytlačit nepřítele z našeho území! A ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na pondělní poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území. Obavy z ukrajinského postupu v Rusku se však projevují i jinak. Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru.
Ukrajina se dnes 901. dnem brání ruské agresi po invazi, kterou nařídil Putin v únoru 2022, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajinské jednotky před sedmi dny překvapivě vpadly do Kurské oblasti a ruským silám se je doposud nepodařilo vytlačit z ruského území.
Putin: Nepřítel dostane odpověď
„To, co se stalo v pohraničních oblastech, se musí vyhodnotit a samozřejmě se tak stane. Ale nyní je hlavní vyřešit aktuální úkoly (...) a hlavní úkol nepochybně leží před ministerstvem obrany, které musí vytlačit, vyhnat nepřítele z našeho území a spolu s pohraniční stráží zajistit spolehlivou ochranu státní hranice,“ prohlásil Putin.
„Nepřítel určitě dostane náležitou odpověď a všechny cíle, které jsme si vytyčili, budou bez jakékoliv pochybnosti dosaženy,“ zdůraznil podle státní agentury TASS.
Úřadující gubernátor Alexej Smirnov během porady začal hovořit o tom, že Ukrajinci obsadili 28 obcí, pronikli do hloubky 12 kilometrů a nová fronta je široká 40 kilometrů, ale Putin jej přerušil a vyzval, ať hovoří o pomoci lidem.
Hromadné evakuace v Rusku
Gubernátor pak připustil, že osud 2000 obyvatel obsazených obcí je neznámý a asi 120 000 obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů.
Během bojů přišlo o život 12 lidí, dalších 121, včetně deseti dětí, utrpělo zranění, dodal. Putinem přislíbených 10 000 rublů (asi 2670 Kč) jednorázové pomoci uprchlíkům dosud obdrželo 2100 ze 46 700 žadatelů, uvedl gubernátor a dodal, že evakuovat se má celkem 180 000 lidí.
Smirnov rovněž tvrdil, že ukrajinské síly při vpádu do Belovského okresu Kurské oblasti použily granáty s chemickou náplní: všichni zasažení sice podle gubernátora přežili, ale přiotrávilo se několik policistů a starosta jedné vsi. Není známo, zda Smirnov předložil jakýkoliv důkaz, kterým by svá obvinění podpořil, napsala agentura Reuters a dodala, že není s to gubernátorova tvrzení ověřit.
Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Na aktuální dění kolem Ukrajiny a Ruska však reagují i světové trhy. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.
Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků právě obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
„Domníváme se, že riziko vojenských operací v Sudži je i nadále podpůrným faktorem (pro růst cen),“ řekl agentuře Reuters analytik trhu s plynem Tomasz Marcin Kowalski ze společnosti LSEG.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ale sdělila, že dnes pošle přes Ukrajinu dál do Evropy 39,6 milionu metrů krychlových zemního plynu proti nedělnímu objemu 39,3 milionu metrů krychlových.
Na letošní minimum cena kontraktu na plyn v TTF sestoupila 23. února, kdy se dostala těsně nad 24 eur za MWh. Aktuálně se tedy pohybuje o více než 70 procent výše. Od 26. července potom ceny zemního plynu v Evropě stouply přibližně o 23 procent. Vedle rusko-ukrajinské války se na jejich růstu projevilo také zvýšené napětí na Blízkém východě.
Navzdory těmto faktorům jsou evropské zásobníky plynu podle odborníků dostatečně plné. V současnosti jsou zaplněny z více než 86 procent a blíží se cílové hodnotě. K 1. listopadu by měly být naplněny na 90 procent.
