Putin zuří: Musíme vytlačit nepřítele z našeho území! A ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Ukrajina se útokem na ruskou Kurskou oblast pokusila zlepšit své vyjednávací pozice, zpomalit ruský postup na jiných úsecích fronty, zastrašit ruskou společnost a destabilizovat pohraniční oblasti, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na pondělní poradě s účastí gubernátorů pohraničních regionů. Za hlavní úkol Putin označil vyhnat nepřítele z ruského území. Obavy z ukrajinského postupu v Rusku se však projevují i jinak. Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru.
Ukrajina se dnes 901. dnem brání ruské agresi po invazi, kterou nařídil Putin v únoru 2022, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajinské jednotky před sedmi dny překvapivě vpadly do Kurské oblasti a ruským silám se je doposud nepodařilo vytlačit z ruského území.
Putin: Nepřítel dostane odpověď
„To, co se stalo v pohraničních oblastech, se musí vyhodnotit a samozřejmě se tak stane. Ale nyní je hlavní vyřešit aktuální úkoly (...) a hlavní úkol nepochybně leží před ministerstvem obrany, které musí vytlačit, vyhnat nepřítele z našeho území a spolu s pohraniční stráží zajistit spolehlivou ochranu státní hranice,“ prohlásil Putin.
„Nepřítel určitě dostane náležitou odpověď a všechny cíle, které jsme si vytyčili, budou bez jakékoliv pochybnosti dosaženy,“ zdůraznil podle státní agentury TASS.
Úřadující gubernátor Alexej Smirnov během porady začal hovořit o tom, že Ukrajinci obsadili 28 obcí, pronikli do hloubky 12 kilometrů a nová fronta je široká 40 kilometrů, ale Putin jej přerušil a vyzval, ať hovoří o pomoci lidem.
Hromadné evakuace v Rusku
Gubernátor pak připustil, že osud 2000 obyvatel obsazených obcí je neznámý a asi 120 000 obyvatel bylo evakuováno ze svých domovů.
Během bojů přišlo o život 12 lidí, dalších 121, včetně deseti dětí, utrpělo zranění, dodal. Putinem přislíbených 10 000 rublů (asi 2670 Kč) jednorázové pomoci uprchlíkům dosud obdrželo 2100 ze 46 700 žadatelů, uvedl gubernátor a dodal, že evakuovat se má celkem 180 000 lidí.
Smirnov rovněž tvrdil, že ukrajinské síly při vpádu do Belovského okresu Kurské oblasti použily granáty s chemickou náplní: všichni zasažení sice podle gubernátora přežili, ale přiotrávilo se několik policistů a starosta jedné vsi. Není známo, zda Smirnov předložil jakýkoliv důkaz, kterým by svá obvinění podpořil, napsala agentura Reuters a dodala, že není s to gubernátorova tvrzení ověřit.
Ceny plynu v Evropě letí prudce nahoru
Na aktuální dění kolem Ukrajiny a Ruska však reagují i světové trhy. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.
Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků právě obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
„Domníváme se, že riziko vojenských operací v Sudži je i nadále podpůrným faktorem (pro růst cen),“ řekl agentuře Reuters analytik trhu s plynem Tomasz Marcin Kowalski ze společnosti LSEG.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ale sdělila, že dnes pošle přes Ukrajinu dál do Evropy 39,6 milionu metrů krychlových zemního plynu proti nedělnímu objemu 39,3 milionu metrů krychlových.
Na letošní minimum cena kontraktu na plyn v TTF sestoupila 23. února, kdy se dostala těsně nad 24 eur za MWh. Aktuálně se tedy pohybuje o více než 70 procent výše. Od 26. července potom ceny zemního plynu v Evropě stouply přibližně o 23 procent. Vedle rusko-ukrajinské války se na jejich růstu projevilo také zvýšené napětí na Blízkém východě.
Navzdory těmto faktorům jsou evropské zásobníky plynu podle odborníků dostatečně plné. V současnosti jsou zaplněny z více než 86 procent a blíží se cílové hodnotě. K 1. listopadu by měly být naplněny na 90 procent.
